Podpis dohody o minerálech vzácných zemin nepovede k obnovení vojenské pomoci USA Ukrajině. Tuto informaci přinesl server NBC News, který se odvolává na dva úředníky, z nichž jeden působí v administrativě amerického prezidenta.
Američtí a ukrajinští představitelé se chystají na setkání v Saúdské Arábii, kde budou diskutovat o dalším postupu v rámci konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle informací z americké administrativy však prezident Donald Trump soukromě naznačil, že dohoda mezi Washingtonem a Kyjevem o nerostných surovinách nebude stačit k obnovení vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací. Trump požaduje, aby Ukrajina udělala kroky k mírovým jednáním a byla ochotná k ústupkům, včetně možného vzdání se území ve prospěch Ruska.
Dohoda o nerostných surovinách je pro Trumpa pouze jedním z kroků, kterými chce dosáhnout zlepšení situace. Kromě toho očekává změnu v postoji ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který by měl být otevřenější k jednání o míru, včetně možnosti odstoupit z funkce. Zelenský, jehož země čelí válečným útrapám od ruské invaze v roce 2022, se od té doby musel vypořádat s přerušením voleb, které byly pozastaveny kvůli stannému právu.
Trumpovy požadavky se zaměřují nejen na mírové rozhovory, ale také na konkrétní politické kroky, které by Ukrajina měla učinit. Podle Bílého domu se setkání v Saúdské Arábii očekává jako příležitost pro dosažení "pozitivních pohybů", které by mohly vést k ukončení války a zmírnění násilí. "Doufáme, že uslyšíme více pozitivních signálů, které pomohou ukončit tuto brutální válku," uvedl mluvčí Rady národní bezpečnosti Brian Hughes.
Zatímco se situace na Ukrajině i nadále komplikuje, situace s americkou vojenskou a zpravodajskou pomocí zůstává nejasná. Vysoký počet civilních obětí v posledních dnech, zejména v Doněcké oblasti, byl přičítán rostoucímu ruskému útoku, ačkoli není jasné, zda pauza ve sdílení zpravodajství má na tyto útoky přímý vliv. USA stále poskytují Ukrajině určité obranné informace, ale rozhodnutí o poskytování cílených informací zůstává pozastaveno.
V reakci na tuto situaci tlačí republikáni v Kongresu na Bílý dům, aby obnovil vojenskou pomoc a zpravodajské služby. Ukrajinský prezident Zelenskyj vyjádřil ochotu pokračovat v jednáních a pracovat pod vedením prezidenta Trumpa na dosažení míru. I když USA poskytují Ukrajině některé formy zpravodajství, není jasné, jaké budou dlouhodobé důsledky této změny pro boj Ukrajiny proti ruské agresi.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.