Malý synovec mě chytil za ruku a chtěl mi ukázat své hračky. Automaticky jsem vykřikla bolestí. Jeho nevinný dotek totiž způsobil ostrou bolest, která mě provázela už roky – a nikdo mi ji nedokázal vysvětlit, píše pro The Guardian novinářka Tiffanie Drayton.
Šest let, čtyři lékaři a bezpočtukrát zlehčené příznaky. Nakonec jí až dermatoložka diagnostikovala vzácný nádor – glomový tumor, který je sice nezhoubný, ale může být nesmírně bolestivý.
Začalo to nenápadně – citlivostí na předloktí. Dotek látky, chlad nebo letmý kontakt s kůží způsobil bolest, jakoby jí někdo zabodával jehly do svalů. První lékař její bolest odmítl jako přehnanou reakci. „To bude jen modřina,“ řekl. A Tiffanie čekala, až to přejde. Nepřešlo.
Postupem času se snažila sama najít odpovědi. Podezření padlo na syndrom karpálního tunelu. Následovaly dlahy, cviky a další návštěvy lékařů. Každý z nich měl jinou domněnku – od přetížení po úzkosti. Ale žádná léčba nepomohla.
Až po více než pěti letech jedna lékařka navrhla: „Možná byste měla navštívit dermatologa.“ Pojišťovna jí potvrdila, že dermatologická péče je hrazená, pokud jde o zdravotní problém. A tak se po letech vydala za odborníkem.
Dermatoložka si malý útvar pod kůží ihned všimla. „Musíme to vyříznout,“ oznámila. Během několika minut provedla drobný chirurgický zákrok. Výsledky potvrdily, že se jednalo o glomový tumor – vzácný útvar vycházející z buněk regulujících krevní průtok a teplotu. Obvykle se vyskytuje pod nehty, ale může se objevit i jinde – jako v jejím případě na předloktí.
Tento typ nádoru je často přehlížen. Nejen kvůli své malé velikosti, ale i kvůli neznalosti lékařů. Průměrně trvá až sedm let, než se pacienti dočkají správné diagnózy. V některých případech až 40 let.
„Glomové tumory bývají často špatně diagnostikovány, protože jsou tak vzácné,“ vysvětluje Dr. Chaitanya Mudgal, ortoped z Harvardovy lékařské fakulty. „Dokonce i magnetická rezonance je často přehlédne.“
Po odstranění nádoru bolest zmizela. Život bez neustálého napětí a strachu z dotyku byl osvobozující. Krátce poté Tiffanie porodila dceru a poprvé po letech se nemusela obávat, že by ji její nevinný dotek rozbolel nebo vyvolal podrážděnou reakci.
Tato zkušenost ji naučila jednu zásadní věc: bolest je varování, které si zaslouží pozornost. I když vás okolí – nebo lékaři – přesvědčují o opaku, nenechte se odbýt. Vaše tělo ví, co říká. A vy máte právo být vyslyšeni.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.
Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.
Americká a izraelská média informují o tom, že Spojené státy podnikly zásadní kroky k ukončení ozbrojeného konfliktu s Íránem. Washington údajně předložil Teheránu komplexní plán obsahující patnáct bodů, přičemž roli zprostředkovatele v tomto procesu sehrává Pákistán. Přestože Bílý dům existenci tohoto dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, v médiích se již objevily podrobnosti o jeho obsahu.
Na světových trzích vládne v posledních hodinách opatrný optimismus smíšený s vysokou mírou nejistoty. Hlavním hybatelem dění je patnáctibodový mírový plán, který americký prezident Donald Trump zaslal do Teheránu. Tato diplomatická aktivita vyvolala naději na ukončení téměř měsíc trvajícího válečného konfliktu, což se okamžitě projevilo na cenách klíčových komodit, zejména ropy.