Spojené státy přestávají mít přehled o některých ze svých nejzávažnějších zdravotních hrozeb. Tisíce pracovníků v oblasti veřejného zdraví přišly o práci v důsledku rozsáhlých škrtů ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr. Následkem toho byl pozastaven sběr dat o HIV, rakovině, potratech, násilí na ženách i chemických otravách – tedy o klíčových ukazatelích, které po desetiletí sloužily vládním strategiím v oblasti prevence, léčby i legislativy.
Týmy, které zajišťovaly sledování případů přenosu HIV z matky na dítě, rezistence kapavky na antibiotika, úmrtí v důsledku alkoholu či kontaminace olovem, byly zrušeny. Podobný osud potkal i projekty sledující rakovinu u hasičů nebo bezpečnost asistované reprodukce.
Podle odborníků i bývalých zaměstnanců tak Spojené státy “letí naslepo” a ztrácí schopnost vyhodnocovat, zda jsou vládní zásahy efektivní, a zda se některé problémy zhoršují nebo zlepšují. „Bez důkladných dat nelze přesně zjistit, jestli skutečně zlepšujeme zdravotní stav Američanů,“ uvedl bývalý hlavní hygienik Jerome Adams, který sloužil ve vládě Donalda Trumpa.
Zvlášť problematické je, že nikdo z propuštěných nedostal možnost svou práci předat či vyškolit náhradu. Někteří zaměstnanci dostali sice administrativní dovolenou, ale bez jakékoli informace, zda se budou moci vrátit. „Bylo to, jako kdyby někdo přes noc vypnul vypínač,“ uvedla pro Politico anonymně jedna z pracovnic CDC, která se zabývala sledováním zdraví matek a dětí.
Zrušen byl například i jediný americký laboratorní tým schopný identifikovat nové kmeny tzv. superkapavky, na kterou nezabírá většina dostupných antibiotik. Tato infekce byla loni zařazena mezi „naléhavé zdravotní hrozby“ a její monitorování je nyní prakticky znemožněno.
Došlo rovněž ke zrušení programu, který sledoval úspěšnost IVF léčby v jednotlivých klinikách, přestože prezident Donald Trump letos podepsal výkonný příkaz podporující dostupnost asistované reprodukce. Bez sběru dat zůstávají pacienti bez zásadních informací o účinnosti a bezpečnosti konkrétních metod či poskytovatelů péče.
Nejtvrději však dopadly škrty na monitorování HIV. Zrušena byla celá větev CDC zaměřená na behaviorální a klinický výzkum v této oblasti. Přitom právě tato data pomáhala cílit prevenci, zjišťovat, kolik lidí s HIV není léčeno nebo jaké programy testování jsou nejúčinnější. „Pokud nevíme, co lidi ohrožuje, nedokážeme jim pomoci,“ uvedla jedna z postižených pracovnic CDC.
Problémy se dotkly i oblasti reprodukčního zdraví. Přestože republikáni dlouhodobě požadují více údajů o potratech, tým CDC, který tato čísla sbíral po půl století, byl zcela zlikvidován. Jeho členové přitom právě dokončovali analýzu prvního roku po zrušení rozsudku Roe vs. Wade, která mohla nabídnout cenný vhled do dopadů zákazů potratů v jednotlivých státech.
Výrazně byla oslabena také schopnost federálních institucí sledovat příčiny úmrtí nebo násilí. Systémy WISQARS a WONDER, klíčové databáze pro mapování úrazů a epidemií, nyní nemá kdo spravovat. „Rozpojil se přímý řetězec mezi federálními daty a tím, co se děje v jednotlivých státech. To je zásadní problém,“ řekla ředitelka veřejně zdravotnické aliance Safe States Alliance.
V ohrožení je i národní registr rakoviny u hasičů, který měl odhalit souvislosti mezi povoláním a zvýšeným výskytem nádorových onemocnění. Dokonce i web pro sběr dat od jednotlivých hasičů nyní ukazuje chybovou stránku.
Kritici upozorňují, že Kennedyho rétorika o „radikální transparentnosti“ je v přímém rozporu s realitou. Ačkoli ministr tvrdí, že Američané budou mít přístup k více informacím, současná situace směřuje k tomu, že čerstvá data nebudou vůbec vznikat nebo zůstanou nepřístupná.
„Předstírá se, že jde o zefektivnění byrokracie, ale ve skutečnosti to zničilo desítky let kontinuální práce a výzkumu,“ shrnuje atmosféru v amerických zdravotnických kruzích další z propuštěných zaměstnanců. Zdá se, že zdraví Američanů – od hasičů po novopečené matky – bude mít v příštích letech méně informací a více otazníků.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.