Po smrti papeže se celý svět obrací k Vatikánu, kde se rozbíhá složitý a tradiční proces volby jeho nástupce. Tento obřad nese název konkláve – z latinského cum clave, tedy „uzamčeno klíčem“. Jde o jeden z nejuzavřenějších a nejsymboličtějších volebních procesů na světě, jehož kořeny sahají hluboko do středověku. Přestože se některé formality v průběhu staletí změnily, duch a rituály zůstávají pozoruhodně zachované.
Konkláve začíná několik dní po smrti papeže nebo po jeho rezignaci. Nejprve probíhá období zármutku a modliteb, během něhož se konají pohřební obřady a kardinálové z celého světa se sjíždějí do Říma. Poté svolá děkan kardinálského kolegia shromáždění, které má jediný cíl – zvolit nového papeže.
Volby se účastní pouze kardinálové mladší osmdesáti let. Těch bývá kolem stovky a mají povinnost být přítomni. Samotné konkláve probíhá v přísné izolaci od okolního světa, aby se zabránilo jakémukoli vnějšímu ovlivňování volby. Kardinálové se ubytují v Domě svaté Marty ve Vatikánu a každý den se v přesně stanovený čas přesouvají do Sixtinské kaple, kde probíhá hlasování.
Proces je řízen podle pravidel stanovených v konstituci Universi Dominici Gregis, kterou naposledy upravil papež Jan Pavel II. Každý kardinál píše jméno kandidáta na hlasovací lístek, který následně skládá a přináší k oltáři. Tam ho přísahou potvrzuje a vkládá do speciální nádoby. K hlasování dochází až čtyřikrát denně – dvakrát dopoledne a dvakrát odpoledne.
Aby byl kandidát zvolen, musí získat dvoutřetinovou většinu všech odevzdaných hlasů. Pokud se po několika dnech žádný konsensus nerýsuje, může dojít ke změně pravidel a postačí i prostá většina, ale k tomu došlo v historii jen výjimečně. Po každém hlasování jsou lístky spáleny ve speciální peci v Sixtinské kapli. Do směsi se přidávají chemikálie – černý dým znamená, že nový papež ještě nebyl zvolen, bílý pak ohlašuje zvolení nové hlavy církve.
Jakmile je nový papež vybrán a souhlasí s přijetím úřadu, jeden z kardinálů mu položí otázku, zda volbu přijímá, a pokud ano, zeptá se ho, jaké jméno si přeje zvolit. Poté dochází k okamžiku, kdy celý svět čeká na slavné oznámení Habemus papam! – „Máme papeže!“ Následuje první veřejné vystoupení nově zvoleného papeže na balkóně baziliky svatého Petra, kde udělí své první požehnání Urbi et Orbi – Městu a světu.
Konkláve není jen volbou administrativní či politickou. Jde o hluboce duchovní proces, který má vyjadřovat kontinuitu církve a její vedení Duchem svatým. Kardinálové se během konkláve účastní každodenních mší a modliteb, hledají nejen schopného vůdce, ale především morální a duchovní autoritu pro více než miliardu katolíků na celém světě.
Celý proces je opředen tajemstvím a symbolikou, která budí respekt a zájem i u těch, kteří s katolickou vírou nejsou spojeni. Konkláve tak i v moderním světě zůstává jedním z nejmystičtějších a nejsledovanějších obřadů vůbec.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.