Papež František, který zemřel ve věku 88 let, vedl 1,4 miliardy katolíků po celém světě a je považován za nástupce svatého Petra. Po jeho smrti bude svolán konkláve – tajné shromáždění kardinálů, které zvolí nového papeže.
Úmrtí bylo tradičně potvrzeno vedoucím vatikánského zdravotního oddělení a kardinálem komořím, Kevinem Josephem Farrellem. Papežovo tělo bylo přeneseno do kaple, kde proběhla soukromá ceremonie, a bylo uloženo do jedné rakve, což je odklon od tradice tří rakví.
Papež František v roce 2024 výrazně zjednodušil pohřební obřady – nebude tak probíhat soukromá prohlídka pro kardinály a veřejnost bude moci vzdát úctu v bazilice sv. Petra. Tělo bude vystaveno v rakvi položené přímo na zemi, bez tradičního podstavce.
Pohřební výbava zahrnuje pallium, shrnutí jeho pontifikátu zvané "rogito" a pytlíky s mincemi – stříbrnými, zlatými a měděnými – jejichž počet odpovídá letům jeho služby. František si vybral za své poslední místo odpočinku baziliku Panny Marie Větší v Římě, blízko nádraží Termini.
Pohřební obřady mají skončit čtyři až šest dní po jeho smrti. Následně komoří zapečetí papežův byt a před kardinály slavnostně zničí rybářský prsten, symbol papežské autority, čímž začne období sede vacante – doba, kdy je Svatý stolec bez papeže. A začne volba nového papeže.
Jak se volí papež?
Papež vede 1,4 miliardy katolíků po celém světě a je považován za nástupce svatého Petra. Po jeho smrti bude svolán konkláve – tajné shromáždění kardinálů, které zvolí nového papeže.
Volit mohou kardinálové mladší 80 let – aktuálně 135 osob, přičemž 108 jmenoval samotný František. To zvyšuje šance na volbu pokračovatele jeho progresivní vize, avšak výsledek je vždy nejistý.
Nejvíce kardinálů pochází tradičně z Evropy, ale vliv Asie v posledních letech roste – asijští kardinálové nyní tvoří téměř čtvrtinu elektorátu.
Kardinálové budou během konkláve bydlet v Domě sv. Marty a denně přecházet do Sixtinské kaple, kde probíhá hlasování v naprostém utajení. Přítomni jsou pouze vybraní lékaři, zpovědníci, obřadníci a servisní personál, všichni vázaní přísnou mlčenlivostí. Na místě nefunguje internet, všem je odebrán mobilní telefon a kardinálové nemají žádné spojení se světem.
Každý kardinál hlasuje tajně a svůj hlas vkládá do velké stříbrné urny. Hlasovací lístky jsou následně sečteny, navlečeny na nit a spáleny v peci. Výsledky voleb oznamuje kouř: černý signalizuje neúspěšné hlasování, bílý volbu nového papeže. Tento signál je doprovázen zvoněním zvonů, aby nedošlo k nedorozumění.
Pro zvolení je potřeba dvoutřetinové většiny. Pokud ani po 33 kolech nedojde k volbě, následuje souboj mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty.
Historicky trvaly konkláve několik dní – v posledních sto letech průměrně tři. Papež František i jeho předchůdce Benedikt XVI. byli zvoleni během dvou dnů.
Nový papež po zvolení přijme jméno, které zpravidla odkazuje na předchozí pontifikáty či církevní tradice. František si své jméno vybral na počest svatého Františka z Assisi, inspirován brazilským kardinálem Claudiem Hummesem.
Po volbě se nový papež odebere do "Pokoje slz", kde si poprvé oblékne papežský oděv – a to podle vlastního uvážení. František tehdy zvolil jednoduchou bílou sutanu místo slavnostní červené pláštěnky.
Následně se nový pontifik objeví na balkónu baziliky sv. Petra a pronese tradiční oznámení: "Annuntio vobis gaudium magnum... habemus papam!" – "Oznamuji vám radostnou zprávu... máme papeže!"
Kdo patří mezi favority?
Kardinál Pietro Parolin - Sedmdesátiletý státní sekretář Vatikánu je vnímán jako pragmatik a diplomat s vyváženým postojem, což z něj činí silného kandidáta.
Kardinál Péter Erdő - Dvaasedmdesátiletý maďarský kardinál zastupuje konzervativní křídlo církve. Je známý svou hlubokou zbožností a přísnými postoji.
Kardinál Luis Antonio Tagle - Šestašedesátiletý Filipínec je blízký liberálnímu směru papeže Františka a mohl by se stát prvním papežem z Asie.
Kardinál Matteo Zuppi - Italský kardinál a předseda Italské biskupské konference je známý mírovými misemi a otevřeností vůči LGBT komunitě.
Kardinál Raymond Leo Burke - Pětasedmdesátiletý Američan patří k výrazným představitelům tradicionalismu a je znám svou kritikou liberálních reforem.
Kardinál Peter Turkson - Šestasedmdesátiletý Ghaňan podporuje sociální spravedlnost, přesto v morálních otázkách zůstává konzervativní.
Kardinál Robert Sarah - Devětasedmdesátiletý kardinál z Guineje je známý svým konzervativním postojem a kritikou moderních církevních reforem.
Kardinál Marc Ouellet - Osmdesátiletý Kanaďan už nemůže volit, ale teoreticky zůstává kandidátem. Jeho pověst však poznamenalo obvinění ze sexuálního obtěžování.
Kardinál Vincent Nichols - Britský kardinál je vyrovnanou osobností a mohl by být kompromisním řešením v případě patové situace.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.