Americký ministr obrany Pete Hegseth v noci na Centrálním velitelství USA oznámil, že intenzita amerických úderů nad Íránem a Teheránem se v nejbližší době dramaticky zvýší. Během brífinku, kterého se zúčastnil také prezident Donald Trump a admirál Brad Cooper, Hegseth zdůraznil, že k posílení útoků přispěje rozhodnutí Velké Británie umožnit Spojeným státům využívat vojenskou základnu Diego García.
Ministr zároveň poznamenal, že je škoda, že Britové tento přístup neposkytli hned od prvního dne, ale nakonec se podařilo shody dosáhnout.
Britský premiér Sir Keir Starmer v návaznosti na to potvrdil, že Spojené království vyšle čtyři další stíhačky Typhoon, které se připojí k britské letce v Kataru. Podle Starmera Británie povolila Spojeným státům využívat své základny k provádění obranných operací. Tato spolupráce má Washingtonu pomoci zintenzivnit probíhající vojenské akce v regionu.
Prezident Donald Trump se mezitím vyjádřil k možnosti vyslání pozemních jednotek do Íránu, což v současné době považuje za ztrátu času. V rozhovoru pro stanici NBC News uvedl, že o ničem takovém aktuálně neuvažuje, protože Íránci již přišli o všechno, včetně svého námořnictva. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který tvrdil, že Írán je na americkou či izraelskou pozemní invazi připraven.
Trump takové poznámky označil za zbytečné a vyjádřil záměr zcela vyčistit současnou íránskou řídící strukturu. Prezident prohlásil, že chce, aby Írán měl dobrého vůdce, a dodal, že má na mysli konkrétní lidi, kteří by podle něj tuto roli zvládli dobře. Žádná konkrétní jména však v této souvislosti neuvedl.
Po americké speciální operaci v lednu 2026, při níž byl dopaden diktátor Nicolás Maduro, prochází Venezuela procesem politické liberalizace. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez a vládní strana PSUV podnikají kroky směřující k přípravě na budoucí svobodné volby. Tento vývoj, který se odehrává v pozadí, naznačuje posun země směrem k demokracii a ekonomické obnově.
Putinova pozice je v současnosti oslabena válkou na Ukrajině, ekonomickou recesí a útoky dronů, které ohrožují ruskou schopnost vyvážet ropu. Do této situace se přidávají obavy z vývoje v Čečensku, kde systém Ramzana Kadyrova vykazuje zjevné známky únavy a nestability. Otazníky se vznášejí nad zdravím samotného vládce i nad budoucností celého regionu, který byl historicky jedním z nejvíce vzpurných území ruské federace.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.
Oblast u pobřeží regionu Sanriku zasáhly silné otřesy o síle 7,5 magnituda, jejichž hypocentrum se nacházelo deset kilometrů pod zemským povrchem. Jak informovala stanice NHK, mořská hladina vykazuje známky tsunami asi 50 kilometrů od břehů prefektury Aomori. Seismická aktivita byla citelná i ve vzdálených oblastech, včetně metropole Tokia.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.