Japonská vesmírná agentura JAXA v úterý brzy ráno místního času úspěšně odstartovala dlouho očekávanou vědeckou misi MMX z kosmodromu Tanegašima. Cílem této mezinárodní výpravy je prozkoumat dva malé a velmi záhadné měsíce planety Mars, kterými jsou Phobos a Deimos. Sonda nesoucí sérii pokročilých přístrojů má za úkol objasnit původ těchto těles a do roku 2031 dopravit vzorky z Phobosu zpět na Zemi.
Vědecká komunita se již dlouhé desítky let přou o to, jak oba neobvyklé měsíce vlastně vznikly. Existují dvě hlavní hypotézy, přičemž první předpokládá vznik z materiálu vymrštěného z Marsu po masivním dopadu cizího tělesa, zatímco druhá hovoří o zachycených asteroidech. Žádná dosavadní data ze starších sond však ani jednu z teorií plně nepotvrzují, pročež by nová mise měla do této záhady vnést jasno.
Sonda MMX se skládá ze tří modulů a její cesta k Marsu potrvá přibližně jeden rok. Po příletu bude vesmírné plavidlo zhruba tři roky obíhat kolem měsíce Phobos a provádět detailní měření povrchu, minerálů i chemického složení. Součástí výbavy jsou také kamery s extrémně vysokým rozlišením a malé vozítko Idefix, které vyvinuli němečtí a francouzští odborníci s cílem prozkoumat terén přímo na povrchu Phobosu.
Vozítko Idefix bude vysazeno na povrch měsíce počátkem roku 2029 z výšky několika desítek metrů, přičemž jeho pád ztlumí velmi slabá gravitace. Robotičtí inženýři plánují využít toto malé vozítko k prozkoumání potenciálních přistávacích míst pro mateřskou sondu. Samotný přistávací modul MMX následně odebere vzorky z povrchu i z hloubky několika centimetrů, a to na dvou odlišných místech Phobosu.
Předaný materiál by mohl obsahovat také stopové prvky samotného Marsu, které na měsíc v průběhu miliard let dopadly po nejsilnějších erupcích či dopadech meteoritů. Pokud by se v odebraných vzorcích potvrdila přítomnost organických látek a vody, podpořilo by to teorie o tom, jak se na sousední planetě mohly vytvořit podmínky pro vznik života. Sonda po odběru vzorků provede ještě průzkumné průlety kolem vzdálenějšího měsíce Deimos.
Celá mise je výsledkem rozsáhlé mezinárodní spolupráce mezi Japonskem, americkou NASA, Evropskou vesmírnou agenturou a národními agenturami Francie a Německa. Návrat kapsle se vzorky na Zemi je naplánován na rok 2031, čímž by se Japonsko mohlo zapsat do historie. Víceméně ve stejném časovém horizontu se navíc očekává také návrat čínské sondy Tchien-wen-3, která se pokusí přivézt vzorky přímo z povrchu Marsu.
Japonská vesmírná agentura JAXA v úterý brzy ráno místního času úspěšně odstartovala dlouho očekávanou vědeckou misi MMX z kosmodromu Tanegašima. Cílem této mezinárodní výpravy je prozkoumat dva malé a velmi záhadné měsíce planety Mars, kterými jsou Phobos a Deimos. Sonda nesoucí sérii pokročilých přístrojů má za úkol objasnit původ těchto těles a do roku 2031 dopravit vzorky z Phobosu zpět na Zemi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Spojené státy ze záměrného zdržování dodávek protiraketových střel. Během jednání s americkými senátory uvedl, že zadržované zásilky munice již dříve zaplatily evropské země v rámci programu PURL. Dodávky podle něj v současnosti čekají pouze na podpis amerického ministra obrany Peta Hegsetha.
Americký viceprezident JD Vance se odmítl vyjádřit k tomu, zda podporuje opětovné zvolení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Tento postoj představuje zřetelný odklon od prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno izraelskému předsedovi vlády vyjádřil plnou veřejnou podporu. K vyjádření dochází v citlivém období pouhých několik dní před konáním izraelských parlamentních voleb.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu požádal regionální úřady o zavedení částečných a lokálních zákazů vycházení v některých městech. Reagoval tak na vlnu násilných nepokojů, během nichž vláda otevřeně připustila, že policie ztratila v řadě míst nad situací kontrolu. Lecornu po pondělním krizovém zasedání kabinetu uvedl, že je odhodlán plně obnovit veřejný pořádek. Dodal však, že o celoplošném zákazu vycházení v metropoli se prozatím neuvažuje.
Vzájemné vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy čelí v současné době vážnému napětí kvůli neshodám ohledně sdílení zpravodajských informací, sankcí a ukrajinských útoků na ruský energetický sektor. Mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským vůdcem Volodymyrem Zelenským panuje hluboká vzájemná nedůvěra. Situace v diplomatických kruzích je podle CNN označována za nejhorší od chvíle, kdy se oba státníci před osmnácti měsíci střetli v Bílém domě.
Íránská armáda a představitelé Revolučních gard signalizují, že se aktivně připravují na další kolo ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich spojenci. Cílem těchto veřejných varování je odradit administrativu prezidenta Donalda Trumpa od obnovení vojenských operací, které vypukly v únoru. Teherán v posledním měsíci zintenzivnil rétoriku a tvrdí, že disponuje novými zásobami zbraní připravenými k nasazení.
Francouzské ministerstvo zahraničí a přední představitelé Evropské unie důrazně odsoudili útok maskovaných izraelských osadníků na evropské diplomaty a palestinské civilisty v okupovaném Předjordánsku. Incident se odehrál v křesťanském městě at-Tajba severně od Jeruzaléma v době, kdy mezinárodní delegace sledovala místní obyvatele při tradiční sklizni oliv. Skupina útočníků vyzbrojených kovovými tyčemi napadla diplomatický konvoj a fyzicky napadla několik přítomných osob včetně francouzského starosty.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
