Na první pohled je Machias Seal Island jen bezvýznamný bod na mapě Severní Ameriky. Tato mlhavá a neobydlená skála, která leží v oblasti známé jako „šedá zóna“, však symbolizuje vzácný mezinárodní spor mezi dlouholetými spojenci – Spojenými státy a Kanadou. Spor se netýká jen vlastnictví tohoto ostrůvku, ale především práv k rybolovu ve vodách plných cenných humrů.
Američtí a kanadští rybáři se každoročně v této oblasti střetávají v nelítostném závodě o to, kdo nastraží více pastí. Americký rybář John Drouin, který zde pracuje již 30 let, mluví o četných zraněních způsobených zapletením do konkurenčních lan. Jeden z jeho přátel dokonce přišel o palec – „válečné zranění“ ze šedé zóny.
Tato oblast o rozloze 717 kilometrů čtverečních je předmětem sporu již od 18. století. Mezinárodní soud v roce 1984 umožnil oběma zemím zde rybařit. Dlouho šlo o izolovanou výjimku v jinak vřelých vztazích mezi Kanadou a USA. Nyní se však situace začíná dramaticky měnit.
S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu přichází nové napětí. Trump nejenže zavedl nové cla na kanadské zboží, ale opakovaně mluví o Kanadě jako o „51. státě“ USA. Vyvolává to obavy, že jeho cílem není nic menšího než anexe severního souseda.
V městečku Cutler v americkém státě Maine, které je nejblíže šedé zóně, je rybolov hlavním zdrojem obživy. Místní rybáři si podle BBC stěžují na údajné porušování pravidel ze strany Kanaďanů. Ti naopak tvrdí, že Američané překračují hranici a že mají vyšší limity úlovků.
Spor nezasahuje jen do rybolovu. Kanada vysílá na ostrůvek pracovníky kvůli údržbě majáku – podle ní důkaz o svrchovanosti. Američané zase připomínají, že během první světové války ostrov obsadili mariňáci.
Za Trumpova prvního prezidentství tyto spory větší krizi nezpůsobily. V roce 2017 například přijal premiéra Justina Trudeaua v Bílém domě s uznáním a hovořil o „zvláštním poutu“. V posledních měsících však zvolil jiný tón a začal zpochybňovat hranice samotné.
Trump navrhl, aby se voda z Britské Kolumbie čerpala do Kalifornie. USA také zvažují odstoupení od dohod o správě Velkých jezer. A symbol spolupráce – knihovna na hranici Vermontu a Québecu – byla uzavřena pro Kanaďany, pokud předtím neprojdou imigrační kontrolou.
Přibývají i spory o přírodní bohatství. Kanada má obrovské zásoby nerostných surovin, ropy, zlata, uhlí i dřeva. A Trump podle některých komentátorů touží po těchto zdrojích – včetně potenciálně cenné Arktidy. Premiér Trudeau na interní schůzce naznačil, že americký zájem o suroviny může být skutečným motivem pro opakované zmínky o anexi.
Trump označuje hranici za „umělou čáru“ a tvrdí, že „nedává smysl“. Trudeau odpověděl ostrou kritikou a obvinil Trumpa z pokusu „rozložit kanadskou ekonomiku“, aby bylo možné zemi snáze připojit k USA. Upozorňuje, že tyto ambice jsou reálné a nebezpečné.
Pozorovatelé jako Michael Williams z Ottawské univerzity tvrdí, že Trump a jeho administrativa mění americkou geopolitiku. Pokud USA přijmou, že jejich globální dominance končí, mohou se začít uzavírat do sebe a usilovat o kontrolu vlastního kontinentu. Kanada by pak byla klíčovým územím – nejen kvůli surovinám, ale i strategickým pozicím.
Otázkou však zůstává, zda jde o promyšlený plán, nebo jen o jeden z mnoha Trumpových impulzivních nápadů. Jeho bývalý poradce pro národní bezpečnost John Bolton tvrdí, že prezident postrádá jakoukoliv ucelenou strategii a jedná podle momentální posedlosti. Ta se teď soustřeďuje na suroviny.
Bez ohledu na motivaci je diplomatické poškození vztahů zřejmé. Kanadští občané reagují bojkotem amerického zboží i cest do USA. Nový kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že „starý vztah s USA skončil“ a varoval před pokusy „oslabit a rozbít Kanadu, aby ji Amerika mohla ovládnout“.
Zatímco dřívější pohraniční spory – včetně „prasátkové války“ v roce 1859 – patřily do učebnic dějepisu, dnešní situace vyvolává obavy, že by se minulost mohla opakovat. Co kdysi byla výjimka, je dnes středem nových bouří. A nikdo netuší, kam tyto rozbouřené vody zavedou oba národy.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.