Americký prezident Donald Trump i přes počáteční potíže s letadlem dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu přesně podle plánu. Poté, co technická závada na elektroinstalaci speciálu Air Force One nakrátko odložila jeho odlet, vstoupil do sálu plného světových byznysmenů a politiků za hlasitého potlesku. Hned v úvodu nešetřil sebevědomím a oznámil, že přiváží zprávy o neuvěřitelném rozmachu Spojených států.
Hlavním tématem jeho projevu byl ekonomický obrat, který označil za bezprecedentní v celé americké historii. Trump zdůraznil, že jeho administrativa dokázala zkrotit inflaci a vyřešit krizi na státních hranicích, což jsou podle něj pilíře současného úspěchu. S humorem jemu vlastním nezapomněl pozdravit nejen své příznivce a obchodní partnery, ale rýpl si i do svých kritiků, které označil za „těch pár nepřátel“ v sále.
V ostrém kontrastu k prosperující Americe vykreslil obraz upadající Evropy. Podle jeho slov se kontinent nachází v hluboké krizi, kterou způsobila především nekontrolovaná migrace a nezodpovědné hospodaření s veřejnými penězi. Trump citoval své známé, kteří se z Evropy vracejí zklamaní a šokovaní tím, jak se kontinent změnil k nepoznání, zatímco tamní lídři podle něj pouze nečinně přihlížejí.
Prezident se nevybíravě opřel také do klimatické agendy, kterou v Evropě považují za klíčovou. Označil ji za „Zelený podvod“ a tvrdil, že právě tato politika stojí za astronomickým nárůstem cen energií. Jako příklad uvedl Německo, kde se ceny elektřiny měly zvýšit o více než šedesát procent, a kritizoval Spojené království za to, že dává přednost větrným elektrárnám před těžbou bohatých zásob ropy v Severním moři.
Výrazný prostor dostala také Latinská Amerika, konkrétně Venezuela. Trump se pochlubil nedávným svržením a zadržením Nicoláse Madura, což podle něj otevřelo cestu k nebývalému bohatství této země pod dohledem USA. Zmínil také transport padesáti milionů barelů venezuelské ropy do Spojených států a vyjádřil přesvědčení, že Venezuela nyní zažije nejvýdělečnější období své moderní historie.
V oblasti globálního obchodu se Trump prezentoval jako úspěšný stratég, kterému se podařilo drasticky snížit deficit Spojených států. Tvrdil, že díky jeho novým obchodním dohodám s partnery v Asii i jinde rostou akciové trhy po celém světě. Svou pozici lídra nejsilnější ekonomiky potvrdil prohlášením, že úspěch Spojených států je motorem, který táhne vzhůru i všechny ostatní spolupracující země.
Navzdory těmto velkohubým prohlášením však prezident doma v USA čelí značné skepsi. Čerstvé statistiky a průzkumy veřejného mínění totiž naznačují, že většina Američanů jeho optimismus nesdílí. Podle průzkumu CBS se lidé domnívají, že vláda nedělá dost pro snížení životních nákladů, a značná část respondentů dokonce uvádí, že se jejich finanční situace v poslední době zhoršila.
Politický boj však pro Trumpa tímto projevem nekončí. Jeho štáb už nyní připravuje další kroky v rámci předvolební kampaně, která se bude i nadále soustředit na hospodářská témata. Již příští týden se prezident chystá do Iowy, kde hodlá pokračovat v přesvědčování voličů o tom, že jeho recept na ekonomický růst je jediný správný, bez ohledu na to, co říkají průzkumy nebo kritici v Evropě.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).