Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Koordinační bezpečnostní ministr Dudung Abdurachman podle The Guardian oznámil, že rozptylování suchého ledu proběhne z letadla nad provincií Jižní Sumatra. Tento test se uskutečňuje na přímý pokyn prezidenta Prabowa Subianta s cílem zmírnit toxický opar a zlepšit kvalitu ovzduší. Vláda nejprve vyhodnotí výsledky tohoto pokusu a v případě úspěchu zváží jeho rozšíření do dalších postižených oblastí.
Odborníci však upozorňují, že použití pevného oxidu uhličitého přinese pouze omezenou a lokální úlevu. Meteorologické systémy neustále přesouvají vzduchové masy, což znamená, že kouř bude proudit dál a jedno rozptýlení situaci trvale nevyřeší. Celková povaha požárů v rašeliništích navíc komplikuje jakékoliv rychlé hašení, protože ohniska mohou hořet pod zemí po mnoho týdnů.
Toxický kouř z indonéských požárů již několik měsíců trápí miliony obyvatel a vyvolává ostrou kritiku vládní reakce. V souvislosti s nečinností byla na ministerstvo podána hromadná žaloba obviňující úřady z hrubé nedbalosti. Desítky tisíc lidí navíc vyhledaly lékařskou pomoc kvůli dýchacím obtížím spojeným s hustým oranžovým oparem v ulicích.
Znečištění ovzduší se rozšířilo i za hranice země a zasáhlo sousední státy, kde způsobuje uzavírání škol a komplikace v letecké dopravě. Východní Timor například oznámil celostátní uzavření škol na tři dny a doporučil rodinám používání ochranných masek. Singapur a Malajsie rovněž zaznamenaly prudký nárůst respiračních onemocnění a zařadily se mezi nejznečištěnější města na světě.
Singapurská vláda v reakci na situaci zavedla dotace na zdravotní péči spojenou s kouřem a zahájila distribuci respirátorů N95 oprávněným obyvatelům. Finanční centrum se v uplynulém týdnu ocitlo na předních příčkách globálního žebříčku měst s nejhorším ovzduším. Podobně zasažená byla i malajská metropole Kuala Lumpur, kde hustá mlha omezila viditelnost a každodenní život.
V indonéské provincii Střední Kalimantan dosáhl index znečištění ovzduší hodnoty přesahující 1 200 bodů, což je čtyřnásobek rizikové hranice. Místní záběry ukázaly hustý dým zahalující provinční město Palangkaraya a snižující viditelnost pro řidiče na minimum. Prezident proto nařídil posílení hasičských operací a rázný postup proti osobám podezřelým z úmyslného zakládání ohňů.
Odborníci varují, že s pokračující změnou klimatu se z lesních požárů může stát globální problém přesahující hranice jednoho státu. Vzájemná propojenost ekosystémů a klimatických jevů vyžaduje širší mezinárodní spolupráci při hledání trvalých řešení. Prozatím však Indonésie spoléhá na nouzová opatření, mezi něž patří vedle vodních bomb a umělého vyvolávání dešťů také zmíněný experiment se suchým ledem.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.