Na italském ostrově Sicílie došlo v pondělí k mohutné erupci sopky Etna, která vyvrhla do ovzduší obrovský sloup žhavých plynů, popela a kamení. Výbuch, který začal během noci, vyvolal silné exploze, které byly slyšitelné až v Taormině a Katánii – tedy ve vzdálenosti kolem 50 a 40 kilometrů od kráteru.
Podle Italského národního ústavu geofyziky a vulkanologie došlo během erupce k částečnému zřícení severní strany jihovýchodního kráteru, jenž je v posledních měsících místem časté sopečné aktivity a lávových výronů. Z kráteru se v pondělí vyvalil sloup vulkanických emisí, dosahující výšky několika kilometrů.
Odborníci z observatoře uvedli, že okolo jedné hodiny odpoledne místního času začala Etna vyvrhovat žhavou lávu – jev, který se shoduje s jejími předchozími výbuchy. Zároveň byl zaznamenán nárůst seismické aktivity, nazývaný vulkanický třes, což signalizovalo intenzivní vnitřní pohyb magmatu.
Podle oficiální definice se jedná o pyroklastickou erupci – velmi nebezpečný typ vulkanické aktivity, při níž se ze sopky šíří oblaka žhavých plynů, popela, úlomků lávy a kamenů. Tyto smrtící směsi se rychle ženou dolů po svazích sopky a představují značné riziko pro vše v jejich cestě.
Sicilská agentura civilní ochrany vydala výstrahu pro letectví známou jako VONA (Volcanic Observatory Notice for Aviation), což znamená, že vzdušný prostor nad oblastí musí být pro letový provoz uzavřen. I přesto, že letiště v Katánii a Palermu zůstala v provozu – díky příznivému směru větru, který odváděl popel jinam – došlo k přesměrování několika letů z Katánie právě do Palerma.
Sociální sítě během pondělního dopoledne zaplavily záběry obrovských mračen popela a ohnivých výronů. Místní úřady zatím nehlásí žádné oběti ani zraněné, situaci však nadále bedlivě monitorují.
Sopka Etna, nejvyšší a nejaktivnější činná sopka v Evropě, pravidelně připomíná svoji přítomnost silnými erupcemi.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?