Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Kreml se tímto způsobem pravděpodobně snaží vytvořit iluzi vítězství, aby kompenzoval dopady nedávných ukrajinských úderů na svém vlastním území. Ruská státní agentura TASS sice uvedla, že invazní jednotky získaly plnou kontrolu nad východní částí Kosťantynivky, podle amerického Institutu pro studium války se však dotčené oblasti staly spíše takzvanou šedou zónou, kterou nemá pod kontrolou ani jedna ze stran.
Analytici popisují současnou ruskou taktiku jako pomalé infiltrace velmi malých pěších skupin o jednom či dvou lidech, kterým se daří pronikat na ukrajinské pozice, aniž by je dokázali trvale konsolidovat. Tento unavující způsob boje vyžaduje obrovské množství času i lidských zdrojů.
Obránci na frontové linii potvrzují, že ačkoliv se situace v sektoru Kosťantynivky v posledních týdnech znatelně zhoršila a nepřítel zintenzivnil letecké údery, situace zůstává pod kontrolou a ukrajinské jednotky úspěšně likvidují ruskou živou sílu i techniku. Stejnou strategii postupného pronikání armáda Ruské federace použila již dříve při mnohaměsíčních bojích o Pokrovsk.
Zintenzivnění ruských operací v tomto období souvisí s lepším letním počasím, které usnadňuje nasazení bezpilotních letounů, a také s hustou vegetací poskytující krytí. Spekuluje se rovněž o tom, že Kreml stanovil termín pro úplné ovládnutí Donbasu do letošního září, což však odborníci považují za nepravděpodobný cíl.
Snaha o informační vítězství je pro Moskvu klíčová v momentě, kdy čelí zranitelnosti svých logistických tras. Pro posílení svých tvrzení navíc ruské ministerstvo obrany podle zjištění analytiků stále častěji využívá záběry upravené umělou inteligencí, jako tomu bylo v případě údajného vyvěšení vlajky v Lymanu, kde ukrajinská armáda veškeré útoky severně od města úspěšně odráží.
Mezitím ukrajinské ozbrojené síly zintenzivnily kampaň dálkových úderů a již potřetí během jediného týdne zasáhly pomocí dronů širší okolí Moskvy, včetně tamní ropné rafinérie. Ruský prezident Vladimir Putin tyto útoky označil za pokus o destabilizaci společnosti prostřednictvím zásahů do civilní infrastruktury, zároveň však vyjádřil přesvědčení o dosažení vlastních válečných cílů.
Významné úspěchy hlásí Kyjev také z okupovaného Krymu, kde se podařilo vyřadit z provozu několik vojenských trajektů, zničit železniční most přes Severokrymský kanál a ochromit dodávky elektřiny v Sevastopolu. Ukrajinský ministr obrany Mykhailo Fedorov v této souvislosti upozornil, že se poloostrov v důsledku masivního nasazení dronů brzy ocitne v naprosté izolaci.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.
Války se málokdy vyvíjejí tak, jak se původně předpokládalo. Současný konflikt s Íránem se zpočátku vyznačoval nejasnými cíli, které se pohybovaly od snah o změnu tamního režimu až po cílené operace na oslabení íránských vojenských a jaderných kapacit. Po téměř šesti měsících se však boj proměnil v přímý zápas o kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro dodávky globální energie. Teherán dal jasně najevo, že je schopen a ochoten napadat komerční lodě, pokud nebudou respektovat jím stanovená pravidla.
Devětadvacetiletý Nick Palmiter z amerického státu Michigan zpočátku přisuzoval své žaludeční potíže ze začátku července běžné indispozici. Když však nepříjemné příznaky přetrvaly několik týdnů a doprovázely je nesnesitelné křeče v břiše, musel vyhledat lékařskou péči. Výrazný tlak v žaludku a nucení jít na toaletu patnáctkrát až dvacetkrát denně jej nakonec přivedly až na pohotovost, kde mu odborníci diagnostikovali cyklosporiózu.
Americká armáda podnikla již třináctou noc v řadě letecké údery na cíle v Íránu, zatímco tamní státní média hlásí nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných. Prezident Donald Trump současně oznámil záměr využít zmrazená íránská aktiva k úhradě škod na lodích a nákladu způsobených nedávnými útoky. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí americkou hrozbu ostře odsoudil a označil ji za nebezpečný precedent, který ohrožuje bezpečnost majetku po celém světě.
Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší sankční balíček proti Rusku za poslední čtyři roky, který zasažením 218 jednotlivců a subjektů zásadně rezonuje i na mezinárodní sportovní scéně. Mezi sankcionovanými osobami se ocitl také prezident Mezinárodní šachové federace (FIDE) a bývalý ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Ten v reakci na to oznámil pozastavení svého působení ve vedení federace, přičemž rozhodnutí Unie označil za nezákonné a nespravedlivé. Dočasného vedení celé organizace se následně ujal legendární indický šachový mistr světa Višvanáthan Ánand.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.