Severní Korea překvapivě ohlásila zákaz vstupu zahraničních turistů do nově otevřeného přímořského resortu Wonsan Kalma, a to jen necelé tři týdny po jeho slavnostním zprovoznění. Letovisko, které je považováno za klíčový projekt vůdce Kim Čong-una na podporu cestovního ruchu, mělo původně sloužit domácím i zahraničním návštěvníkům.
Na oficiálním webu severokorejského turismu se nyní objevila informace, že vstup zahraničních turistů do resortu je „dočasně“ pozastaven. Důvod omezení však zveřejněn nebyl.
Přitom ještě minulý týden přicestovala do oblasti první skupina ruských turistů – téměř souběžně s návštěvou ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který se ve městě Wonsan setkal s Kim Čong-unem.
Lavrov tehdy resort označil za „pěknou turistickou destinaci“ a vyjádřil naději, že se stane oblíbeným cílem pro ruské návštěvníky. Obě země rovněž oznámily, že do konce měsíce spustí přímé lety mezi Moskvou a Pchjongjangem.
Ruský průvodce navíc uvedl pro server NK News, že mají v plánu v příštích měsících uskutečnit do Wonsanu několik dalších zájezdů. Je tak zatím nejasné, zda i pro Rusy bude platit nový zákaz, nebo zda se jedná jen o opatření vůči západním turistům.
Letovisko ve městě Wonsan na východním pobřeží Severní Koreje se stavělo od roku 2018 a zahrnuje hotely, restaurace, obchodní centra, vodní park a čtyřkilometrovou pláž. Podle státních médií má kapacitu až 20 000 návštěvníků.
Oblast je však známá i jako sídlo několika severokorejských raketových zařízení a přístavního komplexu. Kim Čong-un zde údajně trávil podstatnou část svého mládí v luxusních vilách určených stranické elitě.
O výstavbě resortu se dlouhodobě vedou kontroverze kvůli zprávám o zneužívání pracovní síly. Organizace na ochranu lidských práv upozorňují na nucené práce, extrémní pracovní podmínky a nedostatečné odměňování dělníků.
Slavnostního dokončení resortu se 24. června zúčastnil nejen Kim Čong-un s rodinou, ale i ruští diplomaté.
Po pandemické pauze začala Severní Korea znovu přijímat turisty z Ruska již minulý rok. Letos v únoru navíc umožnila vstup i několika západním návštěvníkům z Austrálie, Francie, Německa a Velké Británie. Turismus byl ale opět náhle pozastaven – bez uvedení konkrétních důvodů.
Náhlý zákaz vstupu do resortu Wonsan Kalma tak pouze posiluje obraz Severní Koreje jako nepředvídatelné země, kde i pečlivě propagované projekty mohou být náhle uzavřeny bez varování.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.