Podle polského prezidenta Karola Nawrockého je Donald Trump jediným světovým lídrem, který je schopen zabránit Vladimiru Putinovi v dalším ohrožování Evropy. V rozhovoru pro ranní program stanice BBC Nawrocki zdůraznil, že ruskému vůdci nelze věřit a že Evropa musí vyvinout maximální úsilí, aby podpořila Trumpovu snahu o ukončení konfliktu na Ukrajině. Polský prezident, který je znám jako dlouholetý a vytrvalý stoupenec amerického prezidenta, tato slova pronesl během své návštěvy Velké Británie, kde jednal s premiérem Keirem Starmerem.
Nawrocki je přesvědčen, že v situaci, kdy Rusko přímo ohrožuje Polsko i celou střední a východní Evropu, je právě Trump klíčovou postavou schopnou „vyřešit tento problém“ a nastolit mír. Připomněl přitom dramatické události z loňského září, kdy polský vzdušný prostor narušilo více než 20 ruských dronů letících z území Běloruska a Ukrajiny. Prezident tento incident označil za mimořádnou situaci, které dosud žádný členský stát NATO v takovém rozsahu nečelil, a varoval, že Rusko tímto způsobem testuje nejen polskou obranu, ale i solidaritu celé Aliance.
V souvislosti s ochranou hranic Nawrocki vyjádřil vděčnost Británii za vyslání stíhaček RAF Typhoon a připomněl, že Polsko se nachází ve stavu hybridní války s Ruskem již od roku 2021. Země se musí neustále potýkat s dezinformacemi a aktivitami v tzv. „šedé zóně“. Polský prezident zároveň obhajoval Spojené státy jako hlavního garanta evropské bezpečnosti, a to i přes kontroverze spojené s Trumpovými vyjádřeními o Grónsku. Podle Nawrockého si Trumpovy kroky ve prospěch Evropy zaslouží respekt a podporu.
Kritice se v rozhovoru nevyhnuli ani ostatní evropští lídři. Nawrocki jim vyčetl, že se příliš soustředí na ideologická témata, jako je klimatická politika Green Deal nebo migrace, místo aby budovali skutečnou odolnost a bezpečnost kontinentu. Jako příklad uvedl Polsko, které v současnosti vynakládá na obranu téměř 5 % svého HDP. Varoval také před pokusy o „odtržení“ Evropy od Spojených států, což by podle něj mělo negativní dopad jak na vojenskou, tak na ekonomickou stabilitu Evropské unie.
Na závěr polský prezident ocenil úroveň britsko-polských vztahů a poděkoval britským vojákům sloužícím na východním křídle NATO. Vyjádřil naději, že díky dynamickému růstu polské ekonomiky, která již překonala hranici jednoho bilionu dolarů, obdrží Polsko pozvánku na příští summit G20, který bude hostit právě Velká Británie. Nawrocki věří, že silná ekonomika je nezbytným předpokladem pro udržení moderní armády a zajištění důstojného života občanů v těchto nebezpečných časech.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.