Americké škrty v zahraniční pomoci, které prezident Donald Trump zavedl krátce po svém nástupu do druhého funkčního období, ohrožují stabilitu v řadě blízkovýchodních zemí, včetně Jordánska, Egypta a Izraele. Podle odborníků by se tento krok mohl stát živnou půdou pro extremismus a přispět k novým migračním vlnám.
Výstavba nové střední školy v jordánském městě Zarqa se zastavila už v lednu poté, co Spojené státy náhle zmrazily zahraniční financování. Okamžitě tak přišly o práci stovky zaměstnanců a inženýrů. Tento krok není ojedinělý – USA jakožto největší světový poskytovatel zahraniční pomoci pozastavily až 90 % kontraktů Agentury USAID. Škody pocítí nejen Jordánsko, ale také Irák, Sýrie, Jemen a další země Levantu.
Trumpova administrativa oznámila, že cílem je revize zahraničních výdajů. Jen v roce 2023 proudilo z USA do regionu téměř 4 miliardy dolarů, přičemž samotné Jordánsko obdrželo více než 1,5 miliardy. Pomoc pokrývala mimo jiné zdravotnictví, zásobování vodou, elektřinu a humanitární projekty pro uprchlíky. Tyto investice přitom tvořily až 2 % jordánského HDP a ještě větší podíl v Sýrii a Jemenu.
Zasaženy byly i zdravotnické služby – v Ammánu se ruší bezplatné kliniky a propouští se zdravotnický personál. Podle zástupců organizací jako International Crisis Group nebo Evropské rady pro zahraniční vztahy jde o krok, který může oslabit demokratické instituce, zhoršit zdravotní péči, zvýšit sociální nerovnosti a otevřít cestu radikalizaci.
Odborníci zároveň upozorňují, že Trumpovy škrty přicházejí v době, kdy se i Evropa obrací dovnitř. Velká Británie, Německo i Nizozemsko výrazně omezily své rozvojové rozpočty a přesměrovaly zdroje do obrany. Například Francie snížila pomoc o 35 %, často pod tlakem krajní pravice. Tyto změny se odrážejí ve zhoršených podmínkách pro ženy, děti a uprchlíky v regionech, které po desetiletí čerpaly podporu ze Západu.
Další ránu Jordánsku uštědřila nová americká cla. Spojené státy nejprve uvalily 20% clo na jordánský vývoz v hodnotě přes 3 miliardy dolarů, aby je posléze náhle zrušily, čímž destabilizovaly obchodní tok. Tato nestabilita přispívá ke ztrátě důvěry v americkou spolehlivost jakožto partnera.
Bez vnější pomoci se Jordánsko i další země mohou stát líhní pro extremismus. Zvláště citlivá je situace v Sýrii, kde je nová vláda stále slabá a miliony lidí potřebují potravinovou pomoc. V Iráku pokračují programy na reintegraci osob vysídlených válkou proti Islámskému státu. Jejich přerušení může vést k dalšímu kolapsu.
Podle odborníků se v oblasti už začíná projevovat „nejhorší scénář“. Zdravotní služby kolabují, školy zůstávají nedokončené, ženy přicházejí o přístup ke gynekologické péči a programy na podporu obětí domácího násilí končí. To vše vytváří prostředí, kde roste nespokojenost, zoufalství a migrace směrem k evropským hranicím.
Zatímco USA nadále poskytují vojenskou pomoc, škrty v humanitární a ekonomické oblasti mají dalekosáhlé dopady. Západ tak může ztratit nejen geopolitický vliv, ale také schopnost ovlivňovat vývoj v citlivém regionu, který je klíčem ke globální bezpečnosti.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.