V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 39. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Neštěstí se stalo kolem osmé večer, když spoj dopravce Iryo jedoucí z Málagy z neznámých důvodů vykolejil. Souprava pravděpodobně vjela na vedlejší kolej, kde narazila do dalšího rychlovlaku mířícího do Huelvy. Síla střetu vyhodila oba vlaky z kolejí a zcela zničila zadní část jedné z jednotek.
Pasažéři popisují děsivý zážitek plný chaosu, který přirovnávali k ničivému zemětřesení. Uvnitř soupravy s třemi stovkami lidí se okamžitě rozšířil kouř a vypukla panika. Lidé se snažili dostat ven pomocí nouzových kladívek, kterými rozbíjeli okna, a vlastními silami se snažili vypáčit dveře.
Záchranné práce komplikuje tma, ale na místě operují desítky specialistů včetně mobilních jednotek intenzivní péče. Hlavním úkolem je nyní vyproštění všech lidí ze zdemolovaných vagonů. Do krizového řízení se zapojil starosta Adamuzu i ministr dopravy, přičemž andaluská vláda poskytuje veškerou možnou pomoc.
Klíčová železniční tepna na jihu země je aktuálně neprůjezdná, což zasáhlo tisíce cestujících. Odborníci se nyní snaží zjistit, co způsobilo selhání moderního bezpečnostního systému. Vyšetřování se zaměří především na to, proč jeden z vlaků změnil směr na vedlejší kolej.
Španělská královská rodina uvedla, že incident sleduje „s velkým znepokojením“. „Vyjadřujeme nejhlubší soustrast rodinám a blízkým zesnulých a také naši náklonnost a přání brzkého uzdravení zraněným,“ uvedla rodina na portálu X.
Španělský ministr dopravy Óscar Puente zveřejnil na serveru X další informace o nehodě s tím, jsou „velmi závažné“. Podle něj vykolejily poslední vagóny vlaku jedoucího do Madridu a „vnikly“ na protilehlou kolej, kde projížděl vlak společnosti Renfe. „Náraz byl hrozný, první dva vagony vlaku Renfe kvůli němu byly odhozeny,“ řekl. „Počet obětí nelze v tuto chvíli potvrdit. Základní prioritou je nyní pomoci obětem,“ dodal. Počet mrtvých tak může v nadcházejících hodinách nadále stoupat.
„Dostala jsem hroznou zprávu z Córdoby,“ napsala na serveru X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Vyjadřuji nejhlubší soustrast rodinám a blízkým obětí železniční nehody a španělskému lidu. Přeji zraněným rychlé a úplné uzdravení. Dnes večer na vás myslím,“ dodala.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.