Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Pokud chce Washington skutečně zasáhnout ve prospěch protestujících, musí se zaměřit na velitelská centra Islámských revolučních gard, milice Basídž a policejní velitelství. Problémem však zůstává, že se tyto cíle nacházejí v hustě osídlených oblastech. Jakákoliv chyba, která by vedla k civilním obětem, by mohla vyvolat opačný efekt a sjednotit i umírněné Íránce proti vnějšímu agresorovi. Podle bezpečnostních expertů by proto Spojené státy musely vsadit na maximálně přesné technologie.
Klíčovou roli by v takovém scénáři hrály střely s plochou dráhou letu Tomahawk, které lze odpalovat z ponorek a torpédoborců operujících v bezpečné vzdálenosti od íránského pobřeží. Další moderní variantou jsou střely JASSM s doletem až tisíc kilometrů, které mohou nést neviditelné bombardéry B-2 i stíhačky F-35. Tyto zbraně umožňují zasáhnout cíle, aniž by americká letadla musela vůbec vstoupit do íránského vzdušného prostoru. Nasazení dálkově ovládaných dronů by navíc minimalizovalo riziko pro americké vojáky.
Další strategií, kterou vojenští plánovači zvažují, je cílený útok na ekonomické zázemí režimu. Islámské revoluční gardy totiž nekontrolují jen armádu, ale ovládají i značnou část íránského hospodářství. Cílem útoků by se tak mohly stát komerční objekty, sklady a finanční centra přímo spojená s vedením gard a jejich rodinami. Záměrem je vyvolat u řadových členů režimu strach o vlastní přežití a majetek, což by mohlo oslabit jejich loajalitu k vedení v Teheránu.
Donald Trump je známý svou zálibou v dramatických krocích, které přitahují pozornost médií. Analytici proto očekávají, že pokud k úderu skutečně dojde, bude mít silný vizuální efekt, například v podobě hořících ropných terminálů v Perském zálivu. Takové záběry se snadno šíří a jasně demonstrují sílu, i když jejich přímá vojenská hodnota může být nižší než u zničení podzemních bunkrů. Prezident dává přednost krátkým a úderným operacím s minimálním rizikem pro americké síly.
Navzdory silným slovům však zůstává otázkou, jak moc je Trump ochoten v tuto chvíli riskovat. Aktuální rozložení sil v regionu je totiž o něco slabší než během loňské krize. Letadlová loď USS Abraham Lincoln se stále nachází tisíce kilometrů daleko v Jihočínském moři a mnoho dalších plavidel je vázáno operacemi u břehů Venezuely. Jakýkoliv útok by tak musel spoléhat na základny v Perském zálivu, jako je Al-Udeid v Kataru, ze které však už USA začaly preventivně evakuovat část svého personálu.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.