Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Ministr obrany Israel Katz během návštěvy oblastí pod izraelskou kontrolou uvedl, že plánuje zřídit tři předsunuté vojensko-civilní osady typu Nachal v severní části Pásma Gazy, tedy v místech, kde dříve izraelské osady existovaly. Tento typ základen v minulosti sloužil jako první fáze pro budoucí civilní osidlování.
Katz zároveň podpořil myšlenku rozsáhlé migrace palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy. Zástupce náčelníka generálního štábu Tamir Yadai ministra informoval, že Izrael nyní kontroluje 65 % území Pásma Gazy. Tento rozsah překračuje 53 %, která byla dříve dohodnuta v rámci příměří zprostředkovaného americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Přibližně dva miliony Palestinců jsou v současnosti vytlačeny na zbývající třetinu území.
Yadai v hovoru označil situaci za vítězství a prohlásil, že armáda v oblasti zlikvidovala přes 70 000 teroristů. Toto číslo ovšem podle oficiálních dat palestinských úřadů, která izraelská armáda dříve označila za víceméně přesná, zahrnuje i tisíce civilistů, včetně více než 21 000 dětí a 10 000 žen. Izraelská armáda odmítla Yadaiovo vyjádření přímo komentovat s tím, že analýza ztrát stále probíhá.
Ministr financí Bezalel Smotrich oznámil vyčlenění 1,3 miliardy šekelů na financování desítek nových osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Kabinet o těchto prostředcích rozhodl již minulý měsíc, rozhodnutí však držel v tajnosti kvůli očekávanému nesouhlasu ze strany Spojených států. Podle aktivistů ze skupiny Peace Now v současnosti probíhají intenzivní stavební práce na nejméně sedmi lokalitách s cílem zalidnit je ještě před termínem voleb.
Velitel izraelských sil na Západním břehu Avi Bluth vyjádřil otevřenou podporu obyvatelům tamních extremistických osad, které označil za bezpečnostní partnery armády. Projevil se tak na setkání Asociace farem, jež zastupuje osady nelegální i z pohledu izraelského práva. Proti vládní podpoře radikálních osadníků na Západním břehu se ohradily desítky osobností z izraelské politické a vojenské elity, včetně dvou bývalých premiérů a bývalých šéfů bezpečnostních složek, kteří pohrozili právními kroky vůči vlastní vládě.
Úřad OSN pro lidská práva v Palestině ve své nové zprávě uvedl, že násilí páchané osadníky funguje jako nástroj státní anexe, přičemž systematická beztrestnost pachatelů umožňuje další nárůst konfliktů. Armádní mluvčí se k Bluthovým výrokům odmítl vyjádřit a dodal, že rozhodnutí o osadách jsou politickou záležitostí.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
