Kim Čong-un otestoval novou odstřelovací pušku, kterou označil za vysoce účinnou a silnou. Při inspekci speciálních jednotek na cvičišti vyjádřil "velkou spokojenost" s těmito zbraněmi. Jihokorejská rozvědka navíc upozorňuje na nasazení tisíců severokorejských vojáků do konfliktu na Ukrajině.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un testoval nově vyvinutou odstřelovací pušku během inspekce speciálních jednotek, jak informovala severokorejská tisková agentura KCNA.
Kim při této příležitosti prohlásil: "Skutečná bojová schopnost, zaručující vítězství na bojišti, je posilována intenzivním výcvikem," a dodal, že tento výcvik je "nejživějším projevem vlastenectví a loajality k zemi."
Návštěva Kim Čong-una u jednotek speciálních operací se uskutečnila v pátek, což byl zároveň den, kdy ústavní soud v Jižní Koreji potvrdil rozhodnutí parlamentu o odvolání prezidenta Čun Suk Džiela. O tomto rozhodnutí informovala tisková agentura Yonhap. KCNA také uvedla, že Junovo propuštění bylo oznámeno na základě zahraničních médií.
Fotografie zveřejněné v Pchjongjangu ukazují, jak Kim testuje odstřelovací pušku a zkoumá výsledek střelby.
Podle KCNA byla puška nedávno dodána "jednotkám speciálních operací". Kim také dohlížel na střelecká cvičení s automatickými puškami a odstřelovacími zbraněmi a po osobním otestování pušky vyjádřil "velkou spokojenost s výkonem a silou odstřelovací pušky vyvinuté naším vlastním způsobem."
Jihokorejská rozvědka zároveň informovala, že do Ruska byly vyslány tisíce vojáků ze severokorejských speciálních jednotek, aby podpořili Moskvu v její válce proti Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump, který se během svého prvního funkčního období setkal s Kimem třikrát, tento týden uvedl, že je s ním v kontaktu a má v úmyslu "v určitém okamžiku něco udělat," jak informovala tisková agentura Yonhap.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
