Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Kreml se tímto způsobem pravděpodobně snaží vytvořit iluzi vítězství, aby kompenzoval dopady nedávných ukrajinských úderů na svém vlastním území. Ruská státní agentura TASS sice uvedla, že invazní jednotky získaly plnou kontrolu nad východní částí Kosťantynivky, podle amerického Institutu pro studium války se však dotčené oblasti staly spíše takzvanou šedou zónou, kterou nemá pod kontrolou ani jedna ze stran.
Analytici popisují současnou ruskou taktiku jako pomalé infiltrace velmi malých pěších skupin o jednom či dvou lidech, kterým se daří pronikat na ukrajinské pozice, aniž by je dokázali trvale konsolidovat. Tento unavující způsob boje vyžaduje obrovské množství času i lidských zdrojů.
Obránci na frontové linii potvrzují, že ačkoliv se situace v sektoru Kosťantynivky v posledních týdnech znatelně zhoršila a nepřítel zintenzivnil letecké údery, situace zůstává pod kontrolou a ukrajinské jednotky úspěšně likvidují ruskou živou sílu i techniku. Stejnou strategii postupného pronikání armáda Ruské federace použila již dříve při mnohaměsíčních bojích o Pokrovsk.
Zintenzivnění ruských operací v tomto období souvisí s lepším letním počasím, které usnadňuje nasazení bezpilotních letounů, a také s hustou vegetací poskytující krytí. Spekuluje se rovněž o tom, že Kreml stanovil termín pro úplné ovládnutí Donbasu do letošního září, což však odborníci považují za nepravděpodobný cíl.
Snaha o informační vítězství je pro Moskvu klíčová v momentě, kdy čelí zranitelnosti svých logistických tras. Pro posílení svých tvrzení navíc ruské ministerstvo obrany podle zjištění analytiků stále častěji využívá záběry upravené umělou inteligencí, jako tomu bylo v případě údajného vyvěšení vlajky v Lymanu, kde ukrajinská armáda veškeré útoky severně od města úspěšně odráží.
Mezitím ukrajinské ozbrojené síly zintenzivnily kampaň dálkových úderů a již potřetí během jediného týdne zasáhly pomocí dronů širší okolí Moskvy, včetně tamní ropné rafinérie. Ruský prezident Vladimir Putin tyto útoky označil za pokus o destabilizaci společnosti prostřednictvím zásahů do civilní infrastruktury, zároveň však vyjádřil přesvědčení o dosažení vlastních válečných cílů.
Významné úspěchy hlásí Kyjev také z okupovaného Krymu, kde se podařilo vyřadit z provozu několik vojenských trajektů, zničit železniční most přes Severokrymský kanál a ochromit dodávky elektřiny v Sevastopolu. Ukrajinský ministr obrany Mykhailo Fedorov v této souvislosti upozornil, že se poloostrov v důsledku masivního nasazení dronů brzy ocitne v naprosté izolaci.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.