Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Podle údajů ministerstva vnitra policie v průběhu sobotních střetů zatkla téměř 2400 osob a zranění utrpělo bezmála tisíc příslušníků bezpečnostních složek, z toho sedm vážně. Násilnosti si vyžádaly také těžká zranění mezi účastníky protestů, když sedmnáctiletý chlapec v Saint-Étienne přišel o pravou ruku po výbuchu policejního granátu a dívka stejného věku v Mulhouse utrpěla vážné zranění oka. Bezpečnostní složky čelily útokům v Paříži, Lyonu, Limoges a dalších městech, kde davy zapalovaly barikády a ničily majetek.
Hmotné škody na veřejném i soukromém majetku dosahují obřích rozměrů, přičemž výtržníci podpálili řadu budov včetně historické radnice z devatenáctého století v Limoges nebo turistické kanceláře v Lyonu. V Paříži a dalších městech byly zničeny, vyrabovány nebo vypáleny stovky obchodů a podniků. Místní úřady a obyvatelé přirovnávali situaci v ulicích po skončení nočních střetů k válečné zóně, kterou pokryly trosky rozbitých výkladů a ohořelá vozidla.
Vražedné tempo nepokojů vyvolalo zostřenou politickou debatu a sílící kritiku na adresu vlády ze strany opozice jen několik měsíců před prezidentskými volbami. Pravicová kandidátka Marine Le Penová označila současnou administrativu za vyčerpanou, zatímco zástupci krajní levice varovali před hrozbou ztráty kontroly nad vývojem ve společnosti. Do debat se zapojil také americký prezident Donald Trump, který v rozsáhlém příspěvku na sociálních sítích obvinil z nepokojů selhávající imigrační politiku.
Prezident Macron v projevu přislíbil, že úřady poskytnou finanční podporu postiženým podnikatelům a zajistí plnou transparentnost ohledně postupu bezpečnostních složek. Současně uvedl, že místní úřady získají pravomoc v příštích dnech zakazovat riziková shromáždění, avšak odmítl vyhlásit výjimečný stav nebo zákaz vycházení. Opozice mezitím požadovala okamžité odvolání ministra vnitra Laurenta Nuñeze, od něhož hlava státu požadovala vyvození důsledků a zlepšení zpravodajské přípravy.
V neděli odpoledne přesto došlo k dalším střetům v centru Paříže, kde policie na náměstí Republiky opět použila slzný plyn a granáty proti davům reagujícím na výzvy šířené na sociálních sítích. Při těchto odpoledních střetech policisté zadrželi dalších 42 osob a zajistili oblast kolem náměstí, kde bylo poškozeno nejméně pět obchodů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
