Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Aliance reformistických skupin varuje, že útoky na nevojenské americké cíle v regionu zbavují Írán pozice oběti agrese a oslabují mezinárodní podporu. Pokud země nedokáže rozlišovat mezi vojenskými základnami a politickými centry přidruženými k USA v sousedních státech, riskuje podle prohlášení ztrátu diplomatické kapacity k ukončení války a vznik globálního konsenzu namířeného proti Teheránu.
V nastalé situaci považují reformisté za „neodpustitelnou chybu“, pokud by se režim při snaze vyhrát válku spoléhal pouze na část společnosti. Nová éra by měla slibovat zapojení všech politických a občanských proudů do správy země. Reformní fronta rovněž zdůrazňuje nutnost všeobecné amnestie pro politické vězně a aktivisty, neboť v boji proti nepříteli s nejvyspělejšími technologiemi může společnost zůstat odolná pouze tehdy, bude-li národně jednotná.
Ačkoliv jsou reformní síly uvnitř Íránu oslabené, jejich kritika je vzácným projevem vnitřní debaty o tom, jak ukončit mezinárodní izolaci. Prohlášení zmiňuje existenci legitimních národních osobností, které mají důvěru občanské společnosti i mezinárodních fór a mohly by prostřednictvím veřejné diplomacie účinněji odsuzovat agresi na globální úrovni.
Zatímco se v zákulisí spekuluje o nástupnictví, rozšířené zprávy naznačují, že Donald Trump se ostře staví proti možnosti, aby se novým nejvyšším vůdcem stal syn zesnulého Alího Chameneího, Modžtaba. Reformisté se k žádnému konkrétnímu kandidátovi nepřihlásili, ale varují, že Írán po této válce již nikdy nebude stejný jako dřív.
Napětí uvnitř země ilustruje i situace kolem politických vězňů. Přestože se objevily zprávy o jejich hromadném propouštění, nakonec se potvrdilo pouze propuštění vysokého reformistického politika Alího Šakúrí-Ráda. Ten byl zatčen minulý měsíc poté, co unikla nahrávka z jeho soukromé schůzky, na níž obvinil bezpečnostní složky z úmyslné eskalace násilí, aby si legitimizovaly lednové tvrdé zásahy proti protestům.
Reformní fronta, jejíž vedení bylo nedávno terčem hromadného zatýkání, v prohlášení nepochybuje o tom, že cílem izraelské agrese je zničení obranyschopnosti a infrastruktury země, svržení režimu a vyvolání chaosu vedoucího k rozpadu státu. K obraně národní identity a územní celistvosti proto vyzývá všechny složky společnosti bez ohledu na etnický původ – od Kurdů a Azerů až po Peršany a Balúče.
K nutnosti definovat ideální poválečný scénář se vyjádřil i syn prezidenta Júsuf Pezeškiján. Podle něj musí vláda rozhodnout, čeho chce po válce dosáhnout, protože to určuje současná rozhodnutí, vojenské operace i rétoriku. Hlavním faktorem úspěchu podle něj bude to, zda íránská vytrvalost a zásoby zbraní převýší schopnosti nepřítele. Státní média se však zatím soustředí primárně na vojenské úspěchy a civilní oběti, přičemž o škodách na vlastním bezpečnostním aparátu informují minimálně.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Po americké speciální operaci v lednu 2026, při níž byl dopaden diktátor Nicolás Maduro, prochází Venezuela procesem politické liberalizace. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez a vládní strana PSUV podnikají kroky směřující k přípravě na budoucí svobodné volby. Tento vývoj, který se odehrává v pozadí, naznačuje posun země směrem k demokracii a ekonomické obnově.
Putinova pozice je v současnosti oslabena válkou na Ukrajině, ekonomickou recesí a útoky dronů, které ohrožují ruskou schopnost vyvážet ropu. Do této situace se přidávají obavy z vývoje v Čečensku, kde systém Ramzana Kadyrova vykazuje zjevné známky únavy a nestability. Otazníky se vznášejí nad zdravím samotného vládce i nad budoucností celého regionu, který byl historicky jedním z nejvíce vzpurných území ruské federace.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.