Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Poslednímu kolu úderů předcházelo varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který hrozil zničením íránských mostů nebo elektráren v případě napadení lodí v průlivu. Prezident se zároveň zavázal k zásahu proti Hútíům, pokud zablokujím plavbu v Rudém moři. Vnímaný útok představuje první krok od chvíle, kdy tato skupina podporovaná Íránem vyhlásila námořní embargo namířené proti Saúdské Arábii.
Mluvčí vojenských sil Jahjá Sarí uvedl, že povstalci zasáhli drony a rakety plavidla Encelia a Layla za údajné porušení námořní blokády. Dodal, že skupina hodlá v operacích pokračovat a uplatňovat strategii zaměřenou na vyvolání recipročního tlaku. Saúdskoarabská státní tisková agentura s odkazem na úřad pro dopravu potvrdila zásah plavidla Encelia v Rudém moři, což vedlo k požáru na přídi, avšak celá posádka vyvázla bez zranění. Útok na druhé plavidlo Layla zatím z nezávislých zdrojů potvrzen nebylo.
Britská organizace pro námořní obchodní bezpečnost potvrdila zasažení saúdského tankeru neznámým projektilem přibližně 130 kilometrů od saúdskoarabského přístavu Šukajk. Zásah způsobil požár, ale nevyžádal si žádné oběti na životě. Stejné události potvrzují i analytici z britské skupiny pro řízení námořních rizik Vanguard.
Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že údery vedené na přímý pokyn prezidenta mířily na íránská vojenská zařízení, sklady raket a dronů, pobřežní sledovací stanice a systémy protivzdušné obrany. Cílem akce je snížit schopnost Íránu ohrožovat civilní a obchodní lodní dopravu v regionu. Následně Kuvajt, Jordánsko a Bahrajn hlásily aktivitu protivzdušné obrany proti vzdušným hrozbám, načež íránská armáda oznámila útoky na americké pozice ve všech třech zmíněných zemích.
Íránské revoluční gardy zároveň prohlásily Hormuzský průliv za zcela uzavřený. Podle íránských médií gardy zastavily průjezd tří ropných tankerů, z nichž jeden začal hořet a další dva se po pokusu o průjezd zaminovanou trasou obrátily zpět. Vývoj navazuje na dřívější prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který varoval před tvrdou odvetou za jakékoli útoky na íránské území.
Rudé moře se stalo klíčovou trasou pro transport saúdskoarabské ropy poté, co konflikt fakticky paralizoval plavbu Hormuzským průlivem. Hrozby ze strany Hútíů nyní představují další riziko pro globální námořní dopravu a vedou k výrazným výkyvům cen paliv na světových trzích. Od vyhlášení embarga změnilo v blízkosti Jemenu směr už nejméně sedm ropných tankerů.
K eskalaci napětí dochází v momentě, kdy zkrachovala mírová jednání mezi Washingtonem a Teheránem. Ačkoliv obě strany v červnu podepsaly memorandum o porozumění s cílem zastavit vojenské operace a otevřít Hormuzský průliv, po dalších íránských útocích na lodě a následných amerických odvetch prohlásil americký prezident dohodnuté příměří za ukončené.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil propuštění čtyřiasedmdesátiletého amerického občana Stephena Hubbarda. Tento muž byl v zemi vězněn déle než čtyři roky na základě obvinění z údajného boje jako žoldnéř na ukrajinské straně. Rozhodnutí bylo oznámeno během středečního setkání se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v úterý v norském Oslu setkal se zvláštními vyslanci Spojených států Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, aby urovnali nedávné vážné neshody a napětí ve vzájemných vztazích.
Svět musí během příštích čtyř let snížit emise skleníkových plynů o osmnáct procent a do roku 2035 je ořezat téměř o polovinu, aby se předešlo katastrofickému překročení globálních klimatických cílů. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí, která byla zveřejněna ve středu a upozorňuje na nebezpečný rozpor mezi dlouhodobými závazky vlád a jejich skutečnými politickými kroky.
Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary varoval před historicky nejvyšším nárůstem cen letenek v Evropě pro nadcházející rok. Důvodem jsou přetrvávající vysoké ceny leteckého paliva způsobené konfliktem na Blízkém východě a vypršením zajišťovacích kontraktů (hedgingu), které dosud aerolinky chránily před nejhoršími dopady výkyvů trhu.
Pionýrský projekt nepodmíněného základního příjmu pro původní obyvatele peruánské Amazonie výrazně přispěl k ochraně deštného pralesa, vyplývá z nové studie vědců z univerzity v Bathu. Dvouletý pilotní program zaměřený na komunity v oblasti Asháninka ukázal, že přímá finanční podpora místních obyvatel vede k udržitelnějšímu hospodaření s přírodními zdroji. Výzkum tak vstoupil do mezinárodní debaty o tom, jak efektivně odměňovat komunity, které pečují o globálně významné ekosystémy.
Lékaři a vědci z amerického zdravotnického systému Mass General Brigham vyvinuli nový systém umělé inteligence, který dokáže odhadnout šance na přežití onkologických pacientů z jediné fotografie jejich obličeje. Technologie byla vycvičena na databázi více než čtyřiceti milionů snímků obličejů lidí různých věkových kategorií a etnických skupin. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v odborném časopise The Lancet Digital Health a představují jeden z nejucelenějších důkazů o využití analýzy obličeje v medicíně.
Evropská komise striktně odmítla možnost opětovného otevření vyjednávání o obchodní dohodě s Austrálií. Reaguje tak na hrozby australské opoziční Koalice, která vyhrožuje zablokováním dojednané smlouvy v australském Senátu. Podle vyjádření zástupců Unie je text dohody finální a po letech náročných jednání jej Brusel považuje za plně uzavřený a vyvážený.
Kolem nedávného zpomalení klíčového satelitního komunikačního systému Starshield, který na Ukrajině využívají ozbrojené síly, panují vážné nejasnosti ohledně toho, kdo nese odpovědnost. Tento krok vystavil zemi zvýšenému riziku ruských útoků a vyvolal politickou bouři ve Washingtonu. I někteří klíčoví republikánští zákonodárci nyní požadují odpovědi a slibují vyvození důsledků.
Americký prezident Donald Trump svým nedávným výrokem vzbudil obavy mezi evropskými spojenci, když prohlásil, že Rusko se k Ukrajině chovalo dobře a nedělalo jí nic moc velkého. Tento názor vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že Spojené státy v probíhajícím konfliktu straní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti uvedla, že američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci.