IEA vydala důrazné varování: Světu rychle dochází zásoby ropy

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 12. srpna 2026 13:27
Sdílej:

Mezinárodní energetická agentura (IEA) varovala před rychlým úbytkem globálních zásob ropy, což výrazně zvyšuje tlak na co nejrychlejší otevření Hormuzského průlivu. Ve své nejnovější zprávě agentura uvedla, že sledované světové zásoby poprvé od dubna 2025 klesly pod hranici 7,9 miliardy barelů. Přestože se v závěru letošního roku očekává návrat trhu k přebytku, rizika zůstávají nadále značná. Hlavním důvodem vyhrocené situace je skutečnost, že dosud dostupné skladovací rezervy se v důsledku trvajících zmatků rychle vyčerpávají.

Nejnovější hodnocení trhu přichází poté, co ceny benchmarkové ropy v červenci vzrostly na dvouměsíční maxima v reakci na selhání dohody o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Tento vývoj zvrátil předchozí obnovu dodávek ropy z Perského zálivu a vyvolal na trhu neobvykle široké cenové rozpětí.

Ceny komodity během měsíce kolísaly mezi 70 a 105 dolary za barel, přičemž výkyvy byly způsobeny náhlými diplomatickými zvraty. IEA proto opět snížila své odhady nabídky a očekává, že celosvětová produkce v roce 2026 klesne o 4,3 milionu barelů denně na celkových 102 milionů barelů denně. Růst těžby v Americe o 1,4 milionu barelů totiž dokáže výpadky na Blízkém východě a v Rusku vynahradit pouze zčásti.

Na obnovené nepřátelství mezi Washingtonem a Teheránem reagovala také analytická společnost Oxford Economics, která zvýšila svou předpověď cen ropy. Po zbytek letošního roku očekává průměrnou cenu kolem 85 dolarů za barel s tím, že do konce roku 2027 by měla postupně klesnout na přibližně 65 dolarů.

Ředitel globálního makroekonomického výzkumu v Oxford Economics Ben May pro The Guardian upozornil, že dlouhodobé omezení přepravy Hormuzským průlivem představuje nejpravděpodobnější scénář. Podle něj trvalá dohoda v nejbližší době nevznikne kvůli hluboké vzájemné nedůvěře a neochotě obou stran k velkým ústupkům. Až do roku 2028 tak lze podle analytiků očekávat, že objem dopravy v průlivu bude kolísat a zůstane výrazně pod normálem.

Dopady konfliktu na Blízkém východě pociťují také řidiči ve Velké Británii, kde ceny benzínu dosáhly svého maxima od začátku americko-íránského konfliktu. Podle britské motoristické organizace RAC vystoupala průměrná cena litru bezolovnatého benzínu během víkendu na rekordních 161,66 pence, než nepatrně klesla na 161,46 pence.

Před tímto mírným poklesem ceny benzínu rostly nepřetržitě 33 dní za sebou, přičemž celkově si připsaly 11 pencí. Zastavil se také růst cen nafty, která od 9. července vyskočila o 17 pencí a dosáhla hranice 182 pencí za litr. Vedoucí politiky RAC Simon Williams však varoval, že nadcházející pokles cen na čerpacích stanicích může mít jen krátké trvání vzhledem k tomu, že cena barelu ropy v posledním týdnu vzrostla téměř o 10 dolarů.

Paralelně s vývojem na ropném trhu se pozornost investorů obrací ke zlatu, jehož spotová cena vzrostla o 1,1 procenta na přibližně 4 414,63 dolaru za trojskou unci. Trh tímto růstem reaguje na očekávané zveřejnění údajů o červencové inflaci ve Spojených státech. Zpráva o indexu spotřebitelských cen by měla naznačit, jakým směrem se vydá měnová politika americké centrální banky. Analytici sledováním těchto čísel hledají odpověď na otázku, zda Federální rezervní systém v nadcházejícím měsíci přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb.

Investiční stratég Neil Wilson ze společnosti Saxo UK uvedl, že vyšší inflační čísla vystaví předsedu centrální banky Kevina Warsha brzké zatěžkávací zkoušce. Wilson vyjádřil přesvědčení, že Fed bude muset do konce roku přinejmenším jednou sazby zvýšit, aby splnil svůj mandát v oblasti inflace. Podle jeho slov by jakýkoliv růst jádrové i celkové inflace do 0,2 procenta znamenal slábnutí inflačních tlaků, což by snížilo pravděpodobnost zářijového zvýšení sazeb. Naopak hodnoty nad touto hranicí by posílily argumenty pro to, aby centrální banka zasáhla proti inflaci konkrétními činy již v příštím měsíci.

Témata:
Stalo se