Jak probíhá konkláve: Volba papeže krok za krokem

Vatikán
Vatikán, foto: Pixabay
Klára Marková 21. dubna 2025 12:13
Sdílej:

Po smrti papeže se celý svět obrací k Vatikánu, kde se rozbíhá složitý a tradiční proces volby jeho nástupce. Tento obřad nese název konkláve – z latinského cum clave, tedy „uzamčeno klíčem“. Jde o jeden z nejuzavřenějších a nejsymboličtějších volebních procesů na světě, jehož kořeny sahají hluboko do středověku. Přestože se některé formality v průběhu staletí změnily, duch a rituály zůstávají pozoruhodně zachované.

Konkláve začíná několik dní po smrti papeže nebo po jeho rezignaci. Nejprve probíhá období zármutku a modliteb, během něhož se konají pohřební obřady a kardinálové z celého světa se sjíždějí do Říma. Poté svolá děkan kardinálského kolegia shromáždění, které má jediný cíl – zvolit nového papeže.

Volby se účastní pouze kardinálové mladší osmdesáti let. Těch bývá kolem stovky a mají povinnost být přítomni. Samotné konkláve probíhá v přísné izolaci od okolního světa, aby se zabránilo jakémukoli vnějšímu ovlivňování volby. Kardinálové se ubytují v Domě svaté Marty ve Vatikánu a každý den se v přesně stanovený čas přesouvají do Sixtinské kaple, kde probíhá hlasování.

Proces je řízen podle pravidel stanovených v konstituci Universi Dominici Gregis, kterou naposledy upravil papež Jan Pavel II. Každý kardinál píše jméno kandidáta na hlasovací lístek, který následně skládá a přináší k oltáři. Tam ho přísahou potvrzuje a vkládá do speciální nádoby. K hlasování dochází až čtyřikrát denně – dvakrát dopoledne a dvakrát odpoledne.

Aby byl kandidát zvolen, musí získat dvoutřetinovou většinu všech odevzdaných hlasů. Pokud se po několika dnech žádný konsensus nerýsuje, může dojít ke změně pravidel a postačí i prostá většina, ale k tomu došlo v historii jen výjimečně. Po každém hlasování jsou lístky spáleny ve speciální peci v Sixtinské kapli. Do směsi se přidávají chemikálie – černý dým znamená, že nový papež ještě nebyl zvolen, bílý pak ohlašuje zvolení nové hlavy církve.

Jakmile je nový papež vybrán a souhlasí s přijetím úřadu, jeden z kardinálů mu položí otázku, zda volbu přijímá, a pokud ano, zeptá se ho, jaké jméno si přeje zvolit. Poté dochází k okamžiku, kdy celý svět čeká na slavné oznámení Habemus papam! – „Máme papeže!“ Následuje první veřejné vystoupení nově zvoleného papeže na balkóně baziliky svatého Petra, kde udělí své první požehnání Urbi et Orbi – Městu a světu.

Konkláve není jen volbou administrativní či politickou. Jde o hluboce duchovní proces, který má vyjadřovat kontinuitu církve a její vedení Duchem svatým. Kardinálové se během konkláve účastní každodenních mší a modliteb, hledají nejen schopného vůdce, ale především morální a duchovní autoritu pro více než miliardu katolíků na celém světě.

Celý proces je opředen tajemstvím a symbolikou, která budí respekt a zájem i u těch, kteří s katolickou vírou nejsou spojeni. Konkláve tak i v moderním světě zůstává jedním z nejmystičtějších a nejsledovanějších obřadů vůbec. 

Stalo se