Na první pohled je Machias Seal Island jen bezvýznamný bod na mapě Severní Ameriky. Tato mlhavá a neobydlená skála, která leží v oblasti známé jako „šedá zóna“, však symbolizuje vzácný mezinárodní spor mezi dlouholetými spojenci – Spojenými státy a Kanadou. Spor se netýká jen vlastnictví tohoto ostrůvku, ale především práv k rybolovu ve vodách plných cenných humrů.
Američtí a kanadští rybáři se každoročně v této oblasti střetávají v nelítostném závodě o to, kdo nastraží více pastí. Americký rybář John Drouin, který zde pracuje již 30 let, mluví o četných zraněních způsobených zapletením do konkurenčních lan. Jeden z jeho přátel dokonce přišel o palec – „válečné zranění“ ze šedé zóny.
Tato oblast o rozloze 717 kilometrů čtverečních je předmětem sporu již od 18. století. Mezinárodní soud v roce 1984 umožnil oběma zemím zde rybařit. Dlouho šlo o izolovanou výjimku v jinak vřelých vztazích mezi Kanadou a USA. Nyní se však situace začíná dramaticky měnit.
S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu přichází nové napětí. Trump nejenže zavedl nové cla na kanadské zboží, ale opakovaně mluví o Kanadě jako o „51. státě“ USA. Vyvolává to obavy, že jeho cílem není nic menšího než anexe severního souseda.
V městečku Cutler v americkém státě Maine, které je nejblíže šedé zóně, je rybolov hlavním zdrojem obživy. Místní rybáři si podle BBC stěžují na údajné porušování pravidel ze strany Kanaďanů. Ti naopak tvrdí, že Američané překračují hranici a že mají vyšší limity úlovků.
Spor nezasahuje jen do rybolovu. Kanada vysílá na ostrůvek pracovníky kvůli údržbě majáku – podle ní důkaz o svrchovanosti. Američané zase připomínají, že během první světové války ostrov obsadili mariňáci.
Za Trumpova prvního prezidentství tyto spory větší krizi nezpůsobily. V roce 2017 například přijal premiéra Justina Trudeaua v Bílém domě s uznáním a hovořil o „zvláštním poutu“. V posledních měsících však zvolil jiný tón a začal zpochybňovat hranice samotné.
Trump navrhl, aby se voda z Britské Kolumbie čerpala do Kalifornie. USA také zvažují odstoupení od dohod o správě Velkých jezer. A symbol spolupráce – knihovna na hranici Vermontu a Québecu – byla uzavřena pro Kanaďany, pokud předtím neprojdou imigrační kontrolou.
Přibývají i spory o přírodní bohatství. Kanada má obrovské zásoby nerostných surovin, ropy, zlata, uhlí i dřeva. A Trump podle některých komentátorů touží po těchto zdrojích – včetně potenciálně cenné Arktidy. Premiér Trudeau na interní schůzce naznačil, že americký zájem o suroviny může být skutečným motivem pro opakované zmínky o anexi.
Trump označuje hranici za „umělou čáru“ a tvrdí, že „nedává smysl“. Trudeau odpověděl ostrou kritikou a obvinil Trumpa z pokusu „rozložit kanadskou ekonomiku“, aby bylo možné zemi snáze připojit k USA. Upozorňuje, že tyto ambice jsou reálné a nebezpečné.
Pozorovatelé jako Michael Williams z Ottawské univerzity tvrdí, že Trump a jeho administrativa mění americkou geopolitiku. Pokud USA přijmou, že jejich globální dominance končí, mohou se začít uzavírat do sebe a usilovat o kontrolu vlastního kontinentu. Kanada by pak byla klíčovým územím – nejen kvůli surovinám, ale i strategickým pozicím.
Otázkou však zůstává, zda jde o promyšlený plán, nebo jen o jeden z mnoha Trumpových impulzivních nápadů. Jeho bývalý poradce pro národní bezpečnost John Bolton tvrdí, že prezident postrádá jakoukoliv ucelenou strategii a jedná podle momentální posedlosti. Ta se teď soustřeďuje na suroviny.
Bez ohledu na motivaci je diplomatické poškození vztahů zřejmé. Kanadští občané reagují bojkotem amerického zboží i cest do USA. Nový kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že „starý vztah s USA skončil“ a varoval před pokusy „oslabit a rozbít Kanadu, aby ji Amerika mohla ovládnout“.
Zatímco dřívější pohraniční spory – včetně „prasátkové války“ v roce 1859 – patřily do učebnic dějepisu, dnešní situace vyvolává obavy, že by se minulost mohla opakovat. Co kdysi byla výjimka, je dnes středem nových bouří. A nikdo netuší, kam tyto rozbouřené vody zavedou oba národy.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.