Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Pokud chce Washington skutečně zasáhnout ve prospěch protestujících, musí se zaměřit na velitelská centra Islámských revolučních gard, milice Basídž a policejní velitelství. Problémem však zůstává, že se tyto cíle nacházejí v hustě osídlených oblastech. Jakákoliv chyba, která by vedla k civilním obětem, by mohla vyvolat opačný efekt a sjednotit i umírněné Íránce proti vnějšímu agresorovi. Podle bezpečnostních expertů by proto Spojené státy musely vsadit na maximálně přesné technologie.
Klíčovou roli by v takovém scénáři hrály střely s plochou dráhou letu Tomahawk, které lze odpalovat z ponorek a torpédoborců operujících v bezpečné vzdálenosti od íránského pobřeží. Další moderní variantou jsou střely JASSM s doletem až tisíc kilometrů, které mohou nést neviditelné bombardéry B-2 i stíhačky F-35. Tyto zbraně umožňují zasáhnout cíle, aniž by americká letadla musela vůbec vstoupit do íránského vzdušného prostoru. Nasazení dálkově ovládaných dronů by navíc minimalizovalo riziko pro americké vojáky.
Další strategií, kterou vojenští plánovači zvažují, je cílený útok na ekonomické zázemí režimu. Islámské revoluční gardy totiž nekontrolují jen armádu, ale ovládají i značnou část íránského hospodářství. Cílem útoků by se tak mohly stát komerční objekty, sklady a finanční centra přímo spojená s vedením gard a jejich rodinami. Záměrem je vyvolat u řadových členů režimu strach o vlastní přežití a majetek, což by mohlo oslabit jejich loajalitu k vedení v Teheránu.
Donald Trump je známý svou zálibou v dramatických krocích, které přitahují pozornost médií. Analytici proto očekávají, že pokud k úderu skutečně dojde, bude mít silný vizuální efekt, například v podobě hořících ropných terminálů v Perském zálivu. Takové záběry se snadno šíří a jasně demonstrují sílu, i když jejich přímá vojenská hodnota může být nižší než u zničení podzemních bunkrů. Prezident dává přednost krátkým a úderným operacím s minimálním rizikem pro americké síly.
Navzdory silným slovům však zůstává otázkou, jak moc je Trump ochoten v tuto chvíli riskovat. Aktuální rozložení sil v regionu je totiž o něco slabší než během loňské krize. Letadlová loď USS Abraham Lincoln se stále nachází tisíce kilometrů daleko v Jihočínském moři a mnoho dalších plavidel je vázáno operacemi u břehů Venezuely. Jakýkoliv útok by tak musel spoléhat na základny v Perském zálivu, jako je Al-Udeid v Kataru, ze které však už USA začaly preventivně evakuovat část svého personálu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.