Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Kreml se tímto způsobem pravděpodobně snaží vytvořit iluzi vítězství, aby kompenzoval dopady nedávných ukrajinských úderů na svém vlastním území. Ruská státní agentura TASS sice uvedla, že invazní jednotky získaly plnou kontrolu nad východní částí Kosťantynivky, podle amerického Institutu pro studium války se však dotčené oblasti staly spíše takzvanou šedou zónou, kterou nemá pod kontrolou ani jedna ze stran.
Analytici popisují současnou ruskou taktiku jako pomalé infiltrace velmi malých pěších skupin o jednom či dvou lidech, kterým se daří pronikat na ukrajinské pozice, aniž by je dokázali trvale konsolidovat. Tento unavující způsob boje vyžaduje obrovské množství času i lidských zdrojů.
Obránci na frontové linii potvrzují, že ačkoliv se situace v sektoru Kosťantynivky v posledních týdnech znatelně zhoršila a nepřítel zintenzivnil letecké údery, situace zůstává pod kontrolou a ukrajinské jednotky úspěšně likvidují ruskou živou sílu i techniku. Stejnou strategii postupného pronikání armáda Ruské federace použila již dříve při mnohaměsíčních bojích o Pokrovsk.
Zintenzivnění ruských operací v tomto období souvisí s lepším letním počasím, které usnadňuje nasazení bezpilotních letounů, a také s hustou vegetací poskytující krytí. Spekuluje se rovněž o tom, že Kreml stanovil termín pro úplné ovládnutí Donbasu do letošního září, což však odborníci považují za nepravděpodobný cíl.
Snaha o informační vítězství je pro Moskvu klíčová v momentě, kdy čelí zranitelnosti svých logistických tras. Pro posílení svých tvrzení navíc ruské ministerstvo obrany podle zjištění analytiků stále častěji využívá záběry upravené umělou inteligencí, jako tomu bylo v případě údajného vyvěšení vlajky v Lymanu, kde ukrajinská armáda veškeré útoky severně od města úspěšně odráží.
Mezitím ukrajinské ozbrojené síly zintenzivnily kampaň dálkových úderů a již potřetí během jediného týdne zasáhly pomocí dronů širší okolí Moskvy, včetně tamní ropné rafinérie. Ruský prezident Vladimir Putin tyto útoky označil za pokus o destabilizaci společnosti prostřednictvím zásahů do civilní infrastruktury, zároveň však vyjádřil přesvědčení o dosažení vlastních válečných cílů.
Významné úspěchy hlásí Kyjev také z okupovaného Krymu, kde se podařilo vyřadit z provozu několik vojenských trajektů, zničit železniční most přes Severokrymský kanál a ochromit dodávky elektřiny v Sevastopolu. Ukrajinský ministr obrany Mykhailo Fedorov v této souvislosti upozornil, že se poloostrov v důsledku masivního nasazení dronů brzy ocitne v naprosté izolaci.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.
Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.
Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.
Američtí zvláštní zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner uskutečnili svou první oficiální návštěvu Kyjeva, během níž absolvovali tři kola jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Americká delegace dorazila do ukrajinské metropole vlakem z Polska necelý den po více než tříhodinovém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Na náměstí u chrámu svaté Sofie je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Následné rozhovory se zaměřily na možnosti obnovení mírových vyjednávání s Ruskem, územní otázky i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.
Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.