Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
I když termínové kontrakty na ropu začnou klesat, neznamená to automaticky okamžitou úsporu pro konečné spotřebitele. Cena za barel surové ropy je totiž pouze jednou z mnoha složek, které tvoří výslednou částku na stojanu čerpací stanice. Američané v každém galonu benzínu platí také za rafinaci, dopravu, marketing a různé druhy daní, což proces zlevňování výrazně brzdí.
Nezávislý analytik Tom Kloza v této souvislosti připomíná staré známé pravidlo, že ceny benzínu vyletí nahoru jako raketa, ale dolů se snášejí pomalu jako pírko. Od začátku válečného konfliktu na konci února vzrostly velkoobchodní ceny pohonných hmot o 23 %. Maloobchodní ceny mezitím stouply o 20 % a dosáhly téměř 22měsíčního maxima, přičemž průměrná cena se ve středu vyšplhala na 3,58 dolaru za galon.
Podle odborníků se navíc předchozí nárůsty velkoobchodních cen ještě plně nepromítly do cen pro řidiče. Odhaduje se, že vrchol maloobchodních cen pravděpodobně nastane spíše v dubnu než v březnu. Výpočet konečné ceny je totiž složitý proces, který začíná transportem ropy do rafinérií, kde se surovina rozkládá na jednotlivé složky, z nichž zhruba polovina tvoří právě benzín.
Hotový benzín se následně skladuje a přepravuje do terminálů pomocí tankerů, člunů nebo potrubí, odkud jej cisterny rozvážejí přímo k čerpacím stanicím. Pokud bychom vycházeli z aktuálních cen, surová ropa tvoří přibližně 2 dolary z ceny galonu benzínu. Při typické velkoobchodní ceně 2,64 dolaru za galon tak zbývá zhruba 64 centů na náklady spojené s rafinací a dalšími procesy.
Důležitou roli hrají také daně, které se například v USA výrazně liší napříč státy. Zatímco na Aljašce činí daň z benzínu asi 9 centů na galon, v Kalifornii dosahuje až 71 centů, přičemž některé státy přidávají i uhlíkovou daň. K tomu je nutné připočítat federální daň ve výši 18,4 centu, která zůstává beze změny již od roku 1993. Průměrná státní daň napříč celými Spojenými státy se pohybuje kolem 33 centů.
Kromě tvrdých dat ovlivňuje ceny na trhu také roční období, protože od března prodejci přecházejí na dražší letní směs benzínu. Tato směs je navržena tak, aby lépe bojovala proti smogu, což samo o sobě může zvýšit cenu o dalších 20 centů. Právě proto bývají ceny v posledních letech nejvyšší v polovině dubna, kdy lidé s příchodem jara začínají více cestovat automobily.
Konečnou cenu nakonec určují majitelé čerpacích stanic na základě svých nákladů a konkurence v okolí. Při prudkém nárůstu velkoobchodních cen se jejich marže často snižují, aby zůstali konkurenceschopní. Vysoké ceny pohonných hmot navíc negativně ovlivňují prodeje v doprovodných prodejnách, protože zákazníci mají méně peněz a horší náladu na další nákupy.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
Rusko začalo Íránu poskytovat pokročilé rady ohledně taktiky nasazení dronů, které vycházejí z jeho čtyřletých zkušeností z války na Ukrajině. Podle západních zpravodajských služeb mají tyto informace Teheránu pomoci efektivněji zasahovat americké cíle a objekty v zemích Perského zálivu.
Válečný konflikt v Íránu a s ním spojené uzavření Hormuzského průlivu vyvolávají na světových trzích oprávněné obavy. Většina diskusí se však točí kolem cen ropy a plynu, zatímco se přehlíží riziko, které může být pro lidstvo ještě zásadnější: hrozba „hnojivového šoku“. Hormuzský průliv totiž není jen tepnou pro energetiku, ale je naprosto klíčový pro globální produkci potravin a moderní zemědělství.
Ačkoliv se Írán v současnosti nachází pod drtivým tlakem americko-izraelské ofenzivy, představy o jeho brzkém politickém zhroucení se mohou ukázat jako hluboce mylné. Podle analýzy americké Národní zpravodajské rady (NIC) je totiž nepravděpodobné, že by i rozsáhlá vojenská kampaň vedla k pádu režimu nebo k dosažení politických cílů Washingtonu. Islámská republika prokázala, že disponuje institucionálními mechanismy, které jí umožňují absorbovat externí šoky a zachovat politickou kontinuitu.
Světové trhy s ropou zažívají jeden z nejbouřlivějších týdnů v historii. V důsledku válečného konfliktu mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé došlo k drastickému omezení plynulosti dopravy v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta, oddělující Írán od Ománu, se stala „geografickou zbraní“ v rukou teheránského režimu, který tak reaguje na probíhající údery proti svému území.
Pět let po smrti Jeffreyho Epsteina zůstávají dvě jména v centru pozornosti vyšetřovatelů i obětí: Richard Kahn a Darren Indyke. Přestože tito muži nebyli nikdy veřejně známými tvářemi, jako Epsteinův dlouholetý účetní a právník dnes drží v rukou klíč k jeho zbývajícímu majetku i nejtemnějším tajemstvím. Právě nyní čelí zvýšenému tlaku, neboť byli předvoláni k výpovědi před kontrolní výbor americké Sněmovny reprezentantů.
Island by mohl uzavřít přístupové rozhovory s Evropskou unií během pouhého roku a půl a stát se tak její v pořadí 28. členskou zemí. V rozhovoru pro server Politico to uvedla islandská ministryně zahraničí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir. Klíčovým milníkem bude referendum naplánované na 29. srpna, v němž obyvatelé ostrova rozhodnou, zda si přejí obnovit dříve přerušená jednání o vstupu do bloku.