Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová před jednáním se zástupci zemí Perského zálivu ostře kritizovala kroky Teheránu. Podle jejích slov se Írán snaží exportovat válku do co největšího počtu zemí a záměrně zasévat chaos v celém regionu. Kallasová hostí virtuální setkání ministrů zahraničí EU a Rady pro spolupráci v Perském zálivu, od kterého očekává společné prohlášení volající po stabilitě a dodržování mezinárodního práva.
Evropská unie vyjádřila vážné znepokojení nad tím, že Írán využívá k útokům na Blízkém východě stejné technologie, které dodává Rusku pro agresi proti Ukrajině. Kallasová konkrétně zmínila drony Šáhid, které denně útočí na Kyjev a nyní zasahují i cíle v blízkovýchodním regionu. V této souvislosti navrhla, aby Ukrajina sdílela své rozsáhlé zkušenosti s výrobou a nasazením interceptorů dronů právě se zeměmi Perského zálivu.
Právě ukrajinská expertíza by mohla pomoci státům v regionu posílit vlastní obrannou produkci. Šéfka diplomacie EU nicméně přiznala obavu, že výrobní kapacity těchto technologií jsou omezené. Tento nedostatek by mohl mít negativní dopad na schopnost Ukrajiny se bránit, pokud by se zdroje musely tříštit mezi více válečných konfliktů, navíc v době rostoucích cen ropy, které pomáhají Moskvě financovat její válečné úsilí.
Situace v terénu potvrzuje obavy z rozšiřování konfliktu. Poprvé od začátku války mezi USA, Izraelem a Íránem se terčem stal stát na Kavkaze. Podle oficiálních představitelů zasáhl íránský dron letiště v Nachičevanu, ázerbájdžánské exklávě sousedící s Íránem. Útok na terminál si vyžádal dva zraněné a vyvolal ostrou reakci v Baku.
Napětí roste i v iráckém Kurdistánu poté, co íránská armáda zaútočila na velitelství tamních kurdských sil. Prezident autonomního regionu Nechirvan Barzani zdůraznil, že Kurdistán se nesmí stát součástí žádného konfliktu. Přesto se objevují zprávy, že kurdské disidentské skupiny se v Iráku připravují na odvetnou přeshraniční operaci, která by mohla otevřít zcela novou frontu války.
Na moři pokračuje konfrontace v Perském zálivu, kde Írán oznámil zásah amerického ropného tankeru. Podle Revolučních gard plavidlo po útoku zachvátil požár. Íránská strana zároveň deklarovala, že plně ovládá Hormuzský průliv a fakticky jej uzavřela pro veškerý export energetických surovin, což má okamžité dopady na světové trhy.
Britský ministr obrany John Healey musel narychlo odletět na Kypr, aby řešil diplomatické důsledky útoku dronu na základnu RAF. Britské úřady se domnívají, že stroj vyslaný proíránskými milicemi z Libanonu nebo Iráku unikl pozornosti radarů díky letu v nízké výšce. Incident vyvolal značné pobouření kyperských vládních představitelů a vyžaduje krizové jednání o bezpečnosti ostrova.
Konflikt zasahuje i vzdálenější oblasti Indického oceánu. Srí Lanka oznámila snahu o záchranu životů na další íránské lodi u svého pobřeží, která se nachází v její ekonomické zóně. Tato aktivita následuje pouhý den poté, co americká ponorka zničila íránskou fregatu, přičemž o život přišlo nejméně 87 lidí.
Přímo v Izraeli pokračuje masivní raketové ostřelování, které zahnalo miliony lidí do krytů jen několik hodin poté, co byly ve Washingtonu zablokovány snahy o zastavení amerických náletů. Izraelská armáda v odvetě spustila novou vlnu útoků na Teherán a Bejrút, kde se zaměřuje na cíle Hizballáhu. Podle libanonských médií byl při jednom z útoků dronem zabit také vysoký představitel hnutí Hamás.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.