Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
I když termínové kontrakty na ropu začnou klesat, neznamená to automaticky okamžitou úsporu pro konečné spotřebitele. Cena za barel surové ropy je totiž pouze jednou z mnoha složek, které tvoří výslednou částku na stojanu čerpací stanice. Američané v každém galonu benzínu platí také za rafinaci, dopravu, marketing a různé druhy daní, což proces zlevňování výrazně brzdí.
Nezávislý analytik Tom Kloza v této souvislosti připomíná staré známé pravidlo, že ceny benzínu vyletí nahoru jako raketa, ale dolů se snášejí pomalu jako pírko. Od začátku válečného konfliktu na konci února vzrostly velkoobchodní ceny pohonných hmot o 23 %. Maloobchodní ceny mezitím stouply o 20 % a dosáhly téměř 22měsíčního maxima, přičemž průměrná cena se ve středu vyšplhala na 3,58 dolaru za galon.
Podle odborníků se navíc předchozí nárůsty velkoobchodních cen ještě plně nepromítly do cen pro řidiče. Odhaduje se, že vrchol maloobchodních cen pravděpodobně nastane spíše v dubnu než v březnu. Výpočet konečné ceny je totiž složitý proces, který začíná transportem ropy do rafinérií, kde se surovina rozkládá na jednotlivé složky, z nichž zhruba polovina tvoří právě benzín.
Hotový benzín se následně skladuje a přepravuje do terminálů pomocí tankerů, člunů nebo potrubí, odkud jej cisterny rozvážejí přímo k čerpacím stanicím. Pokud bychom vycházeli z aktuálních cen, surová ropa tvoří přibližně 2 dolary z ceny galonu benzínu. Při typické velkoobchodní ceně 2,64 dolaru za galon tak zbývá zhruba 64 centů na náklady spojené s rafinací a dalšími procesy.
Důležitou roli hrají také daně, které se například v USA výrazně liší napříč státy. Zatímco na Aljašce činí daň z benzínu asi 9 centů na galon, v Kalifornii dosahuje až 71 centů, přičemž některé státy přidávají i uhlíkovou daň. K tomu je nutné připočítat federální daň ve výši 18,4 centu, která zůstává beze změny již od roku 1993. Průměrná státní daň napříč celými Spojenými státy se pohybuje kolem 33 centů.
Kromě tvrdých dat ovlivňuje ceny na trhu také roční období, protože od března prodejci přecházejí na dražší letní směs benzínu. Tato směs je navržena tak, aby lépe bojovala proti smogu, což samo o sobě může zvýšit cenu o dalších 20 centů. Právě proto bývají ceny v posledních letech nejvyšší v polovině dubna, kdy lidé s příchodem jara začínají více cestovat automobily.
Konečnou cenu nakonec určují majitelé čerpacích stanic na základě svých nákladů a konkurence v okolí. Při prudkém nárůstu velkoobchodních cen se jejich marže často snižují, aby zůstali konkurenceschopní. Vysoké ceny pohonných hmot navíc negativně ovlivňují prodeje v doprovodných prodejnách, protože zákazníci mají méně peněz a horší náladu na další nákupy.
Jsme téměř na přelomu července a srpna, tedy uprostřed léta. Počasí je ale v posledních dnech poměrně chladné, což platí především v ranních hodinách. Místy dokonce padají minima pod nulu, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česká diplomacie vyšle v následujících měsících nové velvyslance do čtyř zemí a ke dvěma mezinárodním organizacím. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zahraničních věcí vedené Petrem Macinkou (Motoristé).
Britská politika čelí bezprecedentní vlně nestability, která je přímým důsledkem chronického chřadnutí hospodářství. Spojené království prošlo šestou výměnou na pozici předsedy vlády během zhruba sedmi let. Dlouhodobý ekonomický útlum citelně zasahuje peněženky obyvatel a trpělivost veřejnosti je u konce, jelikož se žádnému z dosavadních lídrů nepodařilo zemi ze stagnace vyvést.
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.
Války se málokdy vyvíjejí tak, jak se původně předpokládalo. Současný konflikt s Íránem se zpočátku vyznačoval nejasnými cíli, které se pohybovaly od snah o změnu tamního režimu až po cílené operace na oslabení íránských vojenských a jaderných kapacit. Po téměř šesti měsících se však boj proměnil v přímý zápas o kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro dodávky globální energie. Teherán dal jasně najevo, že je schopen a ochoten napadat komerční lodě, pokud nebudou respektovat jím stanovená pravidla.
Devětadvacetiletý Nick Palmiter z amerického státu Michigan zpočátku přisuzoval své žaludeční potíže ze začátku července běžné indispozici. Když však nepříjemné příznaky přetrvaly několik týdnů a doprovázely je nesnesitelné křeče v břiše, musel vyhledat lékařskou péči. Výrazný tlak v žaludku a nucení jít na toaletu patnáctkrát až dvacetkrát denně jej nakonec přivedly až na pohotovost, kde mu odborníci diagnostikovali cyklosporiózu.
Americká armáda podnikla již třináctou noc v řadě letecké údery na cíle v Íránu, zatímco tamní státní média hlásí nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných. Prezident Donald Trump současně oznámil záměr využít zmrazená íránská aktiva k úhradě škod na lodích a nákladu způsobených nedávnými útoky. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí americkou hrozbu ostře odsoudil a označil ji za nebezpečný precedent, který ohrožuje bezpečnost majetku po celém světě.
Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší sankční balíček proti Rusku za poslední čtyři roky, který zasažením 218 jednotlivců a subjektů zásadně rezonuje i na mezinárodní sportovní scéně. Mezi sankcionovanými osobami se ocitl také prezident Mezinárodní šachové federace (FIDE) a bývalý ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Ten v reakci na to oznámil pozastavení svého působení ve vedení federace, přičemž rozhodnutí Unie označil za nezákonné a nespravedlivé. Dočasného vedení celé organizace se následně ujal legendární indický šachový mistr světa Višvanáthan Ánand.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.