Severní Korea překvapivě ohlásila zákaz vstupu zahraničních turistů do nově otevřeného přímořského resortu Wonsan Kalma, a to jen necelé tři týdny po jeho slavnostním zprovoznění. Letovisko, které je považováno za klíčový projekt vůdce Kim Čong-una na podporu cestovního ruchu, mělo původně sloužit domácím i zahraničním návštěvníkům.
Na oficiálním webu severokorejského turismu se nyní objevila informace, že vstup zahraničních turistů do resortu je „dočasně“ pozastaven. Důvod omezení však zveřejněn nebyl.
Přitom ještě minulý týden přicestovala do oblasti první skupina ruských turistů – téměř souběžně s návštěvou ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který se ve městě Wonsan setkal s Kim Čong-unem.
Lavrov tehdy resort označil za „pěknou turistickou destinaci“ a vyjádřil naději, že se stane oblíbeným cílem pro ruské návštěvníky. Obě země rovněž oznámily, že do konce měsíce spustí přímé lety mezi Moskvou a Pchjongjangem.
Ruský průvodce navíc uvedl pro server NK News, že mají v plánu v příštích měsících uskutečnit do Wonsanu několik dalších zájezdů. Je tak zatím nejasné, zda i pro Rusy bude platit nový zákaz, nebo zda se jedná jen o opatření vůči západním turistům.
Letovisko ve městě Wonsan na východním pobřeží Severní Koreje se stavělo od roku 2018 a zahrnuje hotely, restaurace, obchodní centra, vodní park a čtyřkilometrovou pláž. Podle státních médií má kapacitu až 20 000 návštěvníků.
Oblast je však známá i jako sídlo několika severokorejských raketových zařízení a přístavního komplexu. Kim Čong-un zde údajně trávil podstatnou část svého mládí v luxusních vilách určených stranické elitě.
O výstavbě resortu se dlouhodobě vedou kontroverze kvůli zprávám o zneužívání pracovní síly. Organizace na ochranu lidských práv upozorňují na nucené práce, extrémní pracovní podmínky a nedostatečné odměňování dělníků.
Slavnostního dokončení resortu se 24. června zúčastnil nejen Kim Čong-un s rodinou, ale i ruští diplomaté.
Po pandemické pauze začala Severní Korea znovu přijímat turisty z Ruska již minulý rok. Letos v únoru navíc umožnila vstup i několika západním návštěvníkům z Austrálie, Francie, Německa a Velké Británie. Turismus byl ale opět náhle pozastaven – bez uvedení konkrétních důvodů.
Náhlý zákaz vstupu do resortu Wonsan Kalma tak pouze posiluje obraz Severní Koreje jako nepředvídatelné země, kde i pečlivě propagované projekty mohou být náhle uzavřeny bez varování.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.