Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Společnost tehdy vystupující pod názvem Facebook v roce 2018 přiznala, že politická analytická firma Cambridge Analytica neoprávněně získala soukromé údaje až 87 milionů uživatelů. Těchto informací firma využila k vytváření profilů amerických voličů. Stát Nové Mexiko zažaloval Facebook kvůli nesprávnému nakládání s osobními údaji svých obyvatel v roce 2021.
Porota v září rozhodla, že Meta porušila státní zákon o nekalých praktikách více než 43 milionkrát. Státní okresní soudce Francis Mathew kritizoval společnost za koherentní strategii určenou ke klamání veřejnosti. Podle jeho slov nešlo o ojedinělé incidenty, ale o systematický vzor podvodu tvořící jádro obchodního modelu firmy.
Meta uvedla, že se proti tomuto rozhodnutí odvolá, a obvinila generálního prokurátora Nového Mexika ze směšování otázek soukromí a svobody projevů. Hlavní právní zástupce společnosti C. J. Mahoney prohlásil, že žaloba se snaží uvalit daň na svobodu slova. Dodal, že kvůli tomuto přístupu je v Novém Mexiku téměř nemožné podnikat.
Společnost mezitím zveřejnila hospodářské výsledky za čtvrtletí končící v září, které ukázaly nižší než očekávané čtvrtletní ziskové marže. Tento pokles byl způsoben nákladem z osmnáctimiliardového vícestátního vyrovnání uzavřeného v srpnu kvůli obviněním ze závislosti mladých lidí na platformách. Meta dosáhla provozního zisku necelých třináct miliard dolarů, zatímco bez započtení vyrovnání by činil téměř dvacet tři miliard.
Finanční ředitelka společnosti Susan Li na konferenčním hovoru s analytiky uvedla, že firma sleduje aktivní právní a regulační záležitosti. Meta čelí dalším soudním procesům týkajícím se ochrany mládeže, které se uskuteční později v tomto roce a v roce příštím. Společnost byla dříve v tomto roce odsouzena k platbě téměř jedné miliardy dolarů v jiném případu v Novém Mexiku a čelila ztrátě u soudu v Los Angeles.
Navzdory probíhajícím právním bitvám pokračuje byznys společnosti v silném růstu díky investicím do umělé inteligence. Tržby firmy vzrostly meziročně o dvacet šest procent na více než šedesát čtyři miliardy dolarů za čtvrtletí. Meta v září spustila osobního asistenčního společníka s umělou inteligencí nazvaného Muse a představila nový základní model Muse Wonder.
Kapitálové výdaje společnosti dosáhly během čtvrtletí téměř třiceti pěti miliard dolarů, což představuje meziroční nárůst o osmdesát procent. Firma upřesnila celoroční výhled kapitálových výdajů na rozmezí sta třiceti pěti až sta čtyřiceti pěti miliard dolarů. Investoři projevili společnosti ochotu poskytnout určitou volnost vzhledem k úspěchu nových produktů umělé inteligence.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
Ruský prezident Vladimir Putin sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států Stevu Witkoffovi, že Ruská federace je v principu připravena obnovit třístranná jednání s Ukrajinou a USA. Schůzka by se podle vyjádření Kremlu mohla uskutečnit zhruba v polovině nadcházejícího měsíce listopadu.
Online tržiště zaměřené na prodej použitého zboží Vinted muselo začít urychleně mazat inzeráty nabízející luxusní a značkové předměty, které byly ukradeny během nedávných násilných nepokojů ve Francii. Platforma reaguje na sílící tlak ze strany francouzských úřadů, které se snaží zabránit tomu, aby se rozsáhlá kořist z vypleněných obchodů hromadně objevovala na internetu.
Evropská podpora Ukrajině čelí v současnosti mnoha zkouškám v době, kdy se americká angažovanost pod vedením Donalda Trumpa výrazně oslabuje. Během nedávných vystoupení americký prezident opětovně kritizoval ukrajinského představitele Volodymyra Zelenského, přičemž jej označil za problematičtějšího partnera než ruského prezidenta Vladimira Putina a obvinil ho z růstu cen pohonných hmot.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil propuštění čtyřiasedmdesátiletého amerického občana Stephena Hubbarda. Tento muž byl v zemi vězněn déle než čtyři roky na základě obvinění z údajného boje jako žoldnéř na ukrajinské straně. Rozhodnutí bylo oznámeno během středečního setkání se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu.