Na první pohled je Machias Seal Island jen bezvýznamný bod na mapě Severní Ameriky. Tato mlhavá a neobydlená skála, která leží v oblasti známé jako „šedá zóna“, však symbolizuje vzácný mezinárodní spor mezi dlouholetými spojenci – Spojenými státy a Kanadou. Spor se netýká jen vlastnictví tohoto ostrůvku, ale především práv k rybolovu ve vodách plných cenných humrů.
Američtí a kanadští rybáři se každoročně v této oblasti střetávají v nelítostném závodě o to, kdo nastraží více pastí. Americký rybář John Drouin, který zde pracuje již 30 let, mluví o četných zraněních způsobených zapletením do konkurenčních lan. Jeden z jeho přátel dokonce přišel o palec – „válečné zranění“ ze šedé zóny.
Tato oblast o rozloze 717 kilometrů čtverečních je předmětem sporu již od 18. století. Mezinárodní soud v roce 1984 umožnil oběma zemím zde rybařit. Dlouho šlo o izolovanou výjimku v jinak vřelých vztazích mezi Kanadou a USA. Nyní se však situace začíná dramaticky měnit.
S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu přichází nové napětí. Trump nejenže zavedl nové cla na kanadské zboží, ale opakovaně mluví o Kanadě jako o „51. státě“ USA. Vyvolává to obavy, že jeho cílem není nic menšího než anexe severního souseda.
V městečku Cutler v americkém státě Maine, které je nejblíže šedé zóně, je rybolov hlavním zdrojem obživy. Místní rybáři si podle BBC stěžují na údajné porušování pravidel ze strany Kanaďanů. Ti naopak tvrdí, že Američané překračují hranici a že mají vyšší limity úlovků.
Spor nezasahuje jen do rybolovu. Kanada vysílá na ostrůvek pracovníky kvůli údržbě majáku – podle ní důkaz o svrchovanosti. Američané zase připomínají, že během první světové války ostrov obsadili mariňáci.
Za Trumpova prvního prezidentství tyto spory větší krizi nezpůsobily. V roce 2017 například přijal premiéra Justina Trudeaua v Bílém domě s uznáním a hovořil o „zvláštním poutu“. V posledních měsících však zvolil jiný tón a začal zpochybňovat hranice samotné.
Trump navrhl, aby se voda z Britské Kolumbie čerpala do Kalifornie. USA také zvažují odstoupení od dohod o správě Velkých jezer. A symbol spolupráce – knihovna na hranici Vermontu a Québecu – byla uzavřena pro Kanaďany, pokud předtím neprojdou imigrační kontrolou.
Přibývají i spory o přírodní bohatství. Kanada má obrovské zásoby nerostných surovin, ropy, zlata, uhlí i dřeva. A Trump podle některých komentátorů touží po těchto zdrojích – včetně potenciálně cenné Arktidy. Premiér Trudeau na interní schůzce naznačil, že americký zájem o suroviny může být skutečným motivem pro opakované zmínky o anexi.
Trump označuje hranici za „umělou čáru“ a tvrdí, že „nedává smysl“. Trudeau odpověděl ostrou kritikou a obvinil Trumpa z pokusu „rozložit kanadskou ekonomiku“, aby bylo možné zemi snáze připojit k USA. Upozorňuje, že tyto ambice jsou reálné a nebezpečné.
Pozorovatelé jako Michael Williams z Ottawské univerzity tvrdí, že Trump a jeho administrativa mění americkou geopolitiku. Pokud USA přijmou, že jejich globální dominance končí, mohou se začít uzavírat do sebe a usilovat o kontrolu vlastního kontinentu. Kanada by pak byla klíčovým územím – nejen kvůli surovinám, ale i strategickým pozicím.
Otázkou však zůstává, zda jde o promyšlený plán, nebo jen o jeden z mnoha Trumpových impulzivních nápadů. Jeho bývalý poradce pro národní bezpečnost John Bolton tvrdí, že prezident postrádá jakoukoliv ucelenou strategii a jedná podle momentální posedlosti. Ta se teď soustřeďuje na suroviny.
Bez ohledu na motivaci je diplomatické poškození vztahů zřejmé. Kanadští občané reagují bojkotem amerického zboží i cest do USA. Nový kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že „starý vztah s USA skončil“ a varoval před pokusy „oslabit a rozbít Kanadu, aby ji Amerika mohla ovládnout“.
Zatímco dřívější pohraniční spory – včetně „prasátkové války“ v roce 1859 – patřily do učebnic dějepisu, dnešní situace vyvolává obavy, že by se minulost mohla opakovat. Co kdysi byla výjimka, je dnes středem nových bouří. A nikdo netuší, kam tyto rozbouřené vody zavedou oba národy.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.