Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Ministr obrany Israel Katz během návštěvy oblastí pod izraelskou kontrolou uvedl, že plánuje zřídit tři předsunuté vojensko-civilní osady typu Nachal v severní části Pásma Gazy, tedy v místech, kde dříve izraelské osady existovaly. Tento typ základen v minulosti sloužil jako první fáze pro budoucí civilní osidlování.
Katz zároveň podpořil myšlenku rozsáhlé migrace palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy. Zástupce náčelníka generálního štábu Tamir Yadai ministra informoval, že Izrael nyní kontroluje 65 % území Pásma Gazy. Tento rozsah překračuje 53 %, která byla dříve dohodnuta v rámci příměří zprostředkovaného americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Přibližně dva miliony Palestinců jsou v současnosti vytlačeny na zbývající třetinu území.
Yadai v hovoru označil situaci za vítězství a prohlásil, že armáda v oblasti zlikvidovala přes 70 000 teroristů. Toto číslo ovšem podle oficiálních dat palestinských úřadů, která izraelská armáda dříve označila za víceméně přesná, zahrnuje i tisíce civilistů, včetně více než 21 000 dětí a 10 000 žen. Izraelská armáda odmítla Yadaiovo vyjádření přímo komentovat s tím, že analýza ztrát stále probíhá.
Ministr financí Bezalel Smotrich oznámil vyčlenění 1,3 miliardy šekelů na financování desítek nových osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Kabinet o těchto prostředcích rozhodl již minulý měsíc, rozhodnutí však držel v tajnosti kvůli očekávanému nesouhlasu ze strany Spojených států. Podle aktivistů ze skupiny Peace Now v současnosti probíhají intenzivní stavební práce na nejméně sedmi lokalitách s cílem zalidnit je ještě před termínem voleb.
Velitel izraelských sil na Západním břehu Avi Bluth vyjádřil otevřenou podporu obyvatelům tamních extremistických osad, které označil za bezpečnostní partnery armády. Projevil se tak na setkání Asociace farem, jež zastupuje osady nelegální i z pohledu izraelského práva. Proti vládní podpoře radikálních osadníků na Západním břehu se ohradily desítky osobností z izraelské politické a vojenské elity, včetně dvou bývalých premiérů a bývalých šéfů bezpečnostních složek, kteří pohrozili právními kroky vůči vlastní vládě.
Úřad OSN pro lidská práva v Palestině ve své nové zprávě uvedl, že násilí páchané osadníky funguje jako nástroj státní anexe, přičemž systematická beztrestnost pachatelů umožňuje další nárůst konfliktů. Armádní mluvčí se k Bluthovým výrokům odmítl vyjádřit a dodal, že rozhodnutí o osadách jsou politickou záležitostí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.
Představitelé Vatikánu a katolického světa vyjádřili hluboké znepokojení nad nedávnou diagnózou prvního amerického papeže Lva. Během chirurgického zákroku v římské nemocnici Gemelli, při kterém mu lékaři odstranili lalok pravé plíce, byla papeži potvrzena rakovina plic. Zpráva o vážném onemocnění překvapila celou církev, jelikož papež byl zvolen do funkce teprve před necelými osmnácti měsíci ve věku devětašedesáti let.
Lídři členských států Evropské unie v pátek v Bruselu zahájili druhý den náročného summitu, během kterého se věnují palčivým otázkám financování Ukrajiny, rozpočtu unie a řešení migrace. Setkání přichází v době rostoucích obav evropských představitelů z kroků americké administrativy ve vztahu k Rusku. Dánská premiérka Mette Frederiksenová při příchodu na jednání varovala, že Ukrajině docházejí finanční prostředky.
