Hegseth: Válka s Íránem už stála USA 37 miliard dolarů

Pete Hegseth
Pete Hegseth, foto: Facebook Pete Hegseth
Klára Marková 22. července 2026 08:46
Sdílej:

Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý během svého prvního vystoupení před Senátním výborem pro příděly od opětovného vyostření konfliktu s Íránem uvedl, že dosavadní válečné operace stály Spojené státy 37,5 miliardy dolarů. Podle expertních odhadů však bude celkový účet pravděpodobně výrazně vyšší. Hegseth před zákonodárci obhajoval žádost o dodatečné financování a varoval, že bez schválení nových prostředků bude nutné omezit například vojenská cvičení. 

Americká armáda zároveň v úterý pozdě večer podnikla další sérii úderů na íránské vojenské cíle, což představuje již jedenáctou noc útoků v řadě. Teherán v reakci na to oznámil zahájení protiútoku.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio v této souvislosti vyhlásil, že Írán to s vyjednáváním nemyslí vážně, a zdůraznil, že Washington nemůže dopustit, aby Teherán ovládl Hormuzský průliv, neboť by to vytvořilo nebezpečný precedens. Krize v regionu nadále dopadá na globální trh s ropou, což dokládá i incident v Rudém moři, kde se po hrozbách ze strany Húthíů musely otočit dva tankery převážející saudskou ropu.

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy pravděpodobně již brzy zasáhnou oblast hory Pickaxe, kde se nachází opevněný podzemní objekt spojovaný s íránským jaderným programem. Teherán kontroval varováním, že jakýkoliv útok na jeho jaderná zařízení povede k dalším rozsáhlým vojenským odvetám.

Slyšení v Senátu provázela napjatá atmosféra. Hegseth společně s předsedou sboru náčelníků štábů gen. Danem Cainem čelili ostré kritice ze strany demokratických zákonodárců. Senator Gary Peters z Michiganu označil Hegsethovo vedení za selhání a zpochybnil celkovou strategii administrace. Senátorka Kirsten Gillibrand pak ministra obvinila z klamání veřejnosti ohledně zničení íránských raketových kapacit, na což Hegseth reagoval nařčením, že se senátorka snaží pouze natočit materiál pro své volební spoty.

Témata:
Stalo se
Novinky
Nepokoje ve Francii

Obávají se válek, změn počasí i AI. Mladé Francouze k protestům nedohnal jen stav školství

Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.

Novinky
WHO

Politico: Rusko o záhadném úmrtí vědkyně nikoho neinformovalo, WHO se vše dozvěděla z médií

Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.

Novinky
Ruský útok na Ukrajinu

Týden bez zpravodajských informací: Ukrajina čelila desítkám útoků, řada mrtvých a zraněných

Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.

Novinky
Marco Rubio

Rubio popřel, že by USA pozastavily sdílení klíčových zpravodajských informací

Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.