Evropská unie s uznáním reagovala na výsledky průzkumu, podle kterého by si část Kanaďanů přála vstup země do EU. Přesto Brusel jasně uvedl, že takový scénář nepřipadá v úvahu.
Průzkum společnosti Abacus Data z konce února ukázal, že 44 % Kanaďanů podporuje myšlenku připojení k EU, zatímco 34 % je proti. Širší otázka ohledně celkové podpory vstupu do bloku získala souhlas u 46 % respondentů.
Mluvčí předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen Paula Pinho uvedla, že výsledky průzkumu jsou pro EU „poctou“.
„Tento průzkum ukazuje atraktivitu Evropské unie a oceňování jejích hodnot velkou částí kanadských občanů,“ prohlásila na středečním brífinku.
Vzápětí však zdůraznila, že přihláška Kanady do EU není možná, protože podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii mohou o členství žádat pouze evropské státy.
Navzdory této právní překážce průzkum ukázal rostoucí podporu EU mezi Kanaďany. Celkem 68 % respondentů uvedlo, že mají pozitivní názor na EU, zatímco stejný postoj k USA zaujalo pouze 34 % dotázaných.
Přestože si většina Kanaďanů stále uvědomuje klíčový význam vztahů s USA, stále více lidí vidí EU jako hlavního globálního spojence Kanady v příštích třech až pěti letech.
Zvýšený zájem o užší spolupráci s EU přichází v době rostoucího obchodního napětí mezi Kanadou a Spojenými státy. Po návratu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu letos opět vyvstala otázka o možné anexi Kanady jako 51. státu USA, zatímco Trumpova vláda současně vyvolala novou obchodní válku zavedením cel na kanadské zboží.
Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Joly proto usiluje o prohloubení spolupráce s Bruselem, zejména v oblasti obchodu. Na středečním summitu G7 v Charlevoix zdůraznila potřebu společného postupu proti americkým tarifům.
„Na každém jednání vznesu otázku cel, abychom koordinovali naši reakci s Evropany a vytvořili tlak na Američany,“ uvedla Joly.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.