Napjatý vztah mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a technologickým podnikatelem Elonem Muskem se v posledních hodinách změnil v otevřený konflikt. Bývalý Trumpův spojenec ostře kritizoval nový vládní zákon, což spustilo sérii vzájemných útoků mezi oběma muži na jejich vlastních sociálních sítích.
Napětí vygradovalo poté, co Musk zpochybnil tzv. „velkolepý“ daňový a rozpočtový balíček prezidentovy administrativy. Trump na to reagoval zklamáním a naznačil, že by to mohl být definitivní konec jejich dříve těsného vztahu. Musk mu však obratem vzkázal, že bez jeho podpory by Trump volby nevyhrál, a obvinil ho z nevděku.
Roztržka nastala krátce po Muskově odchodu z čela nově zřízeného ministerstva pro efektivitu státní správy, kde působil něco přes čtyři měsíce. Na své síti X následně označil navrhovaný zákon za „odporný“ a obvinil jeho podporovatele z nezodpovědnosti. Zákon podle něj výrazně navýší státní dluh a měl by být odmítnut.
Trump však návrh hájí a během tiskové konference s německým kancléřem Friedrichem Merzem kritizoval Muska za náhlý obrat v názorech. Podle prezidenta Musk ví o obsahu návrhu víc než většina politiků a jeho výhrady mohou souviset s tím, že zákon omezuje pobídky pro výrobu elektromobilů. Musk to odmítl a tvrdí, že mu jde především o zamezení zbytečného utrácení státních peněz.
V USA se výraz „pork“ používá pro výdaje, které jsou považovány za zbytečné a určené jen k získání politických bodů. Právě tak Musk označil části zákona, které mu nejvíc vadí.
Přátelství obou mužů začalo po loňském červencovém atentátu na Trumpa, po němž Musk veřejně vyjádřil prezidentovi podporu a investoval stovky milionů dolarů do jeho kampaně. Teď však miliardář tvrdí, že Trump vděčí za volební úspěch právě jemu. Ve svých příspěvcích se dokonce pustil do úvah o vytvoření nové politické strany, která by podle něj lépe reprezentovala většinu obyvatelstva.
Během čtvrtka Musk postupně přitvrzoval – zveřejnil příspěvek vyzývající Trumpa k rezignaci, kritizoval jeho plán cel, který prý může přivést USA do recese, a nakonec naznačil bez předložení důkazů, že Trump figuruje ve spisech spojených s Jeffreyem Epsteinem.
Bílý dům tato obvinění ostře odsoudil a mluvčí Karoline Leavittová je označila za reakci zklamaného Muska, kterému v zákoně chybí jeho návrhy. Prezident mezitím na své síti Truth Social napsal, že Musk „se naprosto zbláznil“ a navrhl zrušit veškeré vládní dotace a zakázky pro jeho firmy. Podivil se, že to neudělal už předchozí prezident.
Musk odpověděl oznámením, že SpaceX začne vyřazovat z provozu vesmírnou loď Dragon, která se používá pro dopravu na Mezinárodní vesmírnou stanici. Trhy na to reagovaly okamžitě: akcie Tesly během několika hodin klesly o 14 %.
Rozpočtový úřad Kongresu mezitím upozornil, že navrhovaný zákon by mohl během deseti let zvýšit státní dluh o 2,4 bilionu dolarů a připravit téměř 11 milionů Američanů o zdravotní pojištění. Bílý dům tato čísla zpochybňuje a tvrdí, že neberou v úvahu očekávané příjmy z nových cel.
Musk během působení ve státní správě provedl rozsáhlé škrty a zrušil například celou agenturu USAID. Tvrdí, že ušetřil 180 miliard dolarů, ale experti označují toto číslo za přehnané a upozorňují, že slíbené dvoubilionové úspory zůstávají daleko mimo realitu.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.