Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Napětí mezi oběma zeměmi však neklesá. Íránský mluvčí ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí označil nedávný americký útok na íránskou nákladní loď, námořní blokádu přístavů a průtahy při zavádění příměří v Libanonu za jasné porušení dohod. USA v reakci na údajný pokus o prolomení blokády zajaly íránskou nákladní loď M/V Touska, přičemž zveřejnily záznam z akce americké námořní pěchoty.
Donald Trump v příspěvku na sociální síti Truth Social odmítl tvrzení, že by ho Izrael do války s Íránem přemluvil. Premiér Benjamin Netanjahu měl údajně tlačit na zahájení společného útoku koncem února. Trump vojenskou akci ospravedlnil s tím, že výsledek událostí ze 7. října jen posílil jeho dlouhodobý názor, že Írán nesmí nikdy vlastnit jadernou zbraň.
Íránský prezident Masúd Pezeškián vyzval ke zmírnění napětí a zdůraznil, že válka není v nikoho zájmu. Podobný postoj zastává i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který o situaci hovořil se svým íránským protějškem Abbasem Aragčím. Írán potvrdil, že učiní vše pro zajištění hladkého průjezdu ruských plavidel a nákladu Hormuzským průlivem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během tiskové konference s polským premiérem Donaldem Tuskem vyzval obě strany k diplomacii a deeskalaci napětí. Navzdory probíhajícímu příměří mezi Izraelem a Hizballáhem však pokračují střety, včetně izraelského dronového útoku v okolí řeky Lítání. Izraelské nálety si navíc v Pásmu Gazy vyžádaly další oběti, přičemž mezi palestinskými radikály a izraelsky podporovanými milicemi dochází k ozbrojeným potyčkám.
Libanonský prezident Joseph Aoun jmenoval Simona Karama, bývalého velvyslance v USA, aby vedl dvoustranná jednání s Izraelem. Cílem je ukončit nepřátelské akce, izraelskou okupaci jihu a zajistit nasazení armády u mezinárodně uznaných hranic. Irák mezitím po více než deseti letech znovu otevřel hraniční přechod Rabia se Sýrií, aby podpořil obchod a přepravu paliva v době narušení dopravy v Perském zálivu.
Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že požádá Evropskou unii o ukončení asociační dohody s Izraelem. Považuje za správný čas, aby Unie tyto vztahy přerušila. Ve Washingtonu se navíc ve čtvrtek uskuteční rozhovory mezi zástupci Izraele a Libanonu, za Izrael se jich zúčastní velvyslanec Yechiel Leiter.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.