Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle informací z několika zdrojů chystá přijmout mimořádně luxusní letoun Boeing 747-8 jako dar od katarské královské rodiny. Letadlo, známé pod přezdívkou „létající palác“, má být okamžitě připraveno k využití jako dočasný prezidentský letoun Air Force One. Po skončení Trumpova druhého funkčního období má být vlastnictví stroje převedeno na nadaci jeho prezidentské knihovny.
Oficiální oznámení o přijetí daru se očekává během příštího týdne, kdy prezident Trump navštíví Katar – půjde o jeho první zahraniční cestu v druhém funkčním období. Trump si letoun osobně prohlédl letos v únoru na letišti ve West Palm Beach na Floridě, kde byl dočasně zaparkován.
Letadlo je 13 let staré a původně šlo o soukromý tryskáč. Po přestavbě a vybavení bezpečnostní a komunikační technikou podle standardů amerického letectva bude letoun využíván prezidentem USA. Po roce 2028 – tedy ještě před odchodem Trumpa z úřadu – má být stroj oficiálně převeden na nadaci Trumpovy prezidentské knihovny. Náklady na převoz i přestavbu pokryje americké letectvo.
Odhadovaná hodnota daru přesahuje 400 milionů dolarů – bez započítání dodatečného vybavení a zabezpečení, které bude muset letoun ještě obdržet. Vzhledem k jeho luxusní výbavě se jedná o pravděpodobně nejhodnotnější dar, jaký kdy Spojené státy od cizího státu dostaly.
Tato neobvyklá – a v historii Spojených států bezprecedentní – dohoda okamžitě vyvolala otázky, zda je takový dar vůbec legální. Zdroje ABC News však uvedly, že právníci z Bílého domu i ministerstva spravedlnosti připravili právní analýzu pro ministra obrany Peta Hegsetha, která tvrdí, že takové přijetí daru je legální a neporušuje zákony o úplatcích ani tzv. emoluments clause americké ústavy, která zakazuje přijímání darů od zahraničních vládníků.
Podle informací ABC News dospěla generální prokurátorka Pam Bondiová a hlavní právník Bílého domu David Warrington k závěru, že darování letounu je právně přípustné za předpokladu, že bude vlastnictví převedeno na nezávislou nadaci a nebude vázáno na žádný konkrétní úkon ze strany Trumpovy administrativy.
Stroj bude nejdříve převzat americkým letectvem, které ho přestaví do podoby vhodné pro přepravu prezidenta. Přestavbou byl podle deníku Wall Street Journal pověřen letecký dodavatel L3Harris.
Současné prezidentské letouny Air Force One – dvě stárnoucí Boeings 747-200 – slouží už od roku 1990. Nové stroje měly být podle původního plánu připraveny do roku 2029, ale vývoj a výroba se zpožďují. Prezident Trump dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s tímto průběhem a osobně pověřil Elona Muska, aby s Boeingem a letectvem pracoval na urychlení projektu. Přestože se plánovaný termín nyní posunul na rok 2027, Trump trvá na tom, že chce nový letoun ještě letos.
Podle Bílého domu a ministerstva spravedlnosti nedochází k porušení zákonů, protože letadlo není darováno přímo Trumpovi jako jednotlivci, ale nejprve armádě a později nadaci jeho prezidentské knihovny. Bílý dům, ministerstvo spravedlnosti ani katarská ambasáda zatím na žádosti ABC News o komentář nereagovali.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.