Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Historie monumentálních nádrží sahá až do druhého století před naším letopočtem, přičemž hlavní stavební práce provedli o století později Římané v rámci rozsáhlého projektu na zásobování Jeruzaléma vodou. Třetí nádrž a obranná pevnost vznikly za osmanské nadvlády a během britského mandátu byl systém zmodernizován. Dnes již starověké akvadukty vodu do Jeruzaléma nepřivádějí, ale zalesněné okolí se stalo klíčovým místem pro rekreaci místních rodin a dětí z Betléma a přilehlých vesnic Artas a al-Chader.
Bezprostřední ohrožení lokality začalo v květnu, kdy ministr Smotrich spolu s dalším radikálním politikem Zvi Sukkotem nechali policii vyhnat Palestince, aby se mohli v jedné z nádrží sami vykoupat a deklarovat izraelské vlastnictví půdy. Od té doby se výpady osadníků opakovaly a v červenci izraelská armáda dokonce v okolí bazénů nasadila slzný plyn. Palestinské vlastnictví přitom garantuje druhá dohoda z Osla z roku 1995, která oblast zařadila do zóny A pod plnou civilní a policejní kontrolu Palestinské samosprávy.
Zatímco zóna A byla dlouho považována za nedotknutelnou, případné ad hoc zabavení Šalamounových bazénů by po únorovém vyhlášení izraelské kontroly nad Ráchelinou hrobkou v Betlémě vytvořilo další nebezpečný precedens. Podle archeologů z organizace Emek Šaveh využívá izraelská strana toto místo k narušení dohod z Osla, přestože drtivá většina z tisíců starověkých památek na Západním břehu nemá žádnou spojitost s židovským dědictvím. Izraelští představitelé naopak argumentují tím, že samospráva nechává památku chátrat, ačkoli jsou její fondy ochromeny právě kvůli tomu, že jim Smotrich zadržuje daňové příjmy.
Dalším argumentem pro izraelské převzetí je tvrzení o výhradním židovském významu místa kvůli jeho názvu, což je však podle historiků vědecký omyl. Král Šalamoun měl totiž vládnout zhruba 800 let předtím, než stavba nádrží vůbec začala za vlády římského klientského krále Heroda Velikého. Název lokality navíc podle palestinských úřadů odkazuje spíše na osmanského sultána Sulejmana Nádherného ze 16. století, přičemž snahy o prosazení jediného historického narativu neodpovídají archeologickým důkazům o mnoha civilizacích, které se na kulturním dědictví regionu podílely.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.