Rodiče dvouleté Madlenky čelí nelehké výzvě – najít vhodného dárce kostní dřeně pro svou dceru musí stihnout do šesti týdnů. Madlenka potřebuje urgentní transplantaci kvůli vážné nemoci, která ohrožuje její život. Ačkoli je v globálním registru přes 42 milionů dárců, v České republice jich je pouze 170 tisíc, přičemž odborníci varují, že pro úspěšnou transplantaci by bylo ideální mít toto množství minimálně dvojnásobné.
Začátkem března byla dvouletá Madlenka zdravou holčičkou, která si hrála a radovala se ze života. Když se jí však na obličeji objevily červené skvrny, rodiče si nejprve mysleli, že jde o běžnou alergii. Po sérii vyšetření však přišla těžká diagnóza – Madlenka trpí vážnou poruchou krvetvorby.
„Přivezete dítě, které ještě včera bylo zdravé, a pak zjistíte, že nemá žádné nové buňky – ani červené krvinky, ani bílé, ani destičky,“ popisuje dramatickou situaci pro TV Nova tatínek Lukáš Přibyl. Tato nemoc je pro Madlenku smrtelná, a jedinou nadějí na záchranu je transplantace kostní dřeně. Problémem však je, že nikdo z rodiny ani ze světového registru není vhodným dárcem.
„My potřebujeme velké množství lidí, ze kterého je možné vybrat toho pravého dárce,“ vysvětluje otec. Rodina se tak obrátila na veřejnost s prosbou o pomoc při hledání vhodného dárce. Každý, kdo se chce stát dárcem, může začít tím, že vyplní předregistrační formulář a objedná se do některého z odběrových center.
„Vstupní vyšetření je opravdu jednoduché a nezatíží toho člověka. Trvá to jen deset minut a zahrnuje odběr jedné zkumavky krve nebo stěr ze sliznice tváře,“ popisuje Marie Kuříková, vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM.
Související obsah ukazuje, že i přes mýtus o bolesti při odběru kostní dřeně, většina dárců podstupuje odběr separovaných krvetvorných buněk, což není bolestivé. Ačkoli finanční příspěvky pro dárce jsou motivací, hlavní důvodem je záchrana životů, což potvrzují i dárci, kteří to považují za velkou satisfakci.
Madlenka má na to, aby její příběh měl šťastný konec, pokud se podaří najít dárce včas. Rodiče a odborníci apelují na všechny, kteří mají zájem pomoci, aby se zapojili do registru dárců.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.
Americký prezident Donald Trump se slovně pustil do křížku s Dmitrijem Medveděvem, předchůdcem současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle Trumpa si má Medveděv dávat pozor na jazyk. Bývalý ruský prezident si předtím rýpl do amerických ultimát Rusku.