Rodiče dvouleté Madlenky čelí nelehké výzvě – najít vhodného dárce kostní dřeně pro svou dceru musí stihnout do šesti týdnů. Madlenka potřebuje urgentní transplantaci kvůli vážné nemoci, která ohrožuje její život. Ačkoli je v globálním registru přes 42 milionů dárců, v České republice jich je pouze 170 tisíc, přičemž odborníci varují, že pro úspěšnou transplantaci by bylo ideální mít toto množství minimálně dvojnásobné.
Začátkem března byla dvouletá Madlenka zdravou holčičkou, která si hrála a radovala se ze života. Když se jí však na obličeji objevily červené skvrny, rodiče si nejprve mysleli, že jde o běžnou alergii. Po sérii vyšetření však přišla těžká diagnóza – Madlenka trpí vážnou poruchou krvetvorby.
„Přivezete dítě, které ještě včera bylo zdravé, a pak zjistíte, že nemá žádné nové buňky – ani červené krvinky, ani bílé, ani destičky,“ popisuje dramatickou situaci pro TV Nova tatínek Lukáš Přibyl. Tato nemoc je pro Madlenku smrtelná, a jedinou nadějí na záchranu je transplantace kostní dřeně. Problémem však je, že nikdo z rodiny ani ze světového registru není vhodným dárcem.
„My potřebujeme velké množství lidí, ze kterého je možné vybrat toho pravého dárce,“ vysvětluje otec. Rodina se tak obrátila na veřejnost s prosbou o pomoc při hledání vhodného dárce. Každý, kdo se chce stát dárcem, může začít tím, že vyplní předregistrační formulář a objedná se do některého z odběrových center.
„Vstupní vyšetření je opravdu jednoduché a nezatíží toho člověka. Trvá to jen deset minut a zahrnuje odběr jedné zkumavky krve nebo stěr ze sliznice tváře,“ popisuje Marie Kuříková, vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM.
Související obsah ukazuje, že i přes mýtus o bolesti při odběru kostní dřeně, většina dárců podstupuje odběr separovaných krvetvorných buněk, což není bolestivé. Ačkoli finanční příspěvky pro dárce jsou motivací, hlavní důvodem je záchrana životů, což potvrzují i dárci, kteří to považují za velkou satisfakci.
Madlenka má na to, aby její příběh měl šťastný konec, pokud se podaří najít dárce včas. Rodiče a odborníci apelují na všechny, kteří mají zájem pomoci, aby se zapojili do registru dárců.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.