Guterres varuje před „mocnými silami“, které podkopávají „globální spolupráci“

Guterres ve svém projevu poukazuje na propastný rozdíl v globálních prioritách současného světa. Zatímco v roce 1946 byla hlavní ambicí poválečná obnova a odzbrojení, dnešní planeta čelí hrozbám, které byly tehdy nepředstavitelné, jako je klimatická krize nebo nebezpečí v kyberprostoru.

Šéf OSN v této souvislosti upozornil, že globální vojenské výdaje v loňském roce dosáhly rekordních 2,7 bilionu dolarů. Tato ohromující částka je dvě stě krát vyšší než současný britský rozpočet na zahraniční pomoc a odpovídá více než sedmdesáti procentům celého hospodářství Spojeného království.

Podle Guterrese dochází k nebezpečnému paradoxu, kdy zisky z fosilních paliv rostou navzdory rekordním teplotám a algoritmy v kyberprostoru odměňují šíření nenávisti. Tyto faktory podle něj poskytují autoritářským režimům mocné nástroje kontroly a přímo ohrožují základy světové demokracie.

Kritická situace panuje i uvnitř samotné organizace, protože Spojené státy jako historicky největší přispěvatel radikálně omezily svou finanční podporu. Trumpova administrativa vyčlenila na humanitární pomoc pouze 2 miliardy dolarů doprovázené varováním, že se OSN musí buď drasticky zmenšit, nebo zaniknout.

Odborníci varují, že takto masivní výpadek financí může ochromit globální mírové mise a snížit efektivitu mezinárodní pomoci v nejchudších regionech světa. OSN již nyní avizuje, že kvůli nedostatku peněz bude muset o čtvrtinu snížit stavy svých mírových jednotek, což se dotkne tisíců vojáků v krizových oblastech.

Guterres, jehož mandát skončí v závěru roku 2026, však věří, že probíhající reformy v rámci iniciativy UN80 pomohou organizaci zeštíhlit a učinit ji akceschopnější i v této největší finanční krizi její historie.