Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že export ropy z Blízkého východu se již vrátil do normálu, tato prohlášení však odporují pozorovatelnému námořnímu provozu. Americký ministr energetiky Chris Wright v úterý uvedl, že vývoz ropy v neděli dokonce překročil předválečnou úroveň a po celý týden se pohyboval kolem běžných hodnot. Podle jeho slov se tak stalo díky vojenskému plánu Spojených států a jejich spojenců z Perského zálivu na zajištění dopravy přes Hormuzský průliv a také díky využití ropovodů. Wright prohlásil, že region opustilo v průměru 15 milionů barelů denně a v neděli dokonce 20 milionů barelů, což má být více než předválečný průměr.
Dostupná data o lodní dopravě však Wrightova tvrzení podle CNN nepodporují. Podle společnosti Kpler, která sledováním satelitních snímků a signálů transpondérů poskytuje informace o pohybu ropy, prošlo Hormuzským průlivem za minulý týden pouhých 84 plavidel. V neděli to bylo pouze devět lodí, přičemž před vypuknutím konfliktu průlivem denně proplouvalo přes sto plavidel. Tento objem dopravy nestačí na přepravu devíti milionů barelů denně, o kterých hovoří Wright. Analytici banky JPMorgan odhadují skutečný denní průtok Hormuzským průlivem na přibližně čtyři miliony barelů. Společnost Lipow Oil Associates navíc zaznamenala v pondělí průjezd pouze šesti lodí, z nichž ani jedna nebyla tankerem s ropou. Ministerstvo energetiky USA na žádost o komentář nereagovalo.
Jediné přesné údaje v prohlášení ministra Wrighta se týkají objemu ropy přesměrované mimo Hormuzský průliv. Tvrzení, že pipelines obchází 5 až 7 milionů barelů ropy denně, odpovídá realitě, přičemž samotný saúdskoarabský ropovod Východ-Západ přesměrovává do Rudého moře přes 5 milionů barelů denně. Přestože jemenští Hútíové hrozí blokádou průlivu Báb al-Mandab, doprava tímto úsekem probíhá v posledních týdnech na téměř běžné úrovni. Země Blízkého východu již plně vyčerpaly kapacitu svých ropovodů, což znemožňuje dosáhnout ministrem uváděných čísel, jelikož infrastruktura má své fyzické limity.
Odborníci se domnívají, že se americká administrativa snaží nepravdivými informacemi slovně stlačit ceny ropy dolů. Tyto snahy navazují na předchozí prohlášení prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že Spojené státy mají Hormuzský průliv pod kontrolou. Skutečnost je však taková, že komerční plavidla potřebují k průjezdu vojenský doprovod. Írán navíc v průlivu zaútočil na 64 lodí, což si vyžádalo 17 mrtvých a 35 zraněných mezi námořníky.
Přední tržní analytici upozorňují, že trh se nachází daleko od normálního stavu, ačkoli se v něm úspěšně daří udržovat narativ o stabilizaci. Relativně nízké ceny ropy během této historické šokové krize jsou dány především poklesem poptávky a čerpáním čínských ropných rezerv. Jednorázové nebo krátkodobé zvýšení dopravy v průlivu je neudržitelné, pokud vyžaduje neustálou koordinovanou vojenskou přítomnost. Majitelé lodí se totiž zdráhají posílat svá plavidla do oblastí, kde hrozí bezprostřední útoky.
Část ropy opouštějící Blízký východ je navíc přepravována stínovou flotilou. Podle datové služby Windward Intelligence tyto lodě často vypínají své transpondéry nebo se plaví pod falešnými vlajkami, aby zakryly přepravu sankcionované íránské ropy. Z 84 plavidel, která minulý týden Hormuzským průlivem proplula, patřilo 17 ke stínové flotile a 10 vezlo sankcionovaný náklad. Zda ministr Wright započítal do svých statistik i tato plavidla, zůstává nejasné.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.