Americké škrty v zahraniční pomoci, které prezident Donald Trump zavedl krátce po svém nástupu do druhého funkčního období, ohrožují stabilitu v řadě blízkovýchodních zemí, včetně Jordánska, Egypta a Izraele. Podle odborníků by se tento krok mohl stát živnou půdou pro extremismus a přispět k novým migračním vlnám.
Výstavba nové střední školy v jordánském městě Zarqa se zastavila už v lednu poté, co Spojené státy náhle zmrazily zahraniční financování. Okamžitě tak přišly o práci stovky zaměstnanců a inženýrů. Tento krok není ojedinělý – USA jakožto největší světový poskytovatel zahraniční pomoci pozastavily až 90 % kontraktů Agentury USAID. Škody pocítí nejen Jordánsko, ale také Irák, Sýrie, Jemen a další země Levantu.
Trumpova administrativa oznámila, že cílem je revize zahraničních výdajů. Jen v roce 2023 proudilo z USA do regionu téměř 4 miliardy dolarů, přičemž samotné Jordánsko obdrželo více než 1,5 miliardy. Pomoc pokrývala mimo jiné zdravotnictví, zásobování vodou, elektřinu a humanitární projekty pro uprchlíky. Tyto investice přitom tvořily až 2 % jordánského HDP a ještě větší podíl v Sýrii a Jemenu.
Zasaženy byly i zdravotnické služby – v Ammánu se ruší bezplatné kliniky a propouští se zdravotnický personál. Podle zástupců organizací jako International Crisis Group nebo Evropské rady pro zahraniční vztahy jde o krok, který může oslabit demokratické instituce, zhoršit zdravotní péči, zvýšit sociální nerovnosti a otevřít cestu radikalizaci.
Odborníci zároveň upozorňují, že Trumpovy škrty přicházejí v době, kdy se i Evropa obrací dovnitř. Velká Británie, Německo i Nizozemsko výrazně omezily své rozvojové rozpočty a přesměrovaly zdroje do obrany. Například Francie snížila pomoc o 35 %, často pod tlakem krajní pravice. Tyto změny se odrážejí ve zhoršených podmínkách pro ženy, děti a uprchlíky v regionech, které po desetiletí čerpaly podporu ze Západu.
Další ránu Jordánsku uštědřila nová americká cla. Spojené státy nejprve uvalily 20% clo na jordánský vývoz v hodnotě přes 3 miliardy dolarů, aby je posléze náhle zrušily, čímž destabilizovaly obchodní tok. Tato nestabilita přispívá ke ztrátě důvěry v americkou spolehlivost jakožto partnera.
Bez vnější pomoci se Jordánsko i další země mohou stát líhní pro extremismus. Zvláště citlivá je situace v Sýrii, kde je nová vláda stále slabá a miliony lidí potřebují potravinovou pomoc. V Iráku pokračují programy na reintegraci osob vysídlených válkou proti Islámskému státu. Jejich přerušení může vést k dalšímu kolapsu.
Podle odborníků se v oblasti už začíná projevovat „nejhorší scénář“. Zdravotní služby kolabují, školy zůstávají nedokončené, ženy přicházejí o přístup ke gynekologické péči a programy na podporu obětí domácího násilí končí. To vše vytváří prostředí, kde roste nespokojenost, zoufalství a migrace směrem k evropským hranicím.
Zatímco USA nadále poskytují vojenskou pomoc, škrty v humanitární a ekonomické oblasti mají dalekosáhlé dopady. Západ tak může ztratit nejen geopolitický vliv, ale také schopnost ovlivňovat vývoj v citlivém regionu, který je klíčem ke globální bezpečnosti.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.