Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Pokud chce Washington skutečně zasáhnout ve prospěch protestujících, musí se zaměřit na velitelská centra Islámských revolučních gard, milice Basídž a policejní velitelství. Problémem však zůstává, že se tyto cíle nacházejí v hustě osídlených oblastech. Jakákoliv chyba, která by vedla k civilním obětem, by mohla vyvolat opačný efekt a sjednotit i umírněné Íránce proti vnějšímu agresorovi. Podle bezpečnostních expertů by proto Spojené státy musely vsadit na maximálně přesné technologie.
Klíčovou roli by v takovém scénáři hrály střely s plochou dráhou letu Tomahawk, které lze odpalovat z ponorek a torpédoborců operujících v bezpečné vzdálenosti od íránského pobřeží. Další moderní variantou jsou střely JASSM s doletem až tisíc kilometrů, které mohou nést neviditelné bombardéry B-2 i stíhačky F-35. Tyto zbraně umožňují zasáhnout cíle, aniž by americká letadla musela vůbec vstoupit do íránského vzdušného prostoru. Nasazení dálkově ovládaných dronů by navíc minimalizovalo riziko pro americké vojáky.
Další strategií, kterou vojenští plánovači zvažují, je cílený útok na ekonomické zázemí režimu. Islámské revoluční gardy totiž nekontrolují jen armádu, ale ovládají i značnou část íránského hospodářství. Cílem útoků by se tak mohly stát komerční objekty, sklady a finanční centra přímo spojená s vedením gard a jejich rodinami. Záměrem je vyvolat u řadových členů režimu strach o vlastní přežití a majetek, což by mohlo oslabit jejich loajalitu k vedení v Teheránu.
Donald Trump je známý svou zálibou v dramatických krocích, které přitahují pozornost médií. Analytici proto očekávají, že pokud k úderu skutečně dojde, bude mít silný vizuální efekt, například v podobě hořících ropných terminálů v Perském zálivu. Takové záběry se snadno šíří a jasně demonstrují sílu, i když jejich přímá vojenská hodnota může být nižší než u zničení podzemních bunkrů. Prezident dává přednost krátkým a úderným operacím s minimálním rizikem pro americké síly.
Navzdory silným slovům však zůstává otázkou, jak moc je Trump ochoten v tuto chvíli riskovat. Aktuální rozložení sil v regionu je totiž o něco slabší než během loňské krize. Letadlová loď USS Abraham Lincoln se stále nachází tisíce kilometrů daleko v Jihočínském moři a mnoho dalších plavidel je vázáno operacemi u břehů Venezuely. Jakýkoliv útok by tak musel spoléhat na základny v Perském zálivu, jako je Al-Udeid v Kataru, ze které však už USA začaly preventivně evakuovat část svého personálu.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
Mezinárodní měnový fond varoval, že globální ekonomika by mohla brzy prověřit hranice své odolnosti. Důvodem jsou vyčerpané nouzové zásoby ropy a nadměrně zatížené vládní rozpočty v mnoha státech světa. Ve své pravidelné zprávě o výhledu světové ekonomiky fond uvedl, že dosavadní růst sice lépe než obávalo odolával konfliktům na Blízkém východě, avšak situace je stále křehčí.
Oblast Ulančabu ve Vnitřním Mongolsku připomíná na první pohled technologickou fatu morganu, kde na rozlehlých pláních rostou bloky obřích datových center. Tato nová i dosud budovaná zařízení vyrůstají v krajině na okraji pouště Gobi rychlým tempem a mění charakter celého regionu.
