Rodiče dvouleté Madlenky čelí nelehké výzvě – najít vhodného dárce kostní dřeně pro svou dceru musí stihnout do šesti týdnů. Madlenka potřebuje urgentní transplantaci kvůli vážné nemoci, která ohrožuje její život. Ačkoli je v globálním registru přes 42 milionů dárců, v České republice jich je pouze 170 tisíc, přičemž odborníci varují, že pro úspěšnou transplantaci by bylo ideální mít toto množství minimálně dvojnásobné.
Začátkem března byla dvouletá Madlenka zdravou holčičkou, která si hrála a radovala se ze života. Když se jí však na obličeji objevily červené skvrny, rodiče si nejprve mysleli, že jde o běžnou alergii. Po sérii vyšetření však přišla těžká diagnóza – Madlenka trpí vážnou poruchou krvetvorby.
„Přivezete dítě, které ještě včera bylo zdravé, a pak zjistíte, že nemá žádné nové buňky – ani červené krvinky, ani bílé, ani destičky,“ popisuje dramatickou situaci pro TV Nova tatínek Lukáš Přibyl. Tato nemoc je pro Madlenku smrtelná, a jedinou nadějí na záchranu je transplantace kostní dřeně. Problémem však je, že nikdo z rodiny ani ze světového registru není vhodným dárcem.
„My potřebujeme velké množství lidí, ze kterého je možné vybrat toho pravého dárce,“ vysvětluje otec. Rodina se tak obrátila na veřejnost s prosbou o pomoc při hledání vhodného dárce. Každý, kdo se chce stát dárcem, může začít tím, že vyplní předregistrační formulář a objedná se do některého z odběrových center.
„Vstupní vyšetření je opravdu jednoduché a nezatíží toho člověka. Trvá to jen deset minut a zahrnuje odběr jedné zkumavky krve nebo stěr ze sliznice tváře,“ popisuje Marie Kuříková, vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM.
Související obsah ukazuje, že i přes mýtus o bolesti při odběru kostní dřeně, většina dárců podstupuje odběr separovaných krvetvorných buněk, což není bolestivé. Ačkoli finanční příspěvky pro dárce jsou motivací, hlavní důvodem je záchrana životů, což potvrzují i dárci, kteří to považují za velkou satisfakci.
Madlenka má na to, aby její příběh měl šťastný konec, pokud se podaří najít dárce včas. Rodiče a odborníci apelují na všechny, kteří mají zájem pomoci, aby se zapojili do registru dárců.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).