Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Napětí mezi oběma zeměmi však neklesá. Íránský mluvčí ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí označil nedávný americký útok na íránskou nákladní loď, námořní blokádu přístavů a průtahy při zavádění příměří v Libanonu za jasné porušení dohod. USA v reakci na údajný pokus o prolomení blokády zajaly íránskou nákladní loď M/V Touska, přičemž zveřejnily záznam z akce americké námořní pěchoty.
Donald Trump v příspěvku na sociální síti Truth Social odmítl tvrzení, že by ho Izrael do války s Íránem přemluvil. Premiér Benjamin Netanjahu měl údajně tlačit na zahájení společného útoku koncem února. Trump vojenskou akci ospravedlnil s tím, že výsledek událostí ze 7. října jen posílil jeho dlouhodobý názor, že Írán nesmí nikdy vlastnit jadernou zbraň.
Íránský prezident Masúd Pezeškián vyzval ke zmírnění napětí a zdůraznil, že válka není v nikoho zájmu. Podobný postoj zastává i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který o situaci hovořil se svým íránským protějškem Abbasem Aragčím. Írán potvrdil, že učiní vše pro zajištění hladkého průjezdu ruských plavidel a nákladu Hormuzským průlivem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během tiskové konference s polským premiérem Donaldem Tuskem vyzval obě strany k diplomacii a deeskalaci napětí. Navzdory probíhajícímu příměří mezi Izraelem a Hizballáhem však pokračují střety, včetně izraelského dronového útoku v okolí řeky Lítání. Izraelské nálety si navíc v Pásmu Gazy vyžádaly další oběti, přičemž mezi palestinskými radikály a izraelsky podporovanými milicemi dochází k ozbrojeným potyčkám.
Libanonský prezident Joseph Aoun jmenoval Simona Karama, bývalého velvyslance v USA, aby vedl dvoustranná jednání s Izraelem. Cílem je ukončit nepřátelské akce, izraelskou okupaci jihu a zajistit nasazení armády u mezinárodně uznaných hranic. Irák mezitím po více než deseti letech znovu otevřel hraniční přechod Rabia se Sýrií, aby podpořil obchod a přepravu paliva v době narušení dopravy v Perském zálivu.
Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že požádá Evropskou unii o ukončení asociační dohody s Izraelem. Považuje za správný čas, aby Unie tyto vztahy přerušila. Ve Washingtonu se navíc ve čtvrtek uskuteční rozhovory mezi zástupci Izraele a Libanonu, za Izrael se jich zúčastní velvyslanec Yechiel Leiter.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.