Na první pohled je Machias Seal Island jen bezvýznamný bod na mapě Severní Ameriky. Tato mlhavá a neobydlená skála, která leží v oblasti známé jako „šedá zóna“, však symbolizuje vzácný mezinárodní spor mezi dlouholetými spojenci – Spojenými státy a Kanadou. Spor se netýká jen vlastnictví tohoto ostrůvku, ale především práv k rybolovu ve vodách plných cenných humrů.
Američtí a kanadští rybáři se každoročně v této oblasti střetávají v nelítostném závodě o to, kdo nastraží více pastí. Americký rybář John Drouin, který zde pracuje již 30 let, mluví o četných zraněních způsobených zapletením do konkurenčních lan. Jeden z jeho přátel dokonce přišel o palec – „válečné zranění“ ze šedé zóny.
Tato oblast o rozloze 717 kilometrů čtverečních je předmětem sporu již od 18. století. Mezinárodní soud v roce 1984 umožnil oběma zemím zde rybařit. Dlouho šlo o izolovanou výjimku v jinak vřelých vztazích mezi Kanadou a USA. Nyní se však situace začíná dramaticky měnit.
S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu přichází nové napětí. Trump nejenže zavedl nové cla na kanadské zboží, ale opakovaně mluví o Kanadě jako o „51. státě“ USA. Vyvolává to obavy, že jeho cílem není nic menšího než anexe severního souseda.
V městečku Cutler v americkém státě Maine, které je nejblíže šedé zóně, je rybolov hlavním zdrojem obživy. Místní rybáři si podle BBC stěžují na údajné porušování pravidel ze strany Kanaďanů. Ti naopak tvrdí, že Američané překračují hranici a že mají vyšší limity úlovků.
Spor nezasahuje jen do rybolovu. Kanada vysílá na ostrůvek pracovníky kvůli údržbě majáku – podle ní důkaz o svrchovanosti. Američané zase připomínají, že během první světové války ostrov obsadili mariňáci.
Za Trumpova prvního prezidentství tyto spory větší krizi nezpůsobily. V roce 2017 například přijal premiéra Justina Trudeaua v Bílém domě s uznáním a hovořil o „zvláštním poutu“. V posledních měsících však zvolil jiný tón a začal zpochybňovat hranice samotné.
Trump navrhl, aby se voda z Britské Kolumbie čerpala do Kalifornie. USA také zvažují odstoupení od dohod o správě Velkých jezer. A symbol spolupráce – knihovna na hranici Vermontu a Québecu – byla uzavřena pro Kanaďany, pokud předtím neprojdou imigrační kontrolou.
Přibývají i spory o přírodní bohatství. Kanada má obrovské zásoby nerostných surovin, ropy, zlata, uhlí i dřeva. A Trump podle některých komentátorů touží po těchto zdrojích – včetně potenciálně cenné Arktidy. Premiér Trudeau na interní schůzce naznačil, že americký zájem o suroviny může být skutečným motivem pro opakované zmínky o anexi.
Trump označuje hranici za „umělou čáru“ a tvrdí, že „nedává smysl“. Trudeau odpověděl ostrou kritikou a obvinil Trumpa z pokusu „rozložit kanadskou ekonomiku“, aby bylo možné zemi snáze připojit k USA. Upozorňuje, že tyto ambice jsou reálné a nebezpečné.
Pozorovatelé jako Michael Williams z Ottawské univerzity tvrdí, že Trump a jeho administrativa mění americkou geopolitiku. Pokud USA přijmou, že jejich globální dominance končí, mohou se začít uzavírat do sebe a usilovat o kontrolu vlastního kontinentu. Kanada by pak byla klíčovým územím – nejen kvůli surovinám, ale i strategickým pozicím.
Otázkou však zůstává, zda jde o promyšlený plán, nebo jen o jeden z mnoha Trumpových impulzivních nápadů. Jeho bývalý poradce pro národní bezpečnost John Bolton tvrdí, že prezident postrádá jakoukoliv ucelenou strategii a jedná podle momentální posedlosti. Ta se teď soustřeďuje na suroviny.
Bez ohledu na motivaci je diplomatické poškození vztahů zřejmé. Kanadští občané reagují bojkotem amerického zboží i cest do USA. Nový kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že „starý vztah s USA skončil“ a varoval před pokusy „oslabit a rozbít Kanadu, aby ji Amerika mohla ovládnout“.
Zatímco dřívější pohraniční spory – včetně „prasátkové války“ v roce 1859 – patřily do učebnic dějepisu, dnešní situace vyvolává obavy, že by se minulost mohla opakovat. Co kdysi byla výjimka, je dnes středem nových bouří. A nikdo netuší, kam tyto rozbouřené vody zavedou oba národy.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.