Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová před jednáním se zástupci zemí Perského zálivu ostře kritizovala kroky Teheránu. Podle jejích slov se Írán snaží exportovat válku do co největšího počtu zemí a záměrně zasévat chaos v celém regionu. Kallasová hostí virtuální setkání ministrů zahraničí EU a Rady pro spolupráci v Perském zálivu, od kterého očekává společné prohlášení volající po stabilitě a dodržování mezinárodního práva.
Evropská unie vyjádřila vážné znepokojení nad tím, že Írán využívá k útokům na Blízkém východě stejné technologie, které dodává Rusku pro agresi proti Ukrajině. Kallasová konkrétně zmínila drony Šáhid, které denně útočí na Kyjev a nyní zasahují i cíle v blízkovýchodním regionu. V této souvislosti navrhla, aby Ukrajina sdílela své rozsáhlé zkušenosti s výrobou a nasazením interceptorů dronů právě se zeměmi Perského zálivu.
Právě ukrajinská expertíza by mohla pomoci státům v regionu posílit vlastní obrannou produkci. Šéfka diplomacie EU nicméně přiznala obavu, že výrobní kapacity těchto technologií jsou omezené. Tento nedostatek by mohl mít negativní dopad na schopnost Ukrajiny se bránit, pokud by se zdroje musely tříštit mezi více válečných konfliktů, navíc v době rostoucích cen ropy, které pomáhají Moskvě financovat její válečné úsilí.
Situace v terénu potvrzuje obavy z rozšiřování konfliktu. Poprvé od začátku války mezi USA, Izraelem a Íránem se terčem stal stát na Kavkaze. Podle oficiálních představitelů zasáhl íránský dron letiště v Nachičevanu, ázerbájdžánské exklávě sousedící s Íránem. Útok na terminál si vyžádal dva zraněné a vyvolal ostrou reakci v Baku.
Napětí roste i v iráckém Kurdistánu poté, co íránská armáda zaútočila na velitelství tamních kurdských sil. Prezident autonomního regionu Nechirvan Barzani zdůraznil, že Kurdistán se nesmí stát součástí žádného konfliktu. Přesto se objevují zprávy, že kurdské disidentské skupiny se v Iráku připravují na odvetnou přeshraniční operaci, která by mohla otevřít zcela novou frontu války.
Na moři pokračuje konfrontace v Perském zálivu, kde Írán oznámil zásah amerického ropného tankeru. Podle Revolučních gard plavidlo po útoku zachvátil požár. Íránská strana zároveň deklarovala, že plně ovládá Hormuzský průliv a fakticky jej uzavřela pro veškerý export energetických surovin, což má okamžité dopady na světové trhy.
Britský ministr obrany John Healey musel narychlo odletět na Kypr, aby řešil diplomatické důsledky útoku dronu na základnu RAF. Britské úřady se domnívají, že stroj vyslaný proíránskými milicemi z Libanonu nebo Iráku unikl pozornosti radarů díky letu v nízké výšce. Incident vyvolal značné pobouření kyperských vládních představitelů a vyžaduje krizové jednání o bezpečnosti ostrova.
Konflikt zasahuje i vzdálenější oblasti Indického oceánu. Srí Lanka oznámila snahu o záchranu životů na další íránské lodi u svého pobřeží, která se nachází v její ekonomické zóně. Tato aktivita následuje pouhý den poté, co americká ponorka zničila íránskou fregatu, přičemž o život přišlo nejméně 87 lidí.
Přímo v Izraeli pokračuje masivní raketové ostřelování, které zahnalo miliony lidí do krytů jen několik hodin poté, co byly ve Washingtonu zablokovány snahy o zastavení amerických náletů. Izraelská armáda v odvetě spustila novou vlnu útoků na Teherán a Bejrút, kde se zaměřuje na cíle Hizballáhu. Podle libanonských médií byl při jednom z útoků dronem zabit také vysoký představitel hnutí Hamás.
