Americké škrty v zahraniční pomoci, které prezident Donald Trump zavedl krátce po svém nástupu do druhého funkčního období, ohrožují stabilitu v řadě blízkovýchodních zemí, včetně Jordánska, Egypta a Izraele. Podle odborníků by se tento krok mohl stát živnou půdou pro extremismus a přispět k novým migračním vlnám.
Výstavba nové střední školy v jordánském městě Zarqa se zastavila už v lednu poté, co Spojené státy náhle zmrazily zahraniční financování. Okamžitě tak přišly o práci stovky zaměstnanců a inženýrů. Tento krok není ojedinělý – USA jakožto největší světový poskytovatel zahraniční pomoci pozastavily až 90 % kontraktů Agentury USAID. Škody pocítí nejen Jordánsko, ale také Irák, Sýrie, Jemen a další země Levantu.
Trumpova administrativa oznámila, že cílem je revize zahraničních výdajů. Jen v roce 2023 proudilo z USA do regionu téměř 4 miliardy dolarů, přičemž samotné Jordánsko obdrželo více než 1,5 miliardy. Pomoc pokrývala mimo jiné zdravotnictví, zásobování vodou, elektřinu a humanitární projekty pro uprchlíky. Tyto investice přitom tvořily až 2 % jordánského HDP a ještě větší podíl v Sýrii a Jemenu.
Zasaženy byly i zdravotnické služby – v Ammánu se ruší bezplatné kliniky a propouští se zdravotnický personál. Podle zástupců organizací jako International Crisis Group nebo Evropské rady pro zahraniční vztahy jde o krok, který může oslabit demokratické instituce, zhoršit zdravotní péči, zvýšit sociální nerovnosti a otevřít cestu radikalizaci.
Odborníci zároveň upozorňují, že Trumpovy škrty přicházejí v době, kdy se i Evropa obrací dovnitř. Velká Británie, Německo i Nizozemsko výrazně omezily své rozvojové rozpočty a přesměrovaly zdroje do obrany. Například Francie snížila pomoc o 35 %, často pod tlakem krajní pravice. Tyto změny se odrážejí ve zhoršených podmínkách pro ženy, děti a uprchlíky v regionech, které po desetiletí čerpaly podporu ze Západu.
Další ránu Jordánsku uštědřila nová americká cla. Spojené státy nejprve uvalily 20% clo na jordánský vývoz v hodnotě přes 3 miliardy dolarů, aby je posléze náhle zrušily, čímž destabilizovaly obchodní tok. Tato nestabilita přispívá ke ztrátě důvěry v americkou spolehlivost jakožto partnera.
Bez vnější pomoci se Jordánsko i další země mohou stát líhní pro extremismus. Zvláště citlivá je situace v Sýrii, kde je nová vláda stále slabá a miliony lidí potřebují potravinovou pomoc. V Iráku pokračují programy na reintegraci osob vysídlených válkou proti Islámskému státu. Jejich přerušení může vést k dalšímu kolapsu.
Podle odborníků se v oblasti už začíná projevovat „nejhorší scénář“. Zdravotní služby kolabují, školy zůstávají nedokončené, ženy přicházejí o přístup ke gynekologické péči a programy na podporu obětí domácího násilí končí. To vše vytváří prostředí, kde roste nespokojenost, zoufalství a migrace směrem k evropským hranicím.
Zatímco USA nadále poskytují vojenskou pomoc, škrty v humanitární a ekonomické oblasti mají dalekosáhlé dopady. Západ tak může ztratit nejen geopolitický vliv, ale také schopnost ovlivňovat vývoj v citlivém regionu, který je klíčem ke globální bezpečnosti.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.