Interní e-mailová komunikace z ministerstva spravedlnosti znovu rozvířila kauzu kolem daru kryptoměn, které měl stát obdržet od odsouzeného drogového dealera. Podle místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové a kandidátky na ministryni spravedlnosti Evy Decroix (ODS) existuje důkaz, že náměstek Karel Dvořák byl o celé nabídce informován už na konci loňského roku.
Podle Decroix byla záležitost projednávána na poradě vedení ministerstva v prosinci 2024 a související dokument byl přidělen právě Dvořákovi. Schillerová se připojila s tvrzením, že z dostupné korespondence vyplývá, že náměstek měl o daru vědět. „Je z něj patrné, že pan náměstek byl s případem obeznámen,“ uvedla Decroix v debatě České televize. Zároveň oznámila záměr iniciovat po svém možném jmenování nezávislou prověrku celého případu.
Senátor Ondřej Lochman (STAN) se však obvinění ostře zastal. Podle něj jde o politicky motivované útoky a snahu zatáhnout do kauzy hnutí STAN. „Je to křivé nařčení. Nepokoušejte se do toho Starosty zatahovat,“ reagoval.
Karel Dvořák nařčení odmítá a tvrdí, že jde stále o tentýž případ, který už sám veřejně popsal. Podle něj šlo o dopis advokáta Marka Titze, který nabízel dar ve výši třetiny kryptoměn svého klienta výměnou za navrácení zabaveného hardwaru. Ministerstvo podle Dvořáka na nabídku reagovalo s tím, že rozhodnutí náleží výhradně soudu a musí být v souladu se zákonem.
V celém případu figuruje podnikatel Tomáš Jiřikovský, dříve odsouzený za obchodování s drogami a další trestnou činnost. Jeho jméno se nyní objevilo ve spojitosti s darovací smlouvou, na jejímž základě mělo ministerstvo získat bitcoiny v hodnotě zhruba jedné miliardy korun. Objevily se spekulace, že tyto prostředky mohly pocházet z trestné činnosti, což by výrazně komplikovalo jejich legální přijetí.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek trvá na tom, že o původu daru nevěděl a nemohl jej nijak ovlivnit. Jeho rozhodnutí rezignovat a pozastavit členství v ODS ale naznačuje, že si uvědomuje vážnost situace a její potenciální dopady na důvěryhodnost celé strany.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.
Iránské Islámské revoluční gardy oznámily zásah dvou ropných tankerů, které se za doprovodu amerického letectva pokusily proplout Hormuzským průlivem. Podle teheránských úřadů plavidla využila neohlášenou trasu, pročež byla po úderu donucena zastavit, zatímco další čtyři tankery v reakci na to změnily kurz. Strategická námořní cesta zůstává kvůli pokračujícím bojům téměř uzavřena, což obnovilo napětí v celém regionu.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.