Po smrti papeže se celý svět obrací k Vatikánu, kde se rozbíhá složitý a tradiční proces volby jeho nástupce. Tento obřad nese název konkláve – z latinského cum clave, tedy „uzamčeno klíčem“. Jde o jeden z nejuzavřenějších a nejsymboličtějších volebních procesů na světě, jehož kořeny sahají hluboko do středověku. Přestože se některé formality v průběhu staletí změnily, duch a rituály zůstávají pozoruhodně zachované.
Konkláve začíná několik dní po smrti papeže nebo po jeho rezignaci. Nejprve probíhá období zármutku a modliteb, během něhož se konají pohřební obřady a kardinálové z celého světa se sjíždějí do Říma. Poté svolá děkan kardinálského kolegia shromáždění, které má jediný cíl – zvolit nového papeže.
Volby se účastní pouze kardinálové mladší osmdesáti let. Těch bývá kolem stovky a mají povinnost být přítomni. Samotné konkláve probíhá v přísné izolaci od okolního světa, aby se zabránilo jakémukoli vnějšímu ovlivňování volby. Kardinálové se ubytují v Domě svaté Marty ve Vatikánu a každý den se v přesně stanovený čas přesouvají do Sixtinské kaple, kde probíhá hlasování.
Proces je řízen podle pravidel stanovených v konstituci Universi Dominici Gregis, kterou naposledy upravil papež Jan Pavel II. Každý kardinál píše jméno kandidáta na hlasovací lístek, který následně skládá a přináší k oltáři. Tam ho přísahou potvrzuje a vkládá do speciální nádoby. K hlasování dochází až čtyřikrát denně – dvakrát dopoledne a dvakrát odpoledne.
Aby byl kandidát zvolen, musí získat dvoutřetinovou většinu všech odevzdaných hlasů. Pokud se po několika dnech žádný konsensus nerýsuje, může dojít ke změně pravidel a postačí i prostá většina, ale k tomu došlo v historii jen výjimečně. Po každém hlasování jsou lístky spáleny ve speciální peci v Sixtinské kapli. Do směsi se přidávají chemikálie – černý dým znamená, že nový papež ještě nebyl zvolen, bílý pak ohlašuje zvolení nové hlavy církve.
Jakmile je nový papež vybrán a souhlasí s přijetím úřadu, jeden z kardinálů mu položí otázku, zda volbu přijímá, a pokud ano, zeptá se ho, jaké jméno si přeje zvolit. Poté dochází k okamžiku, kdy celý svět čeká na slavné oznámení Habemus papam! – „Máme papeže!“ Následuje první veřejné vystoupení nově zvoleného papeže na balkóně baziliky svatého Petra, kde udělí své první požehnání Urbi et Orbi – Městu a světu.
Konkláve není jen volbou administrativní či politickou. Jde o hluboce duchovní proces, který má vyjadřovat kontinuitu církve a její vedení Duchem svatým. Kardinálové se během konkláve účastní každodenních mší a modliteb, hledají nejen schopného vůdce, ale především morální a duchovní autoritu pro více než miliardu katolíků na celém světě.
Celý proces je opředen tajemstvím a symbolikou, která budí respekt a zájem i u těch, kteří s katolickou vírou nejsou spojeni. Konkláve tak i v moderním světě zůstává jedním z nejmystičtějších a nejsledovanějších obřadů vůbec.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.
Oblast u pobřeží regionu Sanriku zasáhly silné otřesy o síle 7,5 magnituda, jejichž hypocentrum se nacházelo deset kilometrů pod zemským povrchem. Jak informovala stanice NHK, mořská hladina vykazuje známky tsunami asi 50 kilometrů od břehů prefektury Aomori. Seismická aktivita byla citelná i ve vzdálených oblastech, včetně metropole Tokia.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět vložil do žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o využití vládního či armádního letounu pro zahraniční cestu. Konkrétně mu odmítl poskytnout stroj pro let na Tchajwan. Jak to odůvodnil?
Nejde jen o prince Andrewa. V poslední době se zvýšil i tlak na jeho bývalou manželku Sarah, po které se slehla zem. Teď se ji ale povedlo vypátrat britskému bulvárnímu deníku The Sun. Ukázalo se, že Fergusonová se momentálně zdržuje mimo Velkou Británii.