Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Bílý dům ohlásil plošné sankce proti Mezinárodnímu trestnímu soudu začátkem října letošního roku po předchozích krocích zaměřených na soudce a prokurátory z února 2025. Evropská unie sice soud opakovaně politicky podpořila, dosud však odolává výzvám k aktivaci takzvaného blokujícího statutu. Tento nástroj by mohl firmám formálně zakázat dodržování jednostranných amerických sankcí.
Nedostatek jednoznačných pokynů vystavuje partnery soudu obrovskému tlaku a právní nejistotě ohledně možných rizik při nedodržení Washingtonem stanovených pravidel. Zavala Giler varoval, že prostor pro diplomatický dialog, který nedávno oznámila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová, nesmí sloužit jako záminka k nečinnosti. Nové americké sankce mají vstoupit v platnost v dubnu příštího roku.
V reakci na hrozbu sankcí musela instituce v Haagu v předchozích měsících provést rozsáhlé vnitřní změny ke zvýšení své provozní nezávislosti. Soud strávil šest měsíců opouštěním amerických technologických poskytovatelů a přechodem na prostředí s otevřeným zdrojovým kódem. Tyto kroky následovaly po masivním kybernetickém útoku, kterému soud čelil v roce 2023.
Ještě náročnější bylo dosažení úplné finanční autonomie, která trvala přibližně dvacet měsíců intenzivního plánování a technických úprav. Tým registru zmapoval veškeré transakce dodavatelů, aby zajistil naprostou absenci jakéhokoli amerického propojení či zapojení amerických bank. Všichni zaměstnanci soudu si museli zřídit evropské bankovní účty a veškeré smlouvy byly převedeny do eur.
Okruh spolupracujících bank se z původních desítek zúžil pouze na několik peněžních ústavů ochotných fungovat bez amerických platebních vazeb. Tajemník upozornil, že neschopnost soudu provádět transakce v eurech v rámci unijní zóny by vyvolala vážné pochybnosti o celkové finanční suverenitě Evropy. Přestože Evropský parlament udělil soudu Sacharovovu cenu, exekutiva EU zatím volí opatrný přístup.
Evropské hlavy států a vlád na nedávném summitu podpořily diplomatické snahy Evropské komise a zároveň přislíbily instituci podporu. Zavala Giler vyjádřil naději, že tato podpora přiměje komisi k vydání takzvaných utvrzujících dopisů pro dotčené subjekty. Tyto dokumenty by měly firmám poskytnout právní ujištění, že se nemusejí americkými opatřeními řídit.
Nejistota již nyní silně dopadá na činnost řady nevládních organizací, které zajišťují klíčovou podporu pro oběti zločinů v Ugandě či na Ukrajině. Zástupci těchto organizací postrádají právní ochranu nutnou pro bezpečné pokračování své spolupráce se soudem. Celá situace tak vytváří silný mrazivý efekt v celé síti mezinárodních partnerů.
Mezinárodní trestní soud se mezitím připravuje na zahájení významných procesů, mezi nimiž figuruje i nadcházející soudní řízení s bývalým filipínským prezidentem Rodrigem Dutertem. Administrativní vedení pod vedením Zavaly Gilera musí i přes vnější tlaky nadále zajišťovat bezpečné fungování celé instituce.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
Íránští představitelé varovali, že v případě nového americko-izraelského útoku zaútočí na ropná zařízení, podmořské kabely, datová centra a infrastrukturu umělé inteligence v až sedmi zemích zálivu. Podle vyjádření Mohsena Rezáího, tajemníka íránské nejvyšší rady pro národní bezpečnost, nebudou v takovém případě platit žádné červené linie. Íránská strana rovněž uvedla, že rozšíří geografický i časový rozsah případného konfliktu.
Podle nového vědeckého výzkumu si letošní letní vlny veder v Evropě vyžádaly odhadem více než padesát tisíc lidských životů. Celoevropský počet nadměrných úmrtí tak dosáhl historického maxima a překonal předchozí rekord z roku 2022. Výsledky této studie byly publikovány v odborném časopise Nature Health.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.