V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 39. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Neštěstí se stalo kolem osmé večer, když spoj dopravce Iryo jedoucí z Málagy z neznámých důvodů vykolejil. Souprava pravděpodobně vjela na vedlejší kolej, kde narazila do dalšího rychlovlaku mířícího do Huelvy. Síla střetu vyhodila oba vlaky z kolejí a zcela zničila zadní část jedné z jednotek.
Pasažéři popisují děsivý zážitek plný chaosu, který přirovnávali k ničivému zemětřesení. Uvnitř soupravy s třemi stovkami lidí se okamžitě rozšířil kouř a vypukla panika. Lidé se snažili dostat ven pomocí nouzových kladívek, kterými rozbíjeli okna, a vlastními silami se snažili vypáčit dveře.
Záchranné práce komplikuje tma, ale na místě operují desítky specialistů včetně mobilních jednotek intenzivní péče. Hlavním úkolem je nyní vyproštění všech lidí ze zdemolovaných vagonů. Do krizového řízení se zapojil starosta Adamuzu i ministr dopravy, přičemž andaluská vláda poskytuje veškerou možnou pomoc.
Klíčová železniční tepna na jihu země je aktuálně neprůjezdná, což zasáhlo tisíce cestujících. Odborníci se nyní snaží zjistit, co způsobilo selhání moderního bezpečnostního systému. Vyšetřování se zaměří především na to, proč jeden z vlaků změnil směr na vedlejší kolej.
Španělská královská rodina uvedla, že incident sleduje „s velkým znepokojením“. „Vyjadřujeme nejhlubší soustrast rodinám a blízkým zesnulých a také naši náklonnost a přání brzkého uzdravení zraněným,“ uvedla rodina na portálu X.
Španělský ministr dopravy Óscar Puente zveřejnil na serveru X další informace o nehodě s tím, jsou „velmi závažné“. Podle něj vykolejily poslední vagóny vlaku jedoucího do Madridu a „vnikly“ na protilehlou kolej, kde projížděl vlak společnosti Renfe. „Náraz byl hrozný, první dva vagony vlaku Renfe kvůli němu byly odhozeny,“ řekl. „Počet obětí nelze v tuto chvíli potvrdit. Základní prioritou je nyní pomoci obětem,“ dodal. Počet mrtvých tak může v nadcházejících hodinách nadále stoupat.
„Dostala jsem hroznou zprávu z Córdoby,“ napsala na serveru X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Vyjadřuji nejhlubší soustrast rodinám a blízkým obětí železniční nehody a španělskému lidu. Přeji zraněným rychlé a úplné uzdravení. Dnes večer na vás myslím,“ dodala.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
