Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle informací z několika zdrojů chystá přijmout mimořádně luxusní letoun Boeing 747-8 jako dar od katarské královské rodiny. Letadlo, známé pod přezdívkou „létající palác“, má být okamžitě připraveno k využití jako dočasný prezidentský letoun Air Force One. Po skončení Trumpova druhého funkčního období má být vlastnictví stroje převedeno na nadaci jeho prezidentské knihovny.
Oficiální oznámení o přijetí daru se očekává během příštího týdne, kdy prezident Trump navštíví Katar – půjde o jeho první zahraniční cestu v druhém funkčním období. Trump si letoun osobně prohlédl letos v únoru na letišti ve West Palm Beach na Floridě, kde byl dočasně zaparkován.
Letadlo je 13 let staré a původně šlo o soukromý tryskáč. Po přestavbě a vybavení bezpečnostní a komunikační technikou podle standardů amerického letectva bude letoun využíván prezidentem USA. Po roce 2028 – tedy ještě před odchodem Trumpa z úřadu – má být stroj oficiálně převeden na nadaci Trumpovy prezidentské knihovny. Náklady na převoz i přestavbu pokryje americké letectvo.
Odhadovaná hodnota daru přesahuje 400 milionů dolarů – bez započítání dodatečného vybavení a zabezpečení, které bude muset letoun ještě obdržet. Vzhledem k jeho luxusní výbavě se jedná o pravděpodobně nejhodnotnější dar, jaký kdy Spojené státy od cizího státu dostaly.
Tato neobvyklá – a v historii Spojených států bezprecedentní – dohoda okamžitě vyvolala otázky, zda je takový dar vůbec legální. Zdroje ABC News však uvedly, že právníci z Bílého domu i ministerstva spravedlnosti připravili právní analýzu pro ministra obrany Peta Hegsetha, která tvrdí, že takové přijetí daru je legální a neporušuje zákony o úplatcích ani tzv. emoluments clause americké ústavy, která zakazuje přijímání darů od zahraničních vládníků.
Podle informací ABC News dospěla generální prokurátorka Pam Bondiová a hlavní právník Bílého domu David Warrington k závěru, že darování letounu je právně přípustné za předpokladu, že bude vlastnictví převedeno na nezávislou nadaci a nebude vázáno na žádný konkrétní úkon ze strany Trumpovy administrativy.
Stroj bude nejdříve převzat americkým letectvem, které ho přestaví do podoby vhodné pro přepravu prezidenta. Přestavbou byl podle deníku Wall Street Journal pověřen letecký dodavatel L3Harris.
Současné prezidentské letouny Air Force One – dvě stárnoucí Boeings 747-200 – slouží už od roku 1990. Nové stroje měly být podle původního plánu připraveny do roku 2029, ale vývoj a výroba se zpožďují. Prezident Trump dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s tímto průběhem a osobně pověřil Elona Muska, aby s Boeingem a letectvem pracoval na urychlení projektu. Přestože se plánovaný termín nyní posunul na rok 2027, Trump trvá na tom, že chce nový letoun ještě letos.
Podle Bílého domu a ministerstva spravedlnosti nedochází k porušení zákonů, protože letadlo není darováno přímo Trumpovi jako jednotlivci, ale nejprve armádě a později nadaci jeho prezidentské knihovny. Bílý dům, ministerstvo spravedlnosti ani katarská ambasáda zatím na žádosti ABC News o komentář nereagovali.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.