Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Aliance reformistických skupin varuje, že útoky na nevojenské americké cíle v regionu zbavují Írán pozice oběti agrese a oslabují mezinárodní podporu. Pokud země nedokáže rozlišovat mezi vojenskými základnami a politickými centry přidruženými k USA v sousedních státech, riskuje podle prohlášení ztrátu diplomatické kapacity k ukončení války a vznik globálního konsenzu namířeného proti Teheránu.
V nastalé situaci považují reformisté za „neodpustitelnou chybu“, pokud by se režim při snaze vyhrát válku spoléhal pouze na část společnosti. Nová éra by měla slibovat zapojení všech politických a občanských proudů do správy země. Reformní fronta rovněž zdůrazňuje nutnost všeobecné amnestie pro politické vězně a aktivisty, neboť v boji proti nepříteli s nejvyspělejšími technologiemi může společnost zůstat odolná pouze tehdy, bude-li národně jednotná.
Ačkoliv jsou reformní síly uvnitř Íránu oslabené, jejich kritika je vzácným projevem vnitřní debaty o tom, jak ukončit mezinárodní izolaci. Prohlášení zmiňuje existenci legitimních národních osobností, které mají důvěru občanské společnosti i mezinárodních fór a mohly by prostřednictvím veřejné diplomacie účinněji odsuzovat agresi na globální úrovni.
Zatímco se v zákulisí spekuluje o nástupnictví, rozšířené zprávy naznačují, že Donald Trump se ostře staví proti možnosti, aby se novým nejvyšším vůdcem stal syn zesnulého Alího Chameneího, Modžtaba. Reformisté se k žádnému konkrétnímu kandidátovi nepřihlásili, ale varují, že Írán po této válce již nikdy nebude stejný jako dřív.
Napětí uvnitř země ilustruje i situace kolem politických vězňů. Přestože se objevily zprávy o jejich hromadném propouštění, nakonec se potvrdilo pouze propuštění vysokého reformistického politika Alího Šakúrí-Ráda. Ten byl zatčen minulý měsíc poté, co unikla nahrávka z jeho soukromé schůzky, na níž obvinil bezpečnostní složky z úmyslné eskalace násilí, aby si legitimizovaly lednové tvrdé zásahy proti protestům.
Reformní fronta, jejíž vedení bylo nedávno terčem hromadného zatýkání, v prohlášení nepochybuje o tom, že cílem izraelské agrese je zničení obranyschopnosti a infrastruktury země, svržení režimu a vyvolání chaosu vedoucího k rozpadu státu. K obraně národní identity a územní celistvosti proto vyzývá všechny složky společnosti bez ohledu na etnický původ – od Kurdů a Azerů až po Peršany a Balúče.
K nutnosti definovat ideální poválečný scénář se vyjádřil i syn prezidenta Júsuf Pezeškiján. Podle něj musí vláda rozhodnout, čeho chce po válce dosáhnout, protože to určuje současná rozhodnutí, vojenské operace i rétoriku. Hlavním faktorem úspěchu podle něj bude to, zda íránská vytrvalost a zásoby zbraní převýší schopnosti nepřítele. Státní média se však zatím soustředí primárně na vojenské úspěchy a civilní oběti, přičemž o škodách na vlastním bezpečnostním aparátu informují minimálně.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
Případem, jaký nebývá běžný, se od středy zabývá pražská mordparta. V české metropoli měl být zavražděn vlivný izraelský podnikatel z oblasti hazardu. Policie pouze potvrdila, že vyšetřuje vraždu cizince.
Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).
Počasí v Česku je na začátku června poměrně nevyzpytatelné. Chvíli je slunečno, pak zase prší. O víkendu by se snad mohla situace zlepšit, očekává se oteplení. Nejvyšší teploty se dokonce přiblíží třicítce.
Evropská komise jedná s členskými státy o úpravě pravidel pro uprchlíky z Ukrajiny a zvažuje, že by z unijní ochrany do budoucna vyloučila muže v branném věku a také lidi, kteří ze své vlasti odešli nelegálně. Stávající evropský mechanismus dočasné ochrany sice vyprší až v březnu 2027, unijní exekutiva však již nyní připravuje jeho prodloužení o další rok a testuje postoj jednotlivých vlád k zavedení nových restrikcí. Během čtvrtečního zasedání ministrů vnitra v Lucemburku získal tento návrh oficiální podporu od polského wiceministra vnitra Macieje Duszczyka, který potvrdil, že Varšava s takovým řešením plně souhlasí.
Bill Browder, šéf investičního fondu Hermitage Capital a jeden z nejvýznamnějších zahraničních kritiků Vladimira Putina, v komentáři pro britský deník The Independent varuje, že ruský prezident se pod tlakem nepříznivého vývoje ocitá v dosud nejvážnější krizi.
Fotbaloví fanoušci mířící do Severní Ameriky na historicky první mistrovství světa pořádané třemi zeměmi se ocitnou na kontinentu, který za sebou má období značně napjatých vztahů. Turnaj se sice odehraje v celkem 16 městech napříč Spojenými státy, Kanadou a Mexikem, nicméně třicetidevítidenní sportovní svátek bude provázet politické napětí, které se od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu projevuje v otázkách obchodu, migrace i pašování drog. Přestože lídři všech tří zemí loni v prosinci při losování vládli úsměvy, Trumpova otevřená snaha o americkou dominanci na kontinentu může hladký průběh šampionátu zkomplikovat.
Íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí ve svém čtvrtečním prohlášení oznámil porážku nepřítele na bojišti, zároveň však varoval Íránce před vnitřním rozdělením společnosti. Chameneí se na veřejnosti neobjevil od konce února, kdy byl údajně zraněn při americko-izraelských úderech, které stály život jeho otce Alího Chameneího, a jeho poselství jsou proto velmi vzácná.
Na trhu s nápoji se objevil nový výrazný trend, kdy se vedle celebrit a influencerů začínají prosazovat energetické drinky zaměřené na křesťanskou tematiku. Značky jako Yahweh, Agape, 4gvn nebo Praise Energy se snaží šířit evangelium prostřednictvím plechovek s kofeinem, což však vyvolává otázky, zda křesťanství skutečně pomáhají, nebo zda k Ježíši přistupují pouze jako k bezplatné marketingové značce s autorskými právy zdarma.
Národní vědecká nadace (NSF), která je financována americkou vládou, oznámila záměr zásadně omezit hlubokomořský monitorovací systém v hodnotě 368 milionů dolarů. Rozhodnutí zrušit klíčové části sítě Ocean Observatories Initiative (OOI), jež od roku 2016 s pomocí přibližně 900 přístrojů, bójí a podmořských kluzáků nepřetržitě sbírala data v Tichém a Atlantském oceánu, vyvolalo vážné obavy mezi odborníky. K tomuto kroku dochází v době rekordních teplot moří, hrozby superfenoménu El Niño a obav z možného kolapsu systému oceánských proudů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.