Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
V únoru tohoto roku zablokovala maďarská vláda návrh na uvalení sankcí na násilnické osadníky na Západním břehu Jordánu, přestože jej podporovalo 26 z 27 zemí unie. Podle diplomatických zdrojů je pravděpodobné, že po nástupu Pétera Magyara do úřadu tato opatření pokročí. Nový premiér sice deklaroval snahu udržovat s Izraelem zvláštní vztahy, zároveň však novinářům přiznal, že nemůže zaručit další blokování rozhodnutí týkajících se tohoto blízkovýchodního státu.
Změna nálady v Bruselu je patrná i u lídrů, kteří byli dříve vůči Izraeli vstřícní. Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil hluboké znepokojení nad vývojem na palestinských územích poté, co se objevily zprávy o nárůstu násilí páchaného osadníky. Itálie dokonce nedávno pozastavila dohodu o obranné a technologické spolupráci s Izraelem v reakci na útoky v Libanonu, které šéf italské diplomacie označil za nepřijatelné. K zásadnímu zlomu v evropském vnímání přispěly také izraelské nálety v Libanonu ze začátku dubna, které si vyžádaly přes 250 obětí.
Dalším krokem, o kterém se v evropských kruzích diskutuje, je pozastavení asociační dohody mezi Evropskou unií a Izraelem. K tomuto postupu, který byl navržen na vrcholu války v Gaze, vyzval například španělský premiér Pedro Sánchez. Ačkoliv návrh zatím nezískal potřebnou většinu, diplomaté připouštějí, že pokud by změnila postoj Itálie, situace by se mohla změnit. Téma sankcí a budoucnosti obchodní dohody by se mělo objevit i na jednáních unijních ministrů zahraničí v Lucemburku.
Napětí dále eskaluje kvůli kontroverznímu izraelskému zákonu, který umožňuje trest smrti pro teroristy z palestinských území. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallas označila tuto legislativu za vážný úpadek a varování adresovaly také Německo, Francie a Británie. Izraelská strana se k těmto krokům zatím oficiálně nevyjadřuje. I přes tyto třenice si Izrael udržuje naději, že Maďarsko zůstane i pod novým vedením jeho partnerem, o čemž svědčí i nedávný úvodní telefonát mezi Netanjahuem a Magyarem.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.