Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Zachycená zpráva by podle zpravodajských služeb mohla sloužit k aktivaci nebo k předání instrukcí agentům, kteří operují v zahraničí. Ačkoli přesný obsah těchto přenosů není v tuto chvíli znám, náhlý vznik nové stanice s mezinárodními vysílacími charakteristikami vyvolal u amerických orgánů zvýšenou ostražitost. Bezpečnostní složky byly vyzvány k intenzivnějšímu sledování podezřelých rádiových frekvencí.
Výstraha zatím neuvádí žádnou konkrétní hrozbu spojenou s určitým místem. Spící buňky, známé také jako „sleeper assets“, tvoří špioni nebo teroristé, kteří v cizích zemích žijí nenápadným životem. Aktivují se teprve ve chvíli, kdy obdrží přímý rozkaz k provedení konkrétní mise. Spojené státy začaly tyto aktivity sledovat mnohem intenzivněji již loni v červnu po úderech na íránské jaderné komplexy.
Válečný konflikt mezi Íránem a americko-izraelskou koalicí začal 28. února masivními nálety, při kterých zahynuly desítky íránských představitelů včetně Alího Chameneího. Teherán na tyto údery zareagoval odvetnými útoky na Izrael, americké vojenské základny a spojence v regionu. Podle dostupných informací se cílem íránských raket a dronů stalo nejméně deset zemí, mezi nimi Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt či Bahrajn.
Dosavadní bilance bojů je tragická. Podle agentury Associated Press si americké a izraelské údery v Íránu vyžádaly nejméně 1 230 obětí. Na straně Spojených států bylo dosud potvrzeno sedm padlých vojáků. Navzdory těmto číslům a hrozbám aktivace spících buněk se konflikt rozšířil do mnoha oblastí Blízkého východu včetně Iráku, Jordánska a Libanonu.
Prezident Donald Trump se v pondělí vyjádřil k průběhu vojenské kampaně s optimismem a prohlásil, že by mohla skončit dříve, než se původně očekávalo. V rozhovoru pro CBS News uvedl, že íránská armáda je v podstatě ochromena, nemá funkční námořnictvo, letectvo ani komunikační systémy. Podle jeho slov jsou Spojené státy v předstihu oproti původnímu plánu, který počítal se čtyřmi až pěti týdny bojů.
Zatímco Trump mluví o blížícím se vítězství, americká města zažívají vlny protestů, které trvají už druhý týden. Veřejnost se obává dalšího rozšiřování války a dopadů na bezpečnost přímo v USA. Varování před íránskými agenty v utajení tyto obavy jen umocňuje, přestože úřady zatím neidentifikovaly žádný bezprostřední útok na americkém území.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
Ruský prezident Vladimir Putin sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států Stevu Witkoffovi, že Ruská federace je v principu připravena obnovit třístranná jednání s Ukrajinou a USA. Schůzka by se podle vyjádření Kremlu mohla uskutečnit zhruba v polovině nadcházejícího měsíce listopadu.
Online tržiště zaměřené na prodej použitého zboží Vinted muselo začít urychleně mazat inzeráty nabízející luxusní a značkové předměty, které byly ukradeny během nedávných násilných nepokojů ve Francii. Platforma reaguje na sílící tlak ze strany francouzských úřadů, které se snaží zabránit tomu, aby se rozsáhlá kořist z vypleněných obchodů hromadně objevovala na internetu.
Evropská podpora Ukrajině čelí v současnosti mnoha zkouškám v době, kdy se americká angažovanost pod vedením Donalda Trumpa výrazně oslabuje. Během nedávných vystoupení americký prezident opětovně kritizoval ukrajinského představitele Volodymyra Zelenského, přičemž jej označil za problematičtějšího partnera než ruského prezidenta Vladimira Putina a obvinil ho z růstu cen pohonných hmot.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.