Páteční izraelský letecký úder na íránské území zasáhl mimo jiné také nejdůležitější jaderné zařízení v zemi — obohacovací komplex Natanz. Informaci potvrdila jak Íránská organizace pro atomovou energii, tak Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Přestože rozsah škod zatím není zcela jasný, podle dosavadních zpráv nedošlo k úniku radiace ani ke ztrátám na životech.
Natanz, ležící přibližně 240 kilometrů jižně od Teheránu, je klíčovým pilířem íránského jaderného programu. Komplex obsahuje tisíce centrifug určených k obohacování uranu a nachází se zde jak nadzemní, tak silně chráněná podzemní infrastruktura. V minulosti se stal opakovaným cílem sabotáží i kyberútoků, ale tentokrát šlo o přímý vojenský zásah.
Podle vyjádření šéfa MAAE Rafaela Grossiho byly kromě Natanzu prověřeny i další tři klíčové jaderné lokality – Fordow, Isfahán a Bušehre. Ani jedna z těchto lokalit nebyla zasažena. Grossi rovněž potvrdil, že v oblasti Natanzu nebyly zaznamenány žádné zvýšené hodnoty radiace. MAAE zůstává v úzkém kontaktu s íránskými úřady a sleduje situaci.
Izraelská armáda zároveň oznámila, že v rámci této rozsáhlé operace podnikla koordinovaný letecký úder proti íránské protivzdušné obraně na západě země. Podle izraelských obranných sil (IDF) bylo zničeno několik desítek radarových systémů a odpalovacích zařízení pro rakety země-vzduch. Údajně se operace zúčastnilo až 200 stíhacích letounů.
Ačkoliv útok na Natanz znamená významný zásah do íránské infrastruktury, odborníci upozorňují, že úplná likvidace těchto zařízení je nesmírně obtížná. Írán v uplynulých letech masivně investoval do ochrany svých jaderných zařízení proti vojenským útokům. Používá speciálně zesílený beton, podzemní komplexy jsou často propojeny spletitou sítí tunelů se strmými zatáčkami, které komplikují proniknutí raket či bomb.
Natanz a další zařízení jako Fordow se staly předmětem mezinárodních obav již dříve, neboť jsou úzce spjaty s obohacováním uranu, které by v krajním případě mohlo být využito k výrobě jaderné zbraně. Izrael dlouhodobě tvrdí, že íránský jaderný program představuje existenční hrozbu, zatímco Teherán opakovaně ujišťuje, že jeho jaderné aktivity jsou výhradně mírové povahy.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.