Rusko a Ukrajina jsou podle amerického prezidenta Donalda Trumpa velmi blízko dohodě. Trump to napsal na své sociální síti Truth Social. Děje se tak poté, co média přinesla detaily amerického mírového návrhu, podle kterého je Washington připraven uznat ruskou anexi Krymu. Ukrajina by zároveň nemohla vstoupit do NATO.
"Dobrý den v jednáních a setkáních s Ruskem a Ukrajinou. Jsou velmi blízko dohodě. Obě strany by se nyní měly setkat a dokončit to. Na většině zásadních bodů je shoda. Zastavte krveprolití, teď. Budeme tam, kde to bude potřeba, abychom pomohli s ukončením této kruté a nesmyslné války," napsal Trump po přistání v Římě, kam přiletěl na pohřeb papeže Františka.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prostřednictvím videa vyzval spojence k tomu, aby vyvinuli opravdový tlak na Rusko ohledně přijetí bezpodmínečného příměří. Dříve řekl BBC, že územní otázky mezi Kyjevem a Moskvou mohou být diskutovány, pokud Kreml bude souhlasit s bezpodmínečným příměřím.
Americký mírový návrh podle zjištění médií předpokládá, že Kyjev se vzdá značné části území anektované Ruskem. Sám Trump naznačil, že nemá problém s tím, aby v rukou Rusů zůstal nezákonně anektovaný poloostrov Krym. Zelenskyj s tím nesouhlasí.
Američané nabízejí právní uznání ruské anexe Krymu a ruské kontroly na dalšími okupovanými ukrajinskými oblastmi, včetně celé Luhanské oblasti, píše BBC s odkazem na zjištění agentury Reuters. Ukrajině podle návrhu nebude umožněno členství v Severoatlantické alianci.
Trump v pátek mluvil s novináři během jednání zvláštního vyslance Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. "Děje se spousta věcí. Myslím si, že skončíme se spoustou skvělých dohod, včetně celních a obchodních dohod," nechal se slyšet.
Šéf Bílého domu zdůraznil, že jeho snahou je ukončit válčení na Ukrajině, které podle jeho slov stojí život pět tisíc vojáků z obou stran konfliktu týdně. Neodpustil si také kritiku Zelenského, když zmínil, že ukrajinský protějšek stále nepodepsal nerostnou dohodu. "Je to nejméně tři týdny pozdě," konstatoval.
Válka na Ukrajině se táhne přes tři roky. Plnohodnotná ruská invaze do sousední země začala 24. února 2022.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.