Severoatlantická aliance připravuje nový komplexní plán strategické obrany zaměřený na odražení případné ruské agrese proti svému východnímu křídlu. Strategický koncept nazvaný „Teorie vítězství“ (Theory of Victory) počítá s masivním zapojením bezpilotních prostředků a systémů využívajících umělou inteligenci přímo do obranných struktur aliance.
Detailní návrh této strategie, o kterém informovala agentura Bloomberg s odkazem na interní dokumenty a oficiální zdroje, má veřejnosti i spojencům představit velitel sil USA v Evropě a zároveň vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), americký generál Alexus Grynkewich. K oficiální prezentaci celého konceptu má dojít v Polsku dnes, 12. října 2026.
Existence chystaného plánu byla potvrzena přímo zástupci NATO pro redakci listu Kyiv Independent. Hlavním cílem generála Grynkewiche je jasně definovat postupy, jakými by Severoatlantická aliance reagovala na jakýkoliv pokus o narušení svého území, a zároveň uklidnit veřejnost ohledně plné připravenosti západních sil.
Doktrína staví na úzkém propojení tradičních konvenčních vojenských kapacit s nejnovějšími technologiemi, které vzešly z poznatků získaných během plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Aliance plánuje čelit potenciálnímu ruskému vpádu kombinací pozemních sil, pokročilých dronů a cílících systémů poháněných umělou inteligencí. Následným krokem spojeneckých vojsk by bylo rychlé zničení ruských velitelských a řídicích uzlů s cílem dosáhnout bleskového a rozhodujícího vítězství.
Zatímco oficiální představitelé Severoatlantické aliance shodně uvádějí, že bezprostřední konvenční útok ze strany Ruské federace v tuto chvíli nehrozí, opakovaně varují před narůstajícími riziky. Moskva se podle nich může pokusit otestovat odolnost a odhodlání východního křídla aliance prostřednictvím intenzivnějších hybridních operací nebo opakovaných incidentů v podobě narušení vzdušného prostoru bezpilotními letouny.
Nová strategie proto klade důraz na aktivní čelení těmto asymetrickým hrozbám, aniž by však ze strany NATO docházelo k jakýmkoliv zbytečným provokacím, které by mohly vést k nechtěné eskalaci konfliktu.
Napětí mezi Ruskem a západní aliancí dosahuje vysokých hodnot od vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022, přičemž Kreml pravidelně směřuje výhrůžky vůči členským státům NATO a zemím podporujícím Kyjev. Obavy spojenců navíc živí reálné incidenty na území Evropy, mezi něž patří přelety dronů v Polsku a Rumunsku nebo Moskvou řízené sabotážní akce zaznamenané v Estonsku a Německu.
Region Baltského moře je dlouhodobě označován za nejpravděpodobnější ohnisko případné konfrontace, přestože tamní vlády prozatím neevidují známky chystaného konvenčního útoku. Navzdory tomu estonské orgány nedávno potvrdily, že přesouvají jádro svých ozbrojených sil na nově rozšířenou základnu vzdálenou necelých padesát kilometrů od ruských hranic, aby byly lépe připraveny na jakýkoliv vývoj situace.
Generální tajemník NATO Mark Rutte je přitom přesvědčen, že alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států.
Rutte bagatelizoval ruskou hrozbu ve vyjádření pro server Euronews. Zlehčoval i vyhrožování Moskvy jadernými zbraněmi. Kreml podle generálního tajemníka aliance, jejímž členským státem je i NATO, chce odvést pozornost od komplikací vlastní armády na Ukrajině. Rusové si prý uvědomují, že v přímé konfrontaci s NATO by neměli šanci.
"Připravili jsme to, máme na to plány. Platí to pro celé NATO," prohlásil nizozemský politik na obranném summitu ve středu v belgickém Bruselu. "Budeme bránit každý metr území NATO. Tato hrozba tady není, ale pokud se cokoliv stane, jsme připraveni tomu čelit," konstatoval Rutte.
V posledních dnech se například objevily zvěsti o možné ruské provokaci ve Středomoří. Podle informací španělského deníku El Mundo dorazilo varování amerických zpravodajců i do některých středoevropských států. Vlády Španělska, Francie a Itálie měly od americké CIA obdržet informaci, že jim hrozí útoky ruských dronů. Bezpilotní stroje by v takovém případě odstartovaly z kontejnerů ukrytých na lodích, uvedl zdroj blízký litevskému ministerstvu obrany.
