Spojené státy a Írán se ocitly v další fázi ostrého rétorického i vojenského střetu, jehož centrem je strategicky klíčový Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že americké námořnictvo úspěšně vyčistilo celou vodní cestu od námořních min a získalo nad ní absolutní kontrolu. Z Oválné pracovny vzkázal, že průliv je opět otevřený a pod stoprocentním dohledem Spojených států. Tento krok má garantovat bezpečnost tranzitních tras, přes které proudí podstatná část světové ropy.
Teherán však americkou interpretaci událostí razantně odmítá a trvá na tom, že průliv zůstane uzavřen. Přední představitelé íránské bezpečnosti podle webu The Independent potvrdili, že obnovení plavebního provozu podmiňují splněním šesti zásadních požadavků. Mezi těmito podmínkami figuruje nejen trvalé ukončení amerických vojenských operací vůči Íránu i jeho spojencům v regionu, ale také vyplacení plné finanční kompenzace za škody, které dosavadní konflikty zemi způsobily.
Reakce Bílého domu na íránské požadavky na sebe nenechala dlouho čekat. Donald Trump tyto nároky kategoricky smetl se stolu a přešel do protiofenzívy. Na své sociální síti Truth Social oznámil, že od této chvíle bude naopak Washington požadovat válečné reparace po Teheránu. Podle jeho vyjádření musí Írán zaplatit za úmrtí a zranění amerických vojáků i civilistů za poslední desetiletí, včetně obětí nastražených výbušných systémů nebo útoku na torpédoborec USS Cole.
Kromě náhrad pro americké vojáky a jejich pozůstalé rozšířil šéf Bílého domu své požadavky i na íránskou domácí a regionální politiku. Trump prohlásil, že by Teherán měl finančně odškodnit také rodiny statisíců íránských demonstrantů, kteří byli tamním režimem zabiti během protestů v průběhu posledních padesáti let. Zároveň přičetl íránskému vedení odpovědnost za oběti a škody v dalších zemích Blízkého východu, jmenovitě v Libanonu, Sýrii, Jemenu a Pásmu Gazy.
Zablokování rozhovorů a vyhrocená rétorika mezi oběma mocnostmi okamžitě vyvolaly nervozitu na světových trzích s energetikou. Ceny ropy v reakci na stagnující vyjednávání citelně vzrostly, přičemž severomořská ropa Brent i americká lehká ropa WTI dosáhly svých nejvyšších hodnot od konce července. Investoři se totiž obávají, že pokračující patová situace v Hormuzském průlivu povede k dlouhodobému výpadku dodávek a dalšímu růstu inflačních tlaků po celém světě.
Navzdory rostoucímu napětí a neúspěchu při otevírání průlivu americký prezident veřejnost ujišťuje, že má situaci pevně pod kontrolou. V rozhovoru pro Axios přirovnal celou geopolitickou krizi k šachové partii a poznamenal, že se vše nakonec vyřeší. Spojené státy podle něj nyní zvolily taktiku vyčkávání a zmírnily intenzitu přímých jednání. Sázejí přitom na to, že Írán se potýká s obrovskou inflací a kritickým nedostatkem finančních prostředků, což jej nakonec donutí ustoupit.
Zatímco Washington sází na ekonomický tlak, na Blízkém východě probíhají paralelní diplomacie. Teherán vede vyjednávání s Ománem o možnosti alespoň částečného zprůchodnění námořního koridoru. Íránská vláda však nadále trvá na tom, že bez splnění základních bezpečnostních záruk a zastavení amerických úderů vůči spojencům v Iráku, Jemenu či Palestině k plnému obnovení provozu pro mezinárodní dopravu nedojde.
Krok americké administrativy vyvolal ostrou kritiku také na domácí politické scéně ve Spojených státech. Lídr senátní menšiny Chuck Schumer podrobil prezidentův postup drsné kritice a označil dosavadní vojenskou i diplomatickou strategii za naprosté selhání. Podle Schumera zatáhl Trump zemi do nelegální války, ze které teď nedokáže najít cestu ven. Nedostatek koncepce a neschopnost efektivně vyjednávat podle opozice přímo ohrožuje americké jednotky a neúměrně zdražuje životní náklady běžných Američanů.
Napjatou atmosféru mezi oběma státy dokreslují také informace o mimořádných bezpečnostních opatřeních kolem samotného amerického prezidenta. Vyšlo najevo, že po nedávném summitu NATO v Turecku musel Donald Trump z bezpečnostních důvodů utajeně změnit letadlo. Zpravodajské služby totiž zachytily informace o bezprostřední íránské hrozbě atentátu, což vedlo k využití klamného manévru s prezidentským speciálem Air Force One a přeložení prezidenta do menšího vojenského stroje.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.