Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Maďarská státní mediální autorita se proti těmto výrokům ohradila a odmítla tvrzení, že by byl Magyar během kampaně vytlačován z veřejného prostoru. Instituce uvedla, že Magyarovi i jeho straně Tisza zaslala během volebního období několik pozvánek k vystoupení. Situace v maďarských médiích je však dlouhodobě pod dohledem mezinárodních organizací, jako jsou Reportéři bez hranic, kteří upozorňují, že lidé loajální straně Fidesz ovládají až 80 % mediálního trhu v zemi.
Péter Magyar po rozhovorech na sociálních sítích přitvrdil a oznámil, že dny současné „propagační mašinérie“ jsou sečteny. Uvedl, že po sestavení vlády plánuje pozastavit zpravodajské služby veřejnoprávních médií, a to až do chvíle, kdy bude plně obnoven jejich veřejnoprávní charakter. Magyarova vláda má v úmyslu prosadit nový tiskový zákon a vytvořit zcela novou mediální autoritu, která zajistí, aby státní média plnila svou skutečnou roli.
Analytici však varují, že Magyarův úkol demontovat Orbánovu „neliberální demokracii“ bude nesmírně obtížný. Viktor Orbán během šestnácti let u moci obsadil klíčové pozice ve státní správě, médiích i soudnictví svými věrnými spojenci. Otázkou zůstává, jak tyto struktury zareagují na vládu vedenou stranou Tisza a zda se nepokusí změny blokovat.
Navzdory drtivému volebnímu vítězství odborníci nabádají k opatrnosti v úvahách o konci evropské krajní pravice. Sarah de Lange z nizozemské univerzity v Leidenu upozorňuje, že ačkoliv byl poražen nejdéle sloužící krajně pravicový lídr a inspirace pro ostatní, neznamená to nutně porážku jeho ideologického modelu. Maďarské voliče totiž k urnám nehnala primárně touha po změně ideologie, ale praktické domácí problémy.
Hlavními faktory Orbánova pádu byla frustrace z všudypřítomné korupce, vysoké ceny, nízké mzdy a chátrající veřejné služby, jako je školství a zdravotnictví. Pro Maďary se po čtyřech vládách Fideszu stala touha po změně silnější než Orbánův národní populismus. Výsledek sice může dočasně tlumit náladu evropské krajní pravice, pro kterou byl Orbán ústřední postavou, ale základní příčiny jejich volebních úspěchů jinde v Evropě zůstávají nezměněny.
Konkrétní dopady na mezinárodní scéně může mít Magyarův slib omezit financování konzervativních think-tanků, jako je Mathias Corvinus Collegium (MCC). Tato instituce, kterou Orbán dotoval stovkami milionů eur, aktivně ovlivňuje politiku v Bruselu a má vazby na pravicové osobnosti v zahraničí, včetně Velké Británie. Omezení těchto zdrojů by mohlo výrazně oslabit vliv maďarského konzervatismu za hranicemi.
Porážka Viktora Orbána tak v evropském kontextu znamená především pád kleptokratické a korupční vlády, nikoliv konec krajní pravice jako takové. Mezi evropskými populisty se nyní pravděpodobně rozhoří spor o to, kdo se stane novou tváří hnutí – zda umírněnější lídři typu italské premiérky Giorgie Meloniové, nebo radikálnější kritici Evropské unie po vzoru poraženého maďarského premiéra.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.