Americké škrty v zahraniční pomoci, které prezident Donald Trump zavedl krátce po svém nástupu do druhého funkčního období, ohrožují stabilitu v řadě blízkovýchodních zemí, včetně Jordánska, Egypta a Izraele. Podle odborníků by se tento krok mohl stát živnou půdou pro extremismus a přispět k novým migračním vlnám.
Výstavba nové střední školy v jordánském městě Zarqa se zastavila už v lednu poté, co Spojené státy náhle zmrazily zahraniční financování. Okamžitě tak přišly o práci stovky zaměstnanců a inženýrů. Tento krok není ojedinělý – USA jakožto největší světový poskytovatel zahraniční pomoci pozastavily až 90 % kontraktů Agentury USAID. Škody pocítí nejen Jordánsko, ale také Irák, Sýrie, Jemen a další země Levantu.
Trumpova administrativa oznámila, že cílem je revize zahraničních výdajů. Jen v roce 2023 proudilo z USA do regionu téměř 4 miliardy dolarů, přičemž samotné Jordánsko obdrželo více než 1,5 miliardy. Pomoc pokrývala mimo jiné zdravotnictví, zásobování vodou, elektřinu a humanitární projekty pro uprchlíky. Tyto investice přitom tvořily až 2 % jordánského HDP a ještě větší podíl v Sýrii a Jemenu.
Zasaženy byly i zdravotnické služby – v Ammánu se ruší bezplatné kliniky a propouští se zdravotnický personál. Podle zástupců organizací jako International Crisis Group nebo Evropské rady pro zahraniční vztahy jde o krok, který může oslabit demokratické instituce, zhoršit zdravotní péči, zvýšit sociální nerovnosti a otevřít cestu radikalizaci.
Odborníci zároveň upozorňují, že Trumpovy škrty přicházejí v době, kdy se i Evropa obrací dovnitř. Velká Británie, Německo i Nizozemsko výrazně omezily své rozvojové rozpočty a přesměrovaly zdroje do obrany. Například Francie snížila pomoc o 35 %, často pod tlakem krajní pravice. Tyto změny se odrážejí ve zhoršených podmínkách pro ženy, děti a uprchlíky v regionech, které po desetiletí čerpaly podporu ze Západu.
Další ránu Jordánsku uštědřila nová americká cla. Spojené státy nejprve uvalily 20% clo na jordánský vývoz v hodnotě přes 3 miliardy dolarů, aby je posléze náhle zrušily, čímž destabilizovaly obchodní tok. Tato nestabilita přispívá ke ztrátě důvěry v americkou spolehlivost jakožto partnera.
Bez vnější pomoci se Jordánsko i další země mohou stát líhní pro extremismus. Zvláště citlivá je situace v Sýrii, kde je nová vláda stále slabá a miliony lidí potřebují potravinovou pomoc. V Iráku pokračují programy na reintegraci osob vysídlených válkou proti Islámskému státu. Jejich přerušení může vést k dalšímu kolapsu.
Podle odborníků se v oblasti už začíná projevovat „nejhorší scénář“. Zdravotní služby kolabují, školy zůstávají nedokončené, ženy přicházejí o přístup ke gynekologické péči a programy na podporu obětí domácího násilí končí. To vše vytváří prostředí, kde roste nespokojenost, zoufalství a migrace směrem k evropským hranicím.
Zatímco USA nadále poskytují vojenskou pomoc, škrty v humanitární a ekonomické oblasti mají dalekosáhlé dopady. Západ tak může ztratit nejen geopolitický vliv, ale také schopnost ovlivňovat vývoj v citlivém regionu, který je klíčem ke globální bezpečnosti.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.