Páteční izraelský letecký úder na íránské území zasáhl mimo jiné také nejdůležitější jaderné zařízení v zemi — obohacovací komplex Natanz. Informaci potvrdila jak Íránská organizace pro atomovou energii, tak Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Přestože rozsah škod zatím není zcela jasný, podle dosavadních zpráv nedošlo k úniku radiace ani ke ztrátám na životech.
Natanz, ležící přibližně 240 kilometrů jižně od Teheránu, je klíčovým pilířem íránského jaderného programu. Komplex obsahuje tisíce centrifug určených k obohacování uranu a nachází se zde jak nadzemní, tak silně chráněná podzemní infrastruktura. V minulosti se stal opakovaným cílem sabotáží i kyberútoků, ale tentokrát šlo o přímý vojenský zásah.
Podle vyjádření šéfa MAAE Rafaela Grossiho byly kromě Natanzu prověřeny i další tři klíčové jaderné lokality – Fordow, Isfahán a Bušehre. Ani jedna z těchto lokalit nebyla zasažena. Grossi rovněž potvrdil, že v oblasti Natanzu nebyly zaznamenány žádné zvýšené hodnoty radiace. MAAE zůstává v úzkém kontaktu s íránskými úřady a sleduje situaci.
Izraelská armáda zároveň oznámila, že v rámci této rozsáhlé operace podnikla koordinovaný letecký úder proti íránské protivzdušné obraně na západě země. Podle izraelských obranných sil (IDF) bylo zničeno několik desítek radarových systémů a odpalovacích zařízení pro rakety země-vzduch. Údajně se operace zúčastnilo až 200 stíhacích letounů.
Ačkoliv útok na Natanz znamená významný zásah do íránské infrastruktury, odborníci upozorňují, že úplná likvidace těchto zařízení je nesmírně obtížná. Írán v uplynulých letech masivně investoval do ochrany svých jaderných zařízení proti vojenským útokům. Používá speciálně zesílený beton, podzemní komplexy jsou často propojeny spletitou sítí tunelů se strmými zatáčkami, které komplikují proniknutí raket či bomb.
Natanz a další zařízení jako Fordow se staly předmětem mezinárodních obav již dříve, neboť jsou úzce spjaty s obohacováním uranu, které by v krajním případě mohlo být využito k výrobě jaderné zbraně. Izrael dlouhodobě tvrdí, že íránský jaderný program představuje existenční hrozbu, zatímco Teherán opakovaně ujišťuje, že jeho jaderné aktivity jsou výhradně mírové povahy.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.