Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
K útokům na americké pozice došlo mimo jiné v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Tento šestý den obnovených bojů výrazně oslabuje předběžnou dohodu, která měla konflikt ukončit. Americká armáda naopak provedla šestihodnovou vlnu úderů s cílem omezit schopnost Íránu ohrožovat námořníky v Hormuzském průlivu.
Prezident Donald Trump předtím Írán varoval, že pokud se nevrátí k rozhovorům, musí se chovat slušně, jinak bude čelit dalším vojenským krokům. Trump dokonce pohrozil zacílením na íránskou energetickou infrastrukturu. Hlavní íránský vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf však pro státní média uvedl, že Teherán nemá jediný důvod plnit dohody, které zemi nepřinášejí žádný prospěch. Bezpečnost Íránu podle něj přímo závisí na udržení vlastního režimu kontroly v Hormuzském průlivu.
Americké velitelství Centcom upřesnilo, že údery cílily na velitelská stanoviště, protivzdušnou obranu a pobřežní sledovací systémy, a to včetně přístavu Bandar Abbás a ostrova Velký Tunb. Výbuchy se ozývaly napříč Íránem a v Teheránu se aktivovala protivzdušná obrana. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagáí oznámil, že kvůli úderům v blízkosti dětského onkologického centra v Ahvazu muselo dojít k jeho evakuaci. Záběry zasažených pobřežních měst Čáhbahár, Ahvaz a Bandar Abbás se podařilo ověřit týmu BBC Verify.
V reakci na íránskou ofenzivu hlásí incidenty také spojenci USA v regionu. Kuvajtská armáda zneškodnila útočné drony, zatímco bahrajnské úřady vyzvaly obyvatelstvo k zachování klidu a vyhledání bezpečných úkrytů. Teherán rovněž zasáhl americké palivové sklady a komunikační sítě na jordánském území. V důsledku vyostřeného napětí zůstává Hormuzský průliv, klíčová námořní cesta zablokovaná Íránem po předchozích americko-izraelských útocích, zcela uzavřen.
Spojené státy navíc obnovily blokádu íránských přístavů, která byla minulý měsíc zrušena na základě tehdejšího memoranda o porozumění. Americké síly následně zasáhly a ochromily prázdný tanker plující pod vlajkou Curaçaa, který se podle Centcomu pokoušel doplout do jednoho z blokovaných přístavů. Íránské revoluční gardy v reakci na to varovaly, že Washington může očekávat uzavření dalších tras pro export ropy a plynu, které slouží zájmům USA a jejich partnerů. Tyto spory vedly k prudkému nárůstu globálních cen ropy, neboť provoz v této důležité námořní tepně prakticky ustal.
Navzdory těmto bojům Donald Trump pozitivně ohodnotil krok Teheránu, který propustil americkou občanku zadrženou v prosinci 2024. Trump na své platformě Truth Social označil toto propuštění za projev dobré vůle, který Spojené státy oceňují. Američanka Dena Karariová, kterou USA považovaly za neoprávněně zadržovanou, je již na cestě domů. Tuto informaci na sociální síti X potvrdil její právní zástupce Jared Genser.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.