Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová před jednáním se zástupci zemí Perského zálivu ostře kritizovala kroky Teheránu. Podle jejích slov se Írán snaží exportovat válku do co největšího počtu zemí a záměrně zasévat chaos v celém regionu. Kallasová hostí virtuální setkání ministrů zahraničí EU a Rady pro spolupráci v Perském zálivu, od kterého očekává společné prohlášení volající po stabilitě a dodržování mezinárodního práva.
Evropská unie vyjádřila vážné znepokojení nad tím, že Írán využívá k útokům na Blízkém východě stejné technologie, které dodává Rusku pro agresi proti Ukrajině. Kallasová konkrétně zmínila drony Šáhid, které denně útočí na Kyjev a nyní zasahují i cíle v blízkovýchodním regionu. V této souvislosti navrhla, aby Ukrajina sdílela své rozsáhlé zkušenosti s výrobou a nasazením interceptorů dronů právě se zeměmi Perského zálivu.
Právě ukrajinská expertíza by mohla pomoci státům v regionu posílit vlastní obrannou produkci. Šéfka diplomacie EU nicméně přiznala obavu, že výrobní kapacity těchto technologií jsou omezené. Tento nedostatek by mohl mít negativní dopad na schopnost Ukrajiny se bránit, pokud by se zdroje musely tříštit mezi více válečných konfliktů, navíc v době rostoucích cen ropy, které pomáhají Moskvě financovat její válečné úsilí.
Situace v terénu potvrzuje obavy z rozšiřování konfliktu. Poprvé od začátku války mezi USA, Izraelem a Íránem se terčem stal stát na Kavkaze. Podle oficiálních představitelů zasáhl íránský dron letiště v Nachičevanu, ázerbájdžánské exklávě sousedící s Íránem. Útok na terminál si vyžádal dva zraněné a vyvolal ostrou reakci v Baku.
Napětí roste i v iráckém Kurdistánu poté, co íránská armáda zaútočila na velitelství tamních kurdských sil. Prezident autonomního regionu Nechirvan Barzani zdůraznil, že Kurdistán se nesmí stát součástí žádného konfliktu. Přesto se objevují zprávy, že kurdské disidentské skupiny se v Iráku připravují na odvetnou přeshraniční operaci, která by mohla otevřít zcela novou frontu války.
Na moři pokračuje konfrontace v Perském zálivu, kde Írán oznámil zásah amerického ropného tankeru. Podle Revolučních gard plavidlo po útoku zachvátil požár. Íránská strana zároveň deklarovala, že plně ovládá Hormuzský průliv a fakticky jej uzavřela pro veškerý export energetických surovin, což má okamžité dopady na světové trhy.
Britský ministr obrany John Healey musel narychlo odletět na Kypr, aby řešil diplomatické důsledky útoku dronu na základnu RAF. Britské úřady se domnívají, že stroj vyslaný proíránskými milicemi z Libanonu nebo Iráku unikl pozornosti radarů díky letu v nízké výšce. Incident vyvolal značné pobouření kyperských vládních představitelů a vyžaduje krizové jednání o bezpečnosti ostrova.
Konflikt zasahuje i vzdálenější oblasti Indického oceánu. Srí Lanka oznámila snahu o záchranu životů na další íránské lodi u svého pobřeží, která se nachází v její ekonomické zóně. Tato aktivita následuje pouhý den poté, co americká ponorka zničila íránskou fregatu, přičemž o život přišlo nejméně 87 lidí.
Přímo v Izraeli pokračuje masivní raketové ostřelování, které zahnalo miliony lidí do krytů jen několik hodin poté, co byly ve Washingtonu zablokovány snahy o zastavení amerických náletů. Izraelská armáda v odvetě spustila novou vlnu útoků na Teherán a Bejrút, kde se zaměřuje na cíle Hizballáhu. Podle libanonských médií byl při jednom z útoků dronem zabit také vysoký představitel hnutí Hamás.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.