Moskva by se na jednu z vyjmenovaných jihoevropských zemí mohla zaměřit z toho důvodu, že v nich v příštím roce proběhnou důležité volby, ať už parlamentní nebo prezidentské. Cílem by bylo vyvolat ve společnosti strach.
Obavy z ruské provokace zesílily zejména ve východní Evropě. Polsko v předminulém týdnu vyjádřilo obavy z hybridních ruských útoků. Varoval před nimi premiér Donald Tusk s odkazem na informace od zpravodajců. Takové útoky by podle něj mohly Rusku posloužit k otestování ochoty zemí NATO aplikovat článek 5 o kolektivní obraně, podle kterého útok na jednu z členských zemí představuje útok na všechny.
Rozsáhlé vojenské operace a ničivé útoky v Pásmu Gazy zanechaly za sebou nejen desítky tisíc lidských obětí, ale také zhruba 8000 nezvěstných osob. Tyto oběti jsou pravděpodobně pohřbené pod miliony tun suti zničených budov a infrastruktury. Pátrání po pohřešovaných přitom naráží na celou řadu závažných překážek včetně přísných bezpečnostních omezení a totálního nedostatku technického vybavení.
Americký prezident Donald Trump vážně zvažuje, že odvolá americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou. Důvodem jsou podle CNN narůstající obvinění z vážného nevhodného chování, přijímání drahých darů a podezření z obchodu s vlivem, která v posledních dnech plní stránky předních světových médií.
Severoatlantická aliance připravuje nový komplexní plán strategické obrany zaměřený na odražení případné ruské agrese proti svému východnímu křídlu. Strategický koncept nazvaný „Teorie vítězství“ (Theory of Victory) počítá s masivním zapojením bezpilotních prostředků a systémů využívajících umělou inteligenci přímo do obranných struktur aliance.
Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko za to, že se mu rozhodlo neudělit letošní Nobelovu cenu za mír, což označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.
Při operaci amerického Úřadu pro imigrační a celní správu (ICE) v oblasti Houstonu v Texasu došlo k vážnému incidentu, při kterém federální agent srazil vozidlem muže prchajícího před zatčením. Zásah byl zaměřen na osobu s pravomocným příkazem k vyhoštění, avšak situace vyeskalovala v pronásledování na útěku. Zraněný muž utrpěl zlomeninu nohy a byl převezen do nemocnice k nezbytnému ošetření.
Britský premiér Andy Burnham veřejně prohlásil, že ruské tajné služby prokazatelně zasahovaly do britského referenda o setrvání v Evropské unii z roku 2016. Toto vyjádření představuje významný obrat v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní události. Premiér uvedl, že na tuto otázku získal jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že Rusko a Ukrajina uzavřely okamžité příměří v oblasti energetiky. Toto opatření má podle jeho slov vstoupit v platnost bezodkladně a obě válčící strany s ním měly vyjádřit souhlas. Zpráva podle The Independent přitom překvapila mezinárodní veřejnost i samotné účastníky probíhajícího ozbrojeného konfliktu.
Evropské zpravodajské služby varovaly vedoucí představitele zbrojních společností napříč kontinentem před stupňujícími se pokusy Ruska o jejich fyzickou likvidaci. Podle zjištění listu Financial Times nařídil Kreml výrazné rozšíření sabotážních a hybridních operací s cílem zastrašit partnery Ukrajiny. Tyto cílené útoky na civilní osoby a manažery v obranném sektoru představují novou a velmi znepokojivou hrozbu pro celou bezpečnostní architekturu.
Papež Lev XIV. oznámil věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí, že se v nejbližších dnech podrobí chirurgickému zákroku kvůli nálezu plicního uzlíku, který lékaři objevili v počátečním stádiu.
Španělský premiér Pedro Sánchez vyhlásil předčasné parlamentní volby, čímž zareagoval na hlubokou politickou nestabilitu, vládní křehkost v parlamentu a rostoucí tlak veřejnosti spojený s palčivými problémy v oblasti bydlení a ekonomiky.
Streamovací platformy v čele s Netflixem čelí rostoucí kritice rodičů kvůli zařazování populárních internetových tvůrců z platformy YouTube do dětského vysílání. Řada rodin upozorňuje, že tento typ pořadů přináší do domácností hyperstimulační obsah, který se zaměřuje na rychlý střih a neustálé výzvy.
Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.