Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Podle Lavrova evropské země investují obrovské množství financí do zbrojní výroby, což může podle jeho slov vést k nebezpečnému vývoji. Šéf ruské diplomacie varoval, že v případě případného útoku ze strany Evropy nebude Moskva s reakcí váhat. V této souvislosti připomněl dřívější tvrzení ruského prezidenta Vladimira Putina, podle nichž by případný přímý konflikt skončil velmi rychle. Ruská ujištění o nepřítomnosti útočných plánů však odpovídají rétorice, kterou Kremlem používal již v minulosti.
Představitelé Ruské federace opakovaně odmítali záměr zaútočit na Ukrajinu před anexí v roce 2014 i těsně před zahájením plnohodnotné invaze. Během svého vystoupení v Radě bezpečnosti OSN Lavrov nadále používal pro probíhající válečný konflikt označení speciální operace. Mimo jiné prohlásil, že by si Ukrajina zachovala své původní hranice, pokud by evropské země nezasahovaly do situace. Ruský prezident Vladimir Putin rovněž před novináři tvrdil, že Rusko nepřipravuje žádné vojenské akce proti Evropě.
Putin však ve svých výrocích zároveň obvinil pobaltské státy z údajného porušování práv rusky mluvícího obyvatelstva. Pro svá obvinění nepředložil žádné konkrétní důkazy a neupřesnil ani formu plánované ruské reakce. Moskva tyto argumenty o ochraně ruskojazyčných obyvatel v minulosti opakovaně využívala k ospravedlnění agresivních kroků vůči svým sousedům. Ruský prezident zároveň označil bezpečnostní obavy Estonska za politické klaunství.
Agresivní výzvy zaznívají i od dalších vysoce postavených ruských představitelů. Místopředseda Ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv pohrozil vymazáním Litvy z mapy v případě, že by na jejím území byly rozmístěny jaderné zbraně. Tvrdil přitom, že západní spojenci z Aliance by se neodvážili aktivovat článek pět o kolektivní obraně. Na tyto hrozby reagují evropské země posilováním své vlastní obrany a infrastruktury.
Zvýšené vojenské úsilí v Evropě je přímou reakcí na narůstající intenzitu ruských hybridních hrozeb. V posledních měsících se téměř zdvojnásobil počet narušení vzdušného prostoru drony, sabotážních akcí a kybernetických útoků na evropskou infrastrukturu. Některé členské státy Evropské unie tyto koordinované incidenty již otevřeně popisují jako přímé útoky. Litva v reakci na to posílila ochranu klíčových objektů a Spojené státy potvrdily novou rotaci svých jednotek v zemi.
V průběhu summitu v New Yorku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval před dalšími ruskými operacemi. Podle něj by se terčem útoků drony, raketami nebo dokonce pozemní operace mohla stát další evropská země. Moskva se tím podle ukrajinského lídra snaží rozbít jednotu Západu a odvrátit pozornost od vlastních těžkých ztrát na bojišti. Mezitím se odehrála první schůzka ministrů zahraničí Německa a Ruska od začátku invaze.
Vyjádření ruského ministra zahraničí přišla v době, kdy Kyjev a Washington stupňují úsilí o ukončení válečného konfliktu. Skupina padesáti jedné země podepsala společné prohlášení vyzývající Moskvu k úplnému příměří a zahájení smysluplných jednání. Ruský prezident Putin přenesl odpovědnost za stávající diplomatický pat na ukrajinskou stranu. Ukrajinský prezident Zelenskyj toto tvrzení odmítl s tím, že si Moskva vždy najde záminku, aby se vyhnula přímým třístranným rozhovorům.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
Mezinárodní měnový fond varoval, že globální ekonomika by mohla brzy prověřit hranice své odolnosti. Důvodem jsou vyčerpané nouzové zásoby ropy a nadměrně zatížené vládní rozpočty v mnoha státech světa. Ve své pravidelné zprávě o výhledu světové ekonomiky fond uvedl, že dosavadní růst sice lépe než obávalo odolával konfliktům na Blízkém východě, avšak situace je stále křehčí.
Oblast Ulančabu ve Vnitřním Mongolsku připomíná na první pohled technologickou fatu morganu, kde na rozlehlých pláních rostou bloky obřích datových center. Tato nová i dosud budovaná zařízení vyrůstají v krajině na okraji pouště Gobi rychlým tempem a mění charakter celého regionu.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.