Americké ministerstvo spravedlnosti (DOJ) ve středu překvapilo prohlášením, že nalezlo více než milion dodatečných dokumentů, které by mohly souviset s případem miliardáře Jeffreyho Epsteina. Úřad nyní žádá o několik týdnů času navíc, aby mohl materiály prověřit a následně zveřejnit. Tyto nové spisy byly předány Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) a prokuraturou pro jižní okrsek New Yorku, tedy úřady, které Epsteina a jeho společnici Ghislaine Maxwellovou v minulosti vyšetřovaly.
Podle vyjádření ministerstva na sociální síti X pracují právní týmy nepřetržitě, aby v souladu se zákonem o transparentnosti Epsteinových spisů připravily dokumenty k publikaci. Hlavním úkolem je nyní provést nezbytné anonymizace, které mají ochránit identitu obětí. Resort zdůraznil, že plně spolupracuje s nařízením prezidenta Donalda Trumpa, aby byla celá pravda o Epsteinových aktivitách konečně odhalena veřejnosti.
Dosavadní průběh zveřejňování však provází ostrá kritika. Zákonodárci z obou politických táborů i přeživší Epsteinova zneužívání si stěžují na chaotický přístup. Některé dokumenty jsou podle nich začerněny příliš agresivně, aby chránily vlivné postavy, zatímco v jiných případech došlo k necitlivému odhalení údajů o obětech. Demokratický kongresman Ro Khanna uvedl, že tlak na ministerstvo nepoleví, dokud nebude venku úplně všechno.
Zveřejněné materiály již nyní vyvolávají značné rozrušení i v Bílém domě. Dokumenty například potvrdily, že Donald Trump v devadesátých letech několikrát letěl Epsteinovým soukromým letadlem, což je téma, o kterém prezident nerad mluví. Objevily se také dříve neviděné fotografie exprezidenta Billa Clintona ve společnosti Epsteina a Maxwellové. Nutno však podotknout, že ani jeden z bývalých prezidentů nebyl úřady nikdy obviněn z účasti na Epsteinových zločinech a oba jakékoli pochybení odmítají.
Napětí kolem případu ilustruje i neobvykle ostrá komunikace ministerstva na sociálních sítích. Když se jeden z novinářů pozastavil nad tím, proč úřad do balíku zahrnul i zjevně falešný dopis s Epsteinovým podpisem, ministerstvo mu odseklo, že zákon nařizuje zveřejnit naprosto vše, co mají v držení. Celý proces tak připomíná informační bitvu, která bude mít v nadcházejících týdnech nepochybně další pokračování.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
