Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Zachycená zpráva by podle zpravodajských služeb mohla sloužit k aktivaci nebo k předání instrukcí agentům, kteří operují v zahraničí. Ačkoli přesný obsah těchto přenosů není v tuto chvíli znám, náhlý vznik nové stanice s mezinárodními vysílacími charakteristikami vyvolal u amerických orgánů zvýšenou ostražitost. Bezpečnostní složky byly vyzvány k intenzivnějšímu sledování podezřelých rádiových frekvencí.
Výstraha zatím neuvádí žádnou konkrétní hrozbu spojenou s určitým místem. Spící buňky, známé také jako „sleeper assets“, tvoří špioni nebo teroristé, kteří v cizích zemích žijí nenápadným životem. Aktivují se teprve ve chvíli, kdy obdrží přímý rozkaz k provedení konkrétní mise. Spojené státy začaly tyto aktivity sledovat mnohem intenzivněji již loni v červnu po úderech na íránské jaderné komplexy.
Válečný konflikt mezi Íránem a americko-izraelskou koalicí začal 28. února masivními nálety, při kterých zahynuly desítky íránských představitelů včetně Alího Chameneího. Teherán na tyto údery zareagoval odvetnými útoky na Izrael, americké vojenské základny a spojence v regionu. Podle dostupných informací se cílem íránských raket a dronů stalo nejméně deset zemí, mezi nimi Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt či Bahrajn.
Dosavadní bilance bojů je tragická. Podle agentury Associated Press si americké a izraelské údery v Íránu vyžádaly nejméně 1 230 obětí. Na straně Spojených států bylo dosud potvrzeno sedm padlých vojáků. Navzdory těmto číslům a hrozbám aktivace spících buněk se konflikt rozšířil do mnoha oblastí Blízkého východu včetně Iráku, Jordánska a Libanonu.
Prezident Donald Trump se v pondělí vyjádřil k průběhu vojenské kampaně s optimismem a prohlásil, že by mohla skončit dříve, než se původně očekávalo. V rozhovoru pro CBS News uvedl, že íránská armáda je v podstatě ochromena, nemá funkční námořnictvo, letectvo ani komunikační systémy. Podle jeho slov jsou Spojené státy v předstihu oproti původnímu plánu, který počítal se čtyřmi až pěti týdny bojů.
Zatímco Trump mluví o blížícím se vítězství, americká města zažívají vlny protestů, které trvají už druhý týden. Veřejnost se obává dalšího rozšiřování války a dopadů na bezpečnost přímo v USA. Varování před íránskými agenty v utajení tyto obavy jen umocňuje, přestože úřady zatím neidentifikovaly žádný bezprostřední útok na americkém území.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.
Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.
Světové trhy s energiemi prožívají dramatické okamžiky. Poté, co se ceny ropy během pondělního rána nekontrolovaně vyšplhaly až na hranici 115 dolarů za barel, se objevily zprávy o narychlo svolaném nouzovém jednání ministrů financí skupiny G7. Hlavním tématem diskuse je koordinovaný zásah, který by mohl dočasně zbrzdit cenovou spirálu ohrožující globální stabilitu.
Zástupci zemí G7 oznámili, že jsou připraveni přijmout veškerá nezbytná opatření k podpoře globálních dodávek energií poté, co válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem způsobil prudký nárůst cen ropy. Pondělní krizové jednání ministrů financí G7 a Mezinárodní energetické agentury (IEA) se sice zabývalo možností uvolnění strategických rezerv, k finální dohodě o jejich vypuštění na trh však zatím nedošlo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí oznámil, že Francie usiluje o co nejrychlejší zavedení vojenských doprovodů pro kontejnery a tankery v Hormuzském průlivu.