Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Napětí mezi oběma zeměmi však neklesá. Íránský mluvčí ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí označil nedávný americký útok na íránskou nákladní loď, námořní blokádu přístavů a průtahy při zavádění příměří v Libanonu za jasné porušení dohod. USA v reakci na údajný pokus o prolomení blokády zajaly íránskou nákladní loď M/V Touska, přičemž zveřejnily záznam z akce americké námořní pěchoty.
Donald Trump v příspěvku na sociální síti Truth Social odmítl tvrzení, že by ho Izrael do války s Íránem přemluvil. Premiér Benjamin Netanjahu měl údajně tlačit na zahájení společného útoku koncem února. Trump vojenskou akci ospravedlnil s tím, že výsledek událostí ze 7. října jen posílil jeho dlouhodobý názor, že Írán nesmí nikdy vlastnit jadernou zbraň.
Íránský prezident Masúd Pezeškián vyzval ke zmírnění napětí a zdůraznil, že válka není v nikoho zájmu. Podobný postoj zastává i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který o situaci hovořil se svým íránským protějškem Abbasem Aragčím. Írán potvrdil, že učiní vše pro zajištění hladkého průjezdu ruských plavidel a nákladu Hormuzským průlivem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během tiskové konference s polským premiérem Donaldem Tuskem vyzval obě strany k diplomacii a deeskalaci napětí. Navzdory probíhajícímu příměří mezi Izraelem a Hizballáhem však pokračují střety, včetně izraelského dronového útoku v okolí řeky Lítání. Izraelské nálety si navíc v Pásmu Gazy vyžádaly další oběti, přičemž mezi palestinskými radikály a izraelsky podporovanými milicemi dochází k ozbrojeným potyčkám.
Libanonský prezident Joseph Aoun jmenoval Simona Karama, bývalého velvyslance v USA, aby vedl dvoustranná jednání s Izraelem. Cílem je ukončit nepřátelské akce, izraelskou okupaci jihu a zajistit nasazení armády u mezinárodně uznaných hranic. Irák mezitím po více než deseti letech znovu otevřel hraniční přechod Rabia se Sýrií, aby podpořil obchod a přepravu paliva v době narušení dopravy v Perském zálivu.
Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že požádá Evropskou unii o ukončení asociační dohody s Izraelem. Považuje za správný čas, aby Unie tyto vztahy přerušila. Ve Washingtonu se navíc ve čtvrtek uskuteční rozhovory mezi zástupci Izraele a Libanonu, za Izrael se jich zúčastní velvyslanec Yechiel Leiter.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.