Mezinárodní energetická agentura (IEA) varovala před rychlým úbytkem globálních zásob ropy, což výrazně zvyšuje tlak na co nejrychlejší otevření Hormuzského průlivu. Ve své nejnovější zprávě agentura uvedla, že sledované světové zásoby poprvé od dubna 2025 klesly pod hranici 7,9 miliardy barelů. Přestože se v závěru letošního roku očekává návrat trhu k přebytku, rizika zůstávají nadále značná. Hlavním důvodem vyhrocené situace je skutečnost, že dosud dostupné skladovací rezervy se v důsledku trvajících zmatků rychle vyčerpávají.
Nejnovější hodnocení trhu přichází poté, co ceny benchmarkové ropy v červenci vzrostly na dvouměsíční maxima v reakci na selhání dohody o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Tento vývoj zvrátil předchozí obnovu dodávek ropy z Perského zálivu a vyvolal na trhu neobvykle široké cenové rozpětí.
Ceny komodity během měsíce kolísaly mezi 70 a 105 dolary za barel, přičemž výkyvy byly způsobeny náhlými diplomatickými zvraty. IEA proto opět snížila své odhady nabídky a očekává, že celosvětová produkce v roce 2026 klesne o 4,3 milionu barelů denně na celkových 102 milionů barelů denně. Růst těžby v Americe o 1,4 milionu barelů totiž dokáže výpadky na Blízkém východě a v Rusku vynahradit pouze zčásti.
Na obnovené nepřátelství mezi Washingtonem a Teheránem reagovala také analytická společnost Oxford Economics, která zvýšila svou předpověď cen ropy. Po zbytek letošního roku očekává průměrnou cenu kolem 85 dolarů za barel s tím, že do konce roku 2027 by měla postupně klesnout na přibližně 65 dolarů.
Ředitel globálního makroekonomického výzkumu v Oxford Economics Ben May pro The Guardian upozornil, že dlouhodobé omezení přepravy Hormuzským průlivem představuje nejpravděpodobnější scénář. Podle něj trvalá dohoda v nejbližší době nevznikne kvůli hluboké vzájemné nedůvěře a neochotě obou stran k velkým ústupkům. Až do roku 2028 tak lze podle analytiků očekávat, že objem dopravy v průlivu bude kolísat a zůstane výrazně pod normálem.
Dopady konfliktu na Blízkém východě pociťují také řidiči ve Velké Británii, kde ceny benzínu dosáhly svého maxima od začátku americko-íránského konfliktu. Podle britské motoristické organizace RAC vystoupala průměrná cena litru bezolovnatého benzínu během víkendu na rekordních 161,66 pence, než nepatrně klesla na 161,46 pence.
Před tímto mírným poklesem ceny benzínu rostly nepřetržitě 33 dní za sebou, přičemž celkově si připsaly 11 pencí. Zastavil se také růst cen nafty, která od 9. července vyskočila o 17 pencí a dosáhla hranice 182 pencí za litr. Vedoucí politiky RAC Simon Williams však varoval, že nadcházející pokles cen na čerpacích stanicích může mít jen krátké trvání vzhledem k tomu, že cena barelu ropy v posledním týdnu vzrostla téměř o 10 dolarů.
Paralelně s vývojem na ropném trhu se pozornost investorů obrací ke zlatu, jehož spotová cena vzrostla o 1,1 procenta na přibližně 4 414,63 dolaru za trojskou unci. Trh tímto růstem reaguje na očekávané zveřejnění údajů o červencové inflaci ve Spojených státech. Zpráva o indexu spotřebitelských cen by měla naznačit, jakým směrem se vydá měnová politika americké centrální banky. Analytici sledováním těchto čísel hledají odpověď na otázku, zda Federální rezervní systém v nadcházejícím měsíci přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb.
Investiční stratég Neil Wilson ze společnosti Saxo UK uvedl, že vyšší inflační čísla vystaví předsedu centrální banky Kevina Warsha brzké zatěžkávací zkoušce. Wilson vyjádřil přesvědčení, že Fed bude muset do konce roku přinejmenším jednou sazby zvýšit, aby splnil svůj mandát v oblasti inflace. Podle jeho slov by jakýkoliv růst jádrové i celkové inflace do 0,2 procenta znamenal slábnutí inflačních tlaků, což by snížilo pravděpodobnost zářijového zvýšení sazeb. Naopak hodnoty nad touto hranicí by posílily argumenty pro to, aby centrální banka zasáhla proti inflaci konkrétními činy již v příštím měsíci.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.