Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Aliance reformistických skupin varuje, že útoky na nevojenské americké cíle v regionu zbavují Írán pozice oběti agrese a oslabují mezinárodní podporu. Pokud země nedokáže rozlišovat mezi vojenskými základnami a politickými centry přidruženými k USA v sousedních státech, riskuje podle prohlášení ztrátu diplomatické kapacity k ukončení války a vznik globálního konsenzu namířeného proti Teheránu.
V nastalé situaci považují reformisté za „neodpustitelnou chybu“, pokud by se režim při snaze vyhrát válku spoléhal pouze na část společnosti. Nová éra by měla slibovat zapojení všech politických a občanských proudů do správy země. Reformní fronta rovněž zdůrazňuje nutnost všeobecné amnestie pro politické vězně a aktivisty, neboť v boji proti nepříteli s nejvyspělejšími technologiemi může společnost zůstat odolná pouze tehdy, bude-li národně jednotná.
Ačkoliv jsou reformní síly uvnitř Íránu oslabené, jejich kritika je vzácným projevem vnitřní debaty o tom, jak ukončit mezinárodní izolaci. Prohlášení zmiňuje existenci legitimních národních osobností, které mají důvěru občanské společnosti i mezinárodních fór a mohly by prostřednictvím veřejné diplomacie účinněji odsuzovat agresi na globální úrovni.
Zatímco se v zákulisí spekuluje o nástupnictví, rozšířené zprávy naznačují, že Donald Trump se ostře staví proti možnosti, aby se novým nejvyšším vůdcem stal syn zesnulého Alího Chameneího, Modžtaba. Reformisté se k žádnému konkrétnímu kandidátovi nepřihlásili, ale varují, že Írán po této válce již nikdy nebude stejný jako dřív.
Napětí uvnitř země ilustruje i situace kolem politických vězňů. Přestože se objevily zprávy o jejich hromadném propouštění, nakonec se potvrdilo pouze propuštění vysokého reformistického politika Alího Šakúrí-Ráda. Ten byl zatčen minulý měsíc poté, co unikla nahrávka z jeho soukromé schůzky, na níž obvinil bezpečnostní složky z úmyslné eskalace násilí, aby si legitimizovaly lednové tvrdé zásahy proti protestům.
Reformní fronta, jejíž vedení bylo nedávno terčem hromadného zatýkání, v prohlášení nepochybuje o tom, že cílem izraelské agrese je zničení obranyschopnosti a infrastruktury země, svržení režimu a vyvolání chaosu vedoucího k rozpadu státu. K obraně národní identity a územní celistvosti proto vyzývá všechny složky společnosti bez ohledu na etnický původ – od Kurdů a Azerů až po Peršany a Balúče.
K nutnosti definovat ideální poválečný scénář se vyjádřil i syn prezidenta Júsuf Pezeškiján. Podle něj musí vláda rozhodnout, čeho chce po válce dosáhnout, protože to určuje současná rozhodnutí, vojenské operace i rétoriku. Hlavním faktorem úspěchu podle něj bude to, zda íránská vytrvalost a zásoby zbraní převýší schopnosti nepřítele. Státní média se však zatím soustředí primárně na vojenské úspěchy a civilní oběti, přičemž o škodách na vlastním bezpečnostním aparátu informují minimálně.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.