Spojené státy přestávají mít přehled o některých ze svých nejzávažnějších zdravotních hrozeb. Tisíce pracovníků v oblasti veřejného zdraví přišly o práci v důsledku rozsáhlých škrtů ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr. Následkem toho byl pozastaven sběr dat o HIV, rakovině, potratech, násilí na ženách i chemických otravách – tedy o klíčových ukazatelích, které po desetiletí sloužily vládním strategiím v oblasti prevence, léčby i legislativy.
Týmy, které zajišťovaly sledování případů přenosu HIV z matky na dítě, rezistence kapavky na antibiotika, úmrtí v důsledku alkoholu či kontaminace olovem, byly zrušeny. Podobný osud potkal i projekty sledující rakovinu u hasičů nebo bezpečnost asistované reprodukce.
Podle odborníků i bývalých zaměstnanců tak Spojené státy “letí naslepo” a ztrácí schopnost vyhodnocovat, zda jsou vládní zásahy efektivní, a zda se některé problémy zhoršují nebo zlepšují. „Bez důkladných dat nelze přesně zjistit, jestli skutečně zlepšujeme zdravotní stav Američanů,“ uvedl bývalý hlavní hygienik Jerome Adams, který sloužil ve vládě Donalda Trumpa.
Zvlášť problematické je, že nikdo z propuštěných nedostal možnost svou práci předat či vyškolit náhradu. Někteří zaměstnanci dostali sice administrativní dovolenou, ale bez jakékoli informace, zda se budou moci vrátit. „Bylo to, jako kdyby někdo přes noc vypnul vypínač,“ uvedla pro Politico anonymně jedna z pracovnic CDC, která se zabývala sledováním zdraví matek a dětí.
Zrušen byl například i jediný americký laboratorní tým schopný identifikovat nové kmeny tzv. superkapavky, na kterou nezabírá většina dostupných antibiotik. Tato infekce byla loni zařazena mezi „naléhavé zdravotní hrozby“ a její monitorování je nyní prakticky znemožněno.
Došlo rovněž ke zrušení programu, který sledoval úspěšnost IVF léčby v jednotlivých klinikách, přestože prezident Donald Trump letos podepsal výkonný příkaz podporující dostupnost asistované reprodukce. Bez sběru dat zůstávají pacienti bez zásadních informací o účinnosti a bezpečnosti konkrétních metod či poskytovatelů péče.
Nejtvrději však dopadly škrty na monitorování HIV. Zrušena byla celá větev CDC zaměřená na behaviorální a klinický výzkum v této oblasti. Přitom právě tato data pomáhala cílit prevenci, zjišťovat, kolik lidí s HIV není léčeno nebo jaké programy testování jsou nejúčinnější. „Pokud nevíme, co lidi ohrožuje, nedokážeme jim pomoci,“ uvedla jedna z postižených pracovnic CDC.
Problémy se dotkly i oblasti reprodukčního zdraví. Přestože republikáni dlouhodobě požadují více údajů o potratech, tým CDC, který tato čísla sbíral po půl století, byl zcela zlikvidován. Jeho členové přitom právě dokončovali analýzu prvního roku po zrušení rozsudku Roe vs. Wade, která mohla nabídnout cenný vhled do dopadů zákazů potratů v jednotlivých státech.
Výrazně byla oslabena také schopnost federálních institucí sledovat příčiny úmrtí nebo násilí. Systémy WISQARS a WONDER, klíčové databáze pro mapování úrazů a epidemií, nyní nemá kdo spravovat. „Rozpojil se přímý řetězec mezi federálními daty a tím, co se děje v jednotlivých státech. To je zásadní problém,“ řekla ředitelka veřejně zdravotnické aliance Safe States Alliance.
V ohrožení je i národní registr rakoviny u hasičů, který měl odhalit souvislosti mezi povoláním a zvýšeným výskytem nádorových onemocnění. Dokonce i web pro sběr dat od jednotlivých hasičů nyní ukazuje chybovou stránku.
Kritici upozorňují, že Kennedyho rétorika o „radikální transparentnosti“ je v přímém rozporu s realitou. Ačkoli ministr tvrdí, že Američané budou mít přístup k více informacím, současná situace směřuje k tomu, že čerstvá data nebudou vůbec vznikat nebo zůstanou nepřístupná.
„Předstírá se, že jde o zefektivnění byrokracie, ale ve skutečnosti to zničilo desítky let kontinuální práce a výzkumu,“ shrnuje atmosféru v amerických zdravotnických kruzích další z propuštěných zaměstnanců. Zdá se, že zdraví Američanů – od hasičů po novopečené matky – bude mít v příštích letech méně informací a více otazníků.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.