Po smrti papeže se celý svět obrací k Vatikánu, kde se rozbíhá složitý a tradiční proces volby jeho nástupce. Tento obřad nese název konkláve – z latinského cum clave, tedy „uzamčeno klíčem“. Jde o jeden z nejuzavřenějších a nejsymboličtějších volebních procesů na světě, jehož kořeny sahají hluboko do středověku. Přestože se některé formality v průběhu staletí změnily, duch a rituály zůstávají pozoruhodně zachované.
Konkláve začíná několik dní po smrti papeže nebo po jeho rezignaci. Nejprve probíhá období zármutku a modliteb, během něhož se konají pohřební obřady a kardinálové z celého světa se sjíždějí do Říma. Poté svolá děkan kardinálského kolegia shromáždění, které má jediný cíl – zvolit nového papeže.
Volby se účastní pouze kardinálové mladší osmdesáti let. Těch bývá kolem stovky a mají povinnost být přítomni. Samotné konkláve probíhá v přísné izolaci od okolního světa, aby se zabránilo jakémukoli vnějšímu ovlivňování volby. Kardinálové se ubytují v Domě svaté Marty ve Vatikánu a každý den se v přesně stanovený čas přesouvají do Sixtinské kaple, kde probíhá hlasování.
Proces je řízen podle pravidel stanovených v konstituci Universi Dominici Gregis, kterou naposledy upravil papež Jan Pavel II. Každý kardinál píše jméno kandidáta na hlasovací lístek, který následně skládá a přináší k oltáři. Tam ho přísahou potvrzuje a vkládá do speciální nádoby. K hlasování dochází až čtyřikrát denně – dvakrát dopoledne a dvakrát odpoledne.
Aby byl kandidát zvolen, musí získat dvoutřetinovou většinu všech odevzdaných hlasů. Pokud se po několika dnech žádný konsensus nerýsuje, může dojít ke změně pravidel a postačí i prostá většina, ale k tomu došlo v historii jen výjimečně. Po každém hlasování jsou lístky spáleny ve speciální peci v Sixtinské kapli. Do směsi se přidávají chemikálie – černý dým znamená, že nový papež ještě nebyl zvolen, bílý pak ohlašuje zvolení nové hlavy církve.
Jakmile je nový papež vybrán a souhlasí s přijetím úřadu, jeden z kardinálů mu položí otázku, zda volbu přijímá, a pokud ano, zeptá se ho, jaké jméno si přeje zvolit. Poté dochází k okamžiku, kdy celý svět čeká na slavné oznámení Habemus papam! – „Máme papeže!“ Následuje první veřejné vystoupení nově zvoleného papeže na balkóně baziliky svatého Petra, kde udělí své první požehnání Urbi et Orbi – Městu a světu.
Konkláve není jen volbou administrativní či politickou. Jde o hluboce duchovní proces, který má vyjadřovat kontinuitu církve a její vedení Duchem svatým. Kardinálové se během konkláve účastní každodenních mší a modliteb, hledají nejen schopného vůdce, ale především morální a duchovní autoritu pro více než miliardu katolíků na celém světě.
Celý proces je opředen tajemstvím a symbolikou, která budí respekt a zájem i u těch, kteří s katolickou vírou nejsou spojeni. Konkláve tak i v moderním světě zůstává jedním z nejmystičtějších a nejsledovanějších obřadů vůbec.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.