Po smrti papeže se celý svět obrací k Vatikánu, kde se rozbíhá složitý a tradiční proces volby jeho nástupce. Tento obřad nese název konkláve – z latinského cum clave, tedy „uzamčeno klíčem“. Jde o jeden z nejuzavřenějších a nejsymboličtějších volebních procesů na světě, jehož kořeny sahají hluboko do středověku. Přestože se některé formality v průběhu staletí změnily, duch a rituály zůstávají pozoruhodně zachované.
Konkláve začíná několik dní po smrti papeže nebo po jeho rezignaci. Nejprve probíhá období zármutku a modliteb, během něhož se konají pohřební obřady a kardinálové z celého světa se sjíždějí do Říma. Poté svolá děkan kardinálského kolegia shromáždění, které má jediný cíl – zvolit nového papeže.
Volby se účastní pouze kardinálové mladší osmdesáti let. Těch bývá kolem stovky a mají povinnost být přítomni. Samotné konkláve probíhá v přísné izolaci od okolního světa, aby se zabránilo jakémukoli vnějšímu ovlivňování volby. Kardinálové se ubytují v Domě svaté Marty ve Vatikánu a každý den se v přesně stanovený čas přesouvají do Sixtinské kaple, kde probíhá hlasování.
Proces je řízen podle pravidel stanovených v konstituci Universi Dominici Gregis, kterou naposledy upravil papež Jan Pavel II. Každý kardinál píše jméno kandidáta na hlasovací lístek, který následně skládá a přináší k oltáři. Tam ho přísahou potvrzuje a vkládá do speciální nádoby. K hlasování dochází až čtyřikrát denně – dvakrát dopoledne a dvakrát odpoledne.
Aby byl kandidát zvolen, musí získat dvoutřetinovou většinu všech odevzdaných hlasů. Pokud se po několika dnech žádný konsensus nerýsuje, může dojít ke změně pravidel a postačí i prostá většina, ale k tomu došlo v historii jen výjimečně. Po každém hlasování jsou lístky spáleny ve speciální peci v Sixtinské kapli. Do směsi se přidávají chemikálie – černý dým znamená, že nový papež ještě nebyl zvolen, bílý pak ohlašuje zvolení nové hlavy církve.
Jakmile je nový papež vybrán a souhlasí s přijetím úřadu, jeden z kardinálů mu položí otázku, zda volbu přijímá, a pokud ano, zeptá se ho, jaké jméno si přeje zvolit. Poté dochází k okamžiku, kdy celý svět čeká na slavné oznámení Habemus papam! – „Máme papeže!“ Následuje první veřejné vystoupení nově zvoleného papeže na balkóně baziliky svatého Petra, kde udělí své první požehnání Urbi et Orbi – Městu a světu.
Konkláve není jen volbou administrativní či politickou. Jde o hluboce duchovní proces, který má vyjadřovat kontinuitu církve a její vedení Duchem svatým. Kardinálové se během konkláve účastní každodenních mší a modliteb, hledají nejen schopného vůdce, ale především morální a duchovní autoritu pro více než miliardu katolíků na celém světě.
Celý proces je opředen tajemstvím a symbolikou, která budí respekt a zájem i u těch, kteří s katolickou vírou nejsou spojeni. Konkláve tak i v moderním světě zůstává jedním z nejmystičtějších a nejsledovanějších obřadů vůbec.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.