Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle informací z několika zdrojů chystá přijmout mimořádně luxusní letoun Boeing 747-8 jako dar od katarské královské rodiny. Letadlo, známé pod přezdívkou „létající palác“, má být okamžitě připraveno k využití jako dočasný prezidentský letoun Air Force One. Po skončení Trumpova druhého funkčního období má být vlastnictví stroje převedeno na nadaci jeho prezidentské knihovny.
Oficiální oznámení o přijetí daru se očekává během příštího týdne, kdy prezident Trump navštíví Katar – půjde o jeho první zahraniční cestu v druhém funkčním období. Trump si letoun osobně prohlédl letos v únoru na letišti ve West Palm Beach na Floridě, kde byl dočasně zaparkován.
Letadlo je 13 let staré a původně šlo o soukromý tryskáč. Po přestavbě a vybavení bezpečnostní a komunikační technikou podle standardů amerického letectva bude letoun využíván prezidentem USA. Po roce 2028 – tedy ještě před odchodem Trumpa z úřadu – má být stroj oficiálně převeden na nadaci Trumpovy prezidentské knihovny. Náklady na převoz i přestavbu pokryje americké letectvo.
Odhadovaná hodnota daru přesahuje 400 milionů dolarů – bez započítání dodatečného vybavení a zabezpečení, které bude muset letoun ještě obdržet. Vzhledem k jeho luxusní výbavě se jedná o pravděpodobně nejhodnotnější dar, jaký kdy Spojené státy od cizího státu dostaly.
Tato neobvyklá – a v historii Spojených států bezprecedentní – dohoda okamžitě vyvolala otázky, zda je takový dar vůbec legální. Zdroje ABC News však uvedly, že právníci z Bílého domu i ministerstva spravedlnosti připravili právní analýzu pro ministra obrany Peta Hegsetha, která tvrdí, že takové přijetí daru je legální a neporušuje zákony o úplatcích ani tzv. emoluments clause americké ústavy, která zakazuje přijímání darů od zahraničních vládníků.
Podle informací ABC News dospěla generální prokurátorka Pam Bondiová a hlavní právník Bílého domu David Warrington k závěru, že darování letounu je právně přípustné za předpokladu, že bude vlastnictví převedeno na nezávislou nadaci a nebude vázáno na žádný konkrétní úkon ze strany Trumpovy administrativy.
Stroj bude nejdříve převzat americkým letectvem, které ho přestaví do podoby vhodné pro přepravu prezidenta. Přestavbou byl podle deníku Wall Street Journal pověřen letecký dodavatel L3Harris.
Současné prezidentské letouny Air Force One – dvě stárnoucí Boeings 747-200 – slouží už od roku 1990. Nové stroje měly být podle původního plánu připraveny do roku 2029, ale vývoj a výroba se zpožďují. Prezident Trump dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s tímto průběhem a osobně pověřil Elona Muska, aby s Boeingem a letectvem pracoval na urychlení projektu. Přestože se plánovaný termín nyní posunul na rok 2027, Trump trvá na tom, že chce nový letoun ještě letos.
Podle Bílého domu a ministerstva spravedlnosti nedochází k porušení zákonů, protože letadlo není darováno přímo Trumpovi jako jednotlivci, ale nejprve armádě a později nadaci jeho prezidentské knihovny. Bílý dům, ministerstvo spravedlnosti ani katarská ambasáda zatím na žádosti ABC News o komentář nereagovali.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.