Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Podle dvou průzkumů, které si objednala francouzská média po vyhlášení rozsudku, by Le Penová zvítězila v prvním i druhém kole prezidentských voleb v dubnu příštího roku. Nálady voličů se tak výrazně nezměnily, protože politička vévodila průzkum již před vynesením verdiktu.
Le Penová by v prvním kole mohla získat až 36 procent hlasů. Žádný z jejích možných soupeřů by se zároveň nedostal ani na 20 procent. Průzkumy zároveň očekávají vítězství političky i v druhém kole, ačkoliv by její náskok byl zřejmě výrazně těsnější.
Le Penová v rozhovoru pro televizní stanici TF1 prozradila, že půjde jakoukoliv soudní cestou, aby v případu dokázala svou nevinu. "Dneska jsem kandidátkou," konstatovala. Dříve přitom tvrdila, že na hlavu státu nebude kandidovat, pokud v rámci trestu dostane sledovací zařízení, což se stalo.
"Řekla jsem, že nebudu dělat kampaň, pokud budu mít elektronický monitorovací náramek. Ale protože mám možnost se odvolat a odvolání odkládá účinnost rozhodnutí, budu dělat kampaň bez elektronického náramku," vysvětlila politička.
Soud v úterý uznal Le Penovou vinnou a uložil jí tříletý trest, který se skládá z roku s elektronickým náramkem a dvouleté podmínky. Politička má také zaplatit pokutu ve výši sto tisíc eur (přes 2,4 milionu korun). Jen na patnáct měsíců má zároveň fakticky zakázán výkon veřejných funkcí.
Fakta byla podle soudkyně nezpochybnitelná. Ke zneužívání prostředků Evropské unie, které je třeba považovat za veřejné prostředky, docházelo po dobu jedenácti let, přičemž částka nakonec vyšplhala na 2,8 milionu eur. Peníze byly reálně určeny pro zaměstnance. Soudkyně konstatovala, že jednání Le Penová a dalších obžalovaných diskreditovalo evropské instituce a vytvářelo nerovné prostředí na poli politických stran.
Pokud bude Le Penová opravdu kandidovat, půjde již o její čtvrtý pokus. Nejméně úspěšná byla v roce 2012, v letech 2017 a 2022 prohrála pouze s úřadujícím prezidentem Macronem.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.