Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle informací z několika zdrojů chystá přijmout mimořádně luxusní letoun Boeing 747-8 jako dar od katarské královské rodiny. Letadlo, známé pod přezdívkou „létající palác“, má být okamžitě připraveno k využití jako dočasný prezidentský letoun Air Force One. Po skončení Trumpova druhého funkčního období má být vlastnictví stroje převedeno na nadaci jeho prezidentské knihovny.
Oficiální oznámení o přijetí daru se očekává během příštího týdne, kdy prezident Trump navštíví Katar – půjde o jeho první zahraniční cestu v druhém funkčním období. Trump si letoun osobně prohlédl letos v únoru na letišti ve West Palm Beach na Floridě, kde byl dočasně zaparkován.
Letadlo je 13 let staré a původně šlo o soukromý tryskáč. Po přestavbě a vybavení bezpečnostní a komunikační technikou podle standardů amerického letectva bude letoun využíván prezidentem USA. Po roce 2028 – tedy ještě před odchodem Trumpa z úřadu – má být stroj oficiálně převeden na nadaci Trumpovy prezidentské knihovny. Náklady na převoz i přestavbu pokryje americké letectvo.
Odhadovaná hodnota daru přesahuje 400 milionů dolarů – bez započítání dodatečného vybavení a zabezpečení, které bude muset letoun ještě obdržet. Vzhledem k jeho luxusní výbavě se jedná o pravděpodobně nejhodnotnější dar, jaký kdy Spojené státy od cizího státu dostaly.
Tato neobvyklá – a v historii Spojených států bezprecedentní – dohoda okamžitě vyvolala otázky, zda je takový dar vůbec legální. Zdroje ABC News však uvedly, že právníci z Bílého domu i ministerstva spravedlnosti připravili právní analýzu pro ministra obrany Peta Hegsetha, která tvrdí, že takové přijetí daru je legální a neporušuje zákony o úplatcích ani tzv. emoluments clause americké ústavy, která zakazuje přijímání darů od zahraničních vládníků.
Podle informací ABC News dospěla generální prokurátorka Pam Bondiová a hlavní právník Bílého domu David Warrington k závěru, že darování letounu je právně přípustné za předpokladu, že bude vlastnictví převedeno na nezávislou nadaci a nebude vázáno na žádný konkrétní úkon ze strany Trumpovy administrativy.
Stroj bude nejdříve převzat americkým letectvem, které ho přestaví do podoby vhodné pro přepravu prezidenta. Přestavbou byl podle deníku Wall Street Journal pověřen letecký dodavatel L3Harris.
Současné prezidentské letouny Air Force One – dvě stárnoucí Boeings 747-200 – slouží už od roku 1990. Nové stroje měly být podle původního plánu připraveny do roku 2029, ale vývoj a výroba se zpožďují. Prezident Trump dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s tímto průběhem a osobně pověřil Elona Muska, aby s Boeingem a letectvem pracoval na urychlení projektu. Přestože se plánovaný termín nyní posunul na rok 2027, Trump trvá na tom, že chce nový letoun ještě letos.
Podle Bílého domu a ministerstva spravedlnosti nedochází k porušení zákonů, protože letadlo není darováno přímo Trumpovi jako jednotlivci, ale nejprve armádě a později nadaci jeho prezidentské knihovny. Bílý dům, ministerstvo spravedlnosti ani katarská ambasáda zatím na žádosti ABC News o komentář nereagovali.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.