Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Rada míru, mezinárodní organizace schválená v roce 2025 Organizací spojených národů, udělila začátkem srpna svou vůbec první stavební zakázku pro Gazu. Kontrakt získala společnost Arkel International se sídlem v Louisianě, která měla vybudovat vojenskou stanici pro sto padesát mezinárodních vojáků. Tato základna měla sloužit jako předvoj širších mezinárodních stabilizačních sil v regionu.
Po dvou měsících však projekt stále nemůže pokročit, protože izraelské úřady odmítají otevřít hranice pro vstup dodavatelů. Bez této základny podle zdrojů obeznámených se situací nelze spustit zbytek plánovaného programu Rady míru. Do oblasti se nedostane potřebné stavební vybavení, nelze zajistit dodávky energií ani vybudovat základní životní infrastrukturu.
Pozorovatelé se nicméně domnívají, že izraelská vláda by mohla projekt povolit po skončení nadcházejících izraelských voleb naplánovaných na sedmadvacátého října. Samotná Rada míru má přitom specifickou strukturu, v níž Donald Trump figuruje jako doživotní předseda. Členy výkonné rady jsou rovněž jeho zeť Jared Kushner a realitní developer Steve Witkoff, který působí jako mezinárodní mediátor.
Vznik organizace se váže k říjnovému příměří v Gaze z roku 2025, přičemž Trump tento konflikt řadí mezi své hlavní diplomatické úspěchy. Koncem září představila organizace šestiměsíční plán v hodnotě 2,45 miliardy dolarů jako první krok k celkové poválečné obnově. Desetiletý odhad nákladů na obnovu přitom dosahuje sedmdesáti jedné miliardy dolarů.
K zakládajícím členům organizace se letos připojilo osmadvacet zemí, ačkoliv řada západních demokracií zachovává od projektu odstup. Jared Kushner dříve představil vizualizace budoucí Gazy jako moderního přímořského letoviska s mrakodrapy u Středozemního moře. Představitelé rady rovněž oznámili vytvoření nového fondu pro dary určené přímo palestinskému obyvatelstvu.
Plánovaná základna má mít základní opevněnou podobu o rozměrech sto krát sto metrů v prostoru bývalé humanitární nadace. Sloužit má ke krátkodobým rotacím ozbrojených sil čítajících sto padesát vojáků, kteří mají pocházet z většího kontingentu vyslaného z Maroka a Kosova. Bez tohoto výchozího bodu však celé mezinárodní úsilí postrádá potřebné bezpečnostní zázemí.
Izrael navíc navzdory loňskému příměří pokračuje v ozbrojených úderech na území Gazy. Podle údajů tamních zdravotnických úřadů si tyto střety vyžádaly životy zhruba čtrnácti stovek lidí od doby uzavření dohody. Politická situace tak nadále zůstává napjatá a realizace mezinárodních plánů čelí vážným praktickým překážkám.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.