I přes eskalující nálety Spojených států a Izraele na íránské cíle zůstává scénář takzvané balkanizace, tedy územního rozpadu Íránu na menší etnické státy, nepravděpodobný. Analytička Sammar Khader upozorňuje, že ačkoliv je cílem vojenských operací změna režimu, samotná vzdušná síla na svržení hluboce zakořeněného bezpečnostního aparátu, v jehož čele stojí Islámské revoluční gardy (IRGC) a milice Basídž, pravděpodobně stačit nebude.
Válka mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy nezasahuje pouze vojenské cíle, ale stává se rozbuškou pro totální ekonomickou válku, která ohrožuje samotné základy globalizace. Britský ekonom James Meadway varuje, že odvetné kroky Teheránu vyvolají vlnu, která pohltí globální trhy s energiemi i potravinami. Pokud bude konflikt pokračovat, svět pocítí třetí velký cenový šok od dob pandemie, přičemž Británie se nachází v pozici unikátní zranitelnosti.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová před jednáním se zástupci zemí Perského zálivu ostře kritizovala kroky Teheránu. Podle jejích slov se Írán snaží exportovat válku do co největšího počtu zemí a záměrně zasévat chaos v celém regionu. Kallasová hostí virtuální setkání ministrů zahraničí EU a Rady pro spolupráci v Perském zálivu, od kterého očekává společné prohlášení volající po stabilitě a dodržování mezinárodního práva.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem, která se rozhořela vedle stále probíhajícího konfliktu na Ukrajině, nečekaně změnila rozložení diplomatických sil. Zatímco před rokem americký prezident Donald Trump vzkázal Volodymyru Zelenskému, že Ukrajina nemá v rukou žádné karty, dnes je situace opačná. Američtí představitelé nyní v Kyjevě vedou zdvořilá jednání a žádají o přístup k ukrajinskému know-how v oblasti boje proti dronům, ve které je Ukrajina světovou špičkou.
Mezi Íránem a Ázerbájdžánem vypukl ostrý diplomatický spor poté, co na území ázerbájdžánské exklávy Nachičevan dopadly dva drony. Podle oficiálních zpráv z Baku jeden stroj zasáhl terminál tamního letiště a druhý dopadl do blízkosti školy v obci Šakarabad. Útok si vyžádal nejméně čtyři zraněné a způsobil značné materiální škody. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany připsalo veškerou zodpovědnost za tento incident Íránu a varovalo, že agrese nezůstane bez odpovědi.
V nejnovější analýze vývoje na mezinárodní scéně se ukazuje, že Vladimir Putin zaujal roli pouhého pozorovatele aktuálních dramatických událostí na Blízkém východě. Přestože probíhající společné americko-izraelské nálety fakticky zlikvidovaly špičky íránského islamistického režimu, včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, reakce Kremlu zůstává překvapivě tlumená. Ruská státní média sice údery označují za zrádný útok na spojence, ale Vladimir Putin se zatím zdržel jakékoli přímé kritiky na adresu prezidenta Donalda Trumpa.
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek oznámila, že Itálie plánuje vyslat vojenskou pomoc zemím v Perském zálivu. Reaguje tím na probíhající íránské vzdušné útoky, které destabilizují celou oblast. Itálie se tak připojuje k dalším evropským mocnostem, jako jsou Velká Británie, Francie a Německo, které se rozhodly podpořit obranu tamních států.
Íránské bombardéry se ocitly pouhé dvě minuty od útoku na největší vojenskou základnu v regionu, kde sídlí americké jednotky. Podle informací, které CNN poskytly zdroje obeznámené s operací, byly tyto stroje sestřeleny katarským letectvem při jeho vůbec první ostré vzdušné misi. K incidentu došlo v pondělí ráno, kdy íránské Revoluční gardy vyslaly dva taktické letouny Su-24 sovětské výroby směrem k základně al-Udeid a klíčovému zařízení na zpracování zemního plynu Ras Laffan.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.