Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Ve Francii se epicentrem nespokojenosti staly střední školy, kde studenti protestují proti dlouhé výuce, chronickému nedostatku učitelů, zchátralým třídám a netransparentnímu systému přijímání na univerzity. Kvůli neobsazeným místům pedagogů totiž žáci běžně přicházejí o měsíce výuky, což vyvolalo vlnu hněvu, jež se záhy přelila do ulic velkých francouzských měst za podpory studentů i odborových svazů.
K studentským pochodům se postupně připojili další demonstranti vyjadřující nesouhlas s prudce rostoucími životními náklady a cenami pohonných hmot, k jejichž nárůstu přispělo uzavření strategického Hormuzského průlivu po amerických vojenských úderech. Vlivná Všeobecná konfederace práce podpořila protestní akce s požadavky na snížení cen, zvýšení penzí a růst mezd, zatímco prezident Emmanuel Macron se nachází v závěrečné fázi svého druhého mandátu v Elysejském paláci.
Přes Pyrenejský poloostrov se v září přelila vlna protestů zaměřená na dramatický růst cen nájmů a krizi na realitním trhu ve Španělsku. Demonstrace odstartoval tragický případ sedmdesátisedmileté seniorky Maricarmen Abascalové, která zemřela v nemocnici jen dva týdny poté, co ji investiční fond vystěhoval z domova kvůli zvýšení nájemného o dvě stě třicet procent. Aktivisté v reakci na to požadují zastavení exekucí, snížení nájmů a zákaz nákupu nemovitostí ze strany velkých investičních fondů.
Podobné sociální napětí spojené s bydlením se projevilo také v sousedním Portugalsku, kde se stovky lidí shromáždily v centru Lisabonu k protestním pochodům. Podle oficiálních údajů vzrostly ceny bydlení v zemi v období mezi lety 2015 a 2024 o sto dvacet čtyři procent, což představuje zhruba dvojnásobek průměrné hodnoty v rámci celé Evropské unie, a vytváří tak obrovský tlak na rodinné rozpočty.
Tlak na domácnosti a zhoršující se ekonomické podmínky vyvolaly protestní pochody rovněž v italském Miláně. Poklidně začínající demonstrace se v některých částech města zvrhly v násilné potyčky, když skupina maskovaných výtržníků začala házet kameny a dlažební kostky na těžkooděvce a zakládat požáry z barikád vytvořených z pouličního mobiliáře.
Zcela odlišnou dynamiku mají protivládní demonstrace v Albánii, které v neděli vstoupily již do svého šestého dne. Demonstranti v Tiraně vyjadřují ostrý nesouhlas s premiérem Edim Ramou, jemuž vyčítají údajnou korupci, nedostatek pracovních příležitostí a nízkou úroveň vzdělávacího systému, přičemž protesty byly původně rozdmýchány plánovanou luxusní pobřežní výstavbou podporovanou zetěm Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem.
Zatímco protesty ve francouzském školství vypukly koncem září a postupně gradovaly až do sobotního vrcholu, v Itálii, Portugalsku a Belgii odstartovaly demonstrace za životní náklady právě během tohoto víkendu. V Albánii trvají protivládní akce nepřetržitě již od léta v souvislosti s kontroverzními developerskými projekty na chráněných územích.
Reakce jednotlivých evropských vlád na sílící tlak se výrazně liší podle místních podmínek a rozsahu krize. Francouzská vláda přislíbila nasazení tří tisíc nových náhradních učitelů k řešení personálních nedostatků, zapojení studentů do rozhodovacích procesů a zrušení plánovaného navýšení zápisných poplatků na vysokých školách pro příští rozpočet, přičemž dříve oznámila také dotace na paliva pro vybraná průmyslová odvětví.
Španělský premiér Pedro Sánchez se pokusil prosadit nouzovou legislativu na ochranu nájemníků na trhu s bydlením, avšak po jejím zablokování pravicovými a krajně pravicovými stranami v parlamentu vyhlásil předčasné volby na 29. listopad. Sánchez argumentoval nutností získat širší progresivní většinu k prosazení potřebných reforem.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.