Americké škrty v zahraniční pomoci, které prezident Donald Trump zavedl krátce po svém nástupu do druhého funkčního období, ohrožují stabilitu v řadě blízkovýchodních zemí, včetně Jordánska, Egypta a Izraele. Podle odborníků by se tento krok mohl stát živnou půdou pro extremismus a přispět k novým migračním vlnám.
Výstavba nové střední školy v jordánském městě Zarqa se zastavila už v lednu poté, co Spojené státy náhle zmrazily zahraniční financování. Okamžitě tak přišly o práci stovky zaměstnanců a inženýrů. Tento krok není ojedinělý – USA jakožto největší světový poskytovatel zahraniční pomoci pozastavily až 90 % kontraktů Agentury USAID. Škody pocítí nejen Jordánsko, ale také Irák, Sýrie, Jemen a další země Levantu.
Trumpova administrativa oznámila, že cílem je revize zahraničních výdajů. Jen v roce 2023 proudilo z USA do regionu téměř 4 miliardy dolarů, přičemž samotné Jordánsko obdrželo více než 1,5 miliardy. Pomoc pokrývala mimo jiné zdravotnictví, zásobování vodou, elektřinu a humanitární projekty pro uprchlíky. Tyto investice přitom tvořily až 2 % jordánského HDP a ještě větší podíl v Sýrii a Jemenu.
Zasaženy byly i zdravotnické služby – v Ammánu se ruší bezplatné kliniky a propouští se zdravotnický personál. Podle zástupců organizací jako International Crisis Group nebo Evropské rady pro zahraniční vztahy jde o krok, který může oslabit demokratické instituce, zhoršit zdravotní péči, zvýšit sociální nerovnosti a otevřít cestu radikalizaci.
Odborníci zároveň upozorňují, že Trumpovy škrty přicházejí v době, kdy se i Evropa obrací dovnitř. Velká Británie, Německo i Nizozemsko výrazně omezily své rozvojové rozpočty a přesměrovaly zdroje do obrany. Například Francie snížila pomoc o 35 %, často pod tlakem krajní pravice. Tyto změny se odrážejí ve zhoršených podmínkách pro ženy, děti a uprchlíky v regionech, které po desetiletí čerpaly podporu ze Západu.
Další ránu Jordánsku uštědřila nová americká cla. Spojené státy nejprve uvalily 20% clo na jordánský vývoz v hodnotě přes 3 miliardy dolarů, aby je posléze náhle zrušily, čímž destabilizovaly obchodní tok. Tato nestabilita přispívá ke ztrátě důvěry v americkou spolehlivost jakožto partnera.
Bez vnější pomoci se Jordánsko i další země mohou stát líhní pro extremismus. Zvláště citlivá je situace v Sýrii, kde je nová vláda stále slabá a miliony lidí potřebují potravinovou pomoc. V Iráku pokračují programy na reintegraci osob vysídlených válkou proti Islámskému státu. Jejich přerušení může vést k dalšímu kolapsu.
Podle odborníků se v oblasti už začíná projevovat „nejhorší scénář“. Zdravotní služby kolabují, školy zůstávají nedokončené, ženy přicházejí o přístup ke gynekologické péči a programy na podporu obětí domácího násilí končí. To vše vytváří prostředí, kde roste nespokojenost, zoufalství a migrace směrem k evropským hranicím.
Zatímco USA nadále poskytují vojenskou pomoc, škrty v humanitární a ekonomické oblasti mají dalekosáhlé dopady. Západ tak může ztratit nejen geopolitický vliv, ale také schopnost ovlivňovat vývoj v citlivém regionu, který je klíčem ke globální bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.