Podpis dohody o minerálech vzácných zemin nepovede k obnovení vojenské pomoci USA Ukrajině. Tuto informaci přinesl server NBC News, který se odvolává na dva úředníky, z nichž jeden působí v administrativě amerického prezidenta.
Američtí a ukrajinští představitelé se chystají na setkání v Saúdské Arábii, kde budou diskutovat o dalším postupu v rámci konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle informací z americké administrativy však prezident Donald Trump soukromě naznačil, že dohoda mezi Washingtonem a Kyjevem o nerostných surovinách nebude stačit k obnovení vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací. Trump požaduje, aby Ukrajina udělala kroky k mírovým jednáním a byla ochotná k ústupkům, včetně možného vzdání se území ve prospěch Ruska.
Dohoda o nerostných surovinách je pro Trumpa pouze jedním z kroků, kterými chce dosáhnout zlepšení situace. Kromě toho očekává změnu v postoji ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který by měl být otevřenější k jednání o míru, včetně možnosti odstoupit z funkce. Zelenský, jehož země čelí válečným útrapám od ruské invaze v roce 2022, se od té doby musel vypořádat s přerušením voleb, které byly pozastaveny kvůli stannému právu.
Trumpovy požadavky se zaměřují nejen na mírové rozhovory, ale také na konkrétní politické kroky, které by Ukrajina měla učinit. Podle Bílého domu se setkání v Saúdské Arábii očekává jako příležitost pro dosažení "pozitivních pohybů", které by mohly vést k ukončení války a zmírnění násilí. "Doufáme, že uslyšíme více pozitivních signálů, které pomohou ukončit tuto brutální válku," uvedl mluvčí Rady národní bezpečnosti Brian Hughes.
Zatímco se situace na Ukrajině i nadále komplikuje, situace s americkou vojenskou a zpravodajskou pomocí zůstává nejasná. Vysoký počet civilních obětí v posledních dnech, zejména v Doněcké oblasti, byl přičítán rostoucímu ruskému útoku, ačkoli není jasné, zda pauza ve sdílení zpravodajství má na tyto útoky přímý vliv. USA stále poskytují Ukrajině určité obranné informace, ale rozhodnutí o poskytování cílených informací zůstává pozastaveno.
V reakci na tuto situaci tlačí republikáni v Kongresu na Bílý dům, aby obnovil vojenskou pomoc a zpravodajské služby. Ukrajinský prezident Zelenskyj vyjádřil ochotu pokračovat v jednáních a pracovat pod vedením prezidenta Trumpa na dosažení míru. I když USA poskytují Ukrajině některé formy zpravodajství, není jasné, jaké budou dlouhodobé důsledky této změny pro boj Ukrajiny proti ruské agresi.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.