Podpis dohody o minerálech vzácných zemin nepovede k obnovení vojenské pomoci USA Ukrajině. Tuto informaci přinesl server NBC News, který se odvolává na dva úředníky, z nichž jeden působí v administrativě amerického prezidenta.
Američtí a ukrajinští představitelé se chystají na setkání v Saúdské Arábii, kde budou diskutovat o dalším postupu v rámci konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle informací z americké administrativy však prezident Donald Trump soukromě naznačil, že dohoda mezi Washingtonem a Kyjevem o nerostných surovinách nebude stačit k obnovení vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací. Trump požaduje, aby Ukrajina udělala kroky k mírovým jednáním a byla ochotná k ústupkům, včetně možného vzdání se území ve prospěch Ruska.
Dohoda o nerostných surovinách je pro Trumpa pouze jedním z kroků, kterými chce dosáhnout zlepšení situace. Kromě toho očekává změnu v postoji ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který by měl být otevřenější k jednání o míru, včetně možnosti odstoupit z funkce. Zelenský, jehož země čelí válečným útrapám od ruské invaze v roce 2022, se od té doby musel vypořádat s přerušením voleb, které byly pozastaveny kvůli stannému právu.
Trumpovy požadavky se zaměřují nejen na mírové rozhovory, ale také na konkrétní politické kroky, které by Ukrajina měla učinit. Podle Bílého domu se setkání v Saúdské Arábii očekává jako příležitost pro dosažení "pozitivních pohybů", které by mohly vést k ukončení války a zmírnění násilí. "Doufáme, že uslyšíme více pozitivních signálů, které pomohou ukončit tuto brutální válku," uvedl mluvčí Rady národní bezpečnosti Brian Hughes.
Zatímco se situace na Ukrajině i nadále komplikuje, situace s americkou vojenskou a zpravodajskou pomocí zůstává nejasná. Vysoký počet civilních obětí v posledních dnech, zejména v Doněcké oblasti, byl přičítán rostoucímu ruskému útoku, ačkoli není jasné, zda pauza ve sdílení zpravodajství má na tyto útoky přímý vliv. USA stále poskytují Ukrajině určité obranné informace, ale rozhodnutí o poskytování cílených informací zůstává pozastaveno.
V reakci na tuto situaci tlačí republikáni v Kongresu na Bílý dům, aby obnovil vojenskou pomoc a zpravodajské služby. Ukrajinský prezident Zelenskyj vyjádřil ochotu pokračovat v jednáních a pracovat pod vedením prezidenta Trumpa na dosažení míru. I když USA poskytují Ukrajině některé formy zpravodajství, není jasné, jaké budou dlouhodobé důsledky této změny pro boj Ukrajiny proti ruské agresi.